Senioři se věnují jen krmení ptáčků? Spíš těžce hledají v diářích volný čas
Čtvrtý den seriálu Českého rozhlasu o stáří a stárnutí se zaměříme na téma volného času seniorů. Mnozí z nás si pamatují to sladké bezčasí dětství, kdy ještě nenastala školní povinnost a mnozí si také představují, že toto období se vrátí, až nastane doba důchodu. Kdekdo si myslí, že penzisté mají času spoustu. Ti ale tvrdí pravý opak a při setkání s nimi bere zažitá představa o důchodcích, kteří krmí ptáčky a posedávají na lavičce, rychle za své.
Sokolka Zdenka Hůrková, která ráda navštěvuje koncerty, je ve svých osmaosmdesáti letech nejen cvičitelkou skupiny seniorek v Sokole, ale je i organizátorkou a zároveň účastnicí turistických a poznávacích výletů, které, jak sama říká, staví na míru fyzickým možnostem svým „děvčatům“.
I naše dobrá známá z prvního dílu série paní Soňa Dolejšová toho stihne opravdu hodně. V důchodu je již pětadvacet let a dobře ví, že pokud chce vyhovět svým dětem a například pohlídat vnoučata, musí se podívat do svého hustě popsaného diáře.
Právě jsme ji zastihli s malou vnučkou Denisou uprostřed příprav na dětský maškarní karneval. Kolem se hemží děti v maskách, maminky na poslední chvíli upravují dětem kostýmy, otcové se rozhlížejí, kam se posadit, aby nepřekáželi. Paní Soňa se vnučce věnuje ráda, ale říká: „Všeho s mírou. Pomohu ráda, jenže již patnáct let je v mém diáři každé úterý cvičení v Sokole, ráda zajdu do divadla, na koncert nebo na přednášku do centra volného času Totem, takže volný čas, abych stihla to, co mě zajímá, si musím organizovat a rodina se musí přizpůsobit tomu, kdy já mohu.“ Paní Dolejšová má jasno. Cílem není, aby se ve jménu potřeb rodiny z penzistů stali štvanci, kteří nemají žádný čas pro sebe.
