Šestitisícový dav se vrhl do ledového moře

Počasí nebojácným plavcům vyloženě přálo. Posuďte sami: vzduch 2 stupně Celsia, voda 4. Na pláži ležel od rána sněhový poprašek a neroztával. Panoval lehký přízemní mrazík. Kaluže před promenádou vedoucí k pláži byly zamrzlé. Krátce před hromadným úprkem do vody začala pláž zasypávat sněžná krupice. Jak říkám, počasí na koupání přímo dokonalé.

Tři tisíce odvážlivců se na ledové koupání přihlásily přes internet už předem, další tři tisíce se zapsaly přímo na místě u plaveckého stadionu kousek od pláže. Tam jsem také potkal poměrně rozjařenou skupinu volejbalistů z města Moorslede, kteří se chystali do mořských vln už počtvrté v rámci zimního tréninku.

Říkali, že se na ledové koupání nijak nepřipravovali. Až na pláži se začali rozehřívat bylinným likérem Jägermeister. Jejich dvě půllitrové lahve už zdaleka nebyly plné. Jaká je podle nich nejlepší předstartovní příprava?

"Kromě posilňování alkoholem si trochu zaběhat před tím, než se vleze do moře. Zacvičit si. Je k tomu také potřeba týmový duch a láska k volejbalu a svému klubu Doskom Moorslede," prohlásil kapitán mužstva Kun.

Lákali mne, abych šel do moře s nimi, ale já měl dost pádnou výmluvu. Neměl jsem s sebou plavky, ale slíbil jsem jim, že budu jejich heroický výkon sledovat.

Na pláži poskakovali lidé zabalení v županech, v kostýmech králíků, hasičů, mimozemšťanů a dokonce i Vikingů. Někteří měli na sobě mexická sombrera a další dokonce masky jako na karneval v Riu. Tvářili se, že je venku nejméně 25 nad nulou, a ne, že skoro mrzne.

K volejbalistům se přidala i přítelkyně jednoho z nich Julie, která se nechala přemluvit, aby do toho šla s nimi. "Jednou jsem řekla, že to udělám, že to zkusím. To potom přece musíte dodržet slovo. Tak jsem tady. Ano, bojím se, ale vždycky jsem chtěla to alespoň jednou v životě zkusit. Tak to dnes udělám," řekla.

Když byli všichni na pláži rytmickou hudbou a cvičením dost rozehřátí, vrhli se do vody. Měla 3 až 4 stupně. Někteří vylézali po pár vteřinách a jiní stáli ve vodě a cákali po sobě, jakoby se nechumelilo. Ale ono doopravdy sněžilo.

Pocity moorsledských volejbalistů po návratu na břeh asi nejlépe vystihl Jordi. Voda prý byla lepší, než čekal. Tělo je teď očištěné a připravené na další rok plný dobrého jídla, pití a sportování.

A co Julie? "Jo, dokázali jsme to! Já jsem to dokázala! Byl to opravdu extrémní zážitek. Bylo to prostě skvělé. Bylo to dobré," prohlásila nadšeně.

Ona i její přítel Antony měli už zase na hlavách čepice a tetelili se ve svetrech a zimních bundách. V rukách měli kelímky, ze kterých se kouřilo. Čím se to zahřívají? "Irskou kávou," prozradili. Ve městě si ale prý ještě dají Jenever, tedy horký čokoládový likér, a potom hlavně belgické pivo, protože to je na rozehřátí nejlepší.

Zdálo se, že se všem plavcům krátká koupel v moři, které plně dostálo svému jménu Severní, líbila. Alespoň si nikdo nahlas nestěžoval. Já mám tohle moře také rád. Ale raději v červenci a v srpnu.