Sebastian Kurz dokázal využít ducha doby, hodnotí výsledek rakouských voleb politoložka Anna Drunová
Buďme efektivní, buďme trendy, buďme rychlí… Tak vypadala předvolební kampaň rakouské lidové strany ÖVP. A sklidila úspěch – v rakouských parlamentních volbách v čele s lídrem strany Sebastianem Kurzem zvítězila s 31,4 procenty hlasů. Jak bude vypadat vládní koalice v Rakousku? Nejenom to sleduje politoložka působící na vídeňské univerzitě Anna Drunová.
„Strana Sebastiana Kurze dokázala rétoriku orientovanou proti diverzitě spojit s příběhem o efektivitě, rychlém vládnutí, o tom, že se konečně něco začne dít,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Janem Moláčkem.
Zdůrazňuje také, že to byla právě integrační politika, která dosavadnímu jedenatřicetiletému ministru zahraničních věcí pomohla stát se vítězem voleb.
Sebastin Kurz je proevropsky orientován, stále o tom tak mluví, a není to tak, že by byl nepřítelem Bruselu, spíše chce svojí rétorikou a agendou navázat jiný způsob dialogu. Anna Drunová
K důležitým faktorům podle ní hrálo i to, že Sebastian Kurz dokázal nejenom dobře využít ducha doby, ale také, že si ve své straně zajistil jiné stanovy. Právě ty mu pak dávaly větší kompetence, než tomu bylo doposud.
Nejpravděpodobnější scénář je podle ní vládní kolice lidovců a Svobodné strany Rakouska, existuje ale i další varianta – sociální demokraté a svobodní. Jiné scénáře po propočtech mandátů nevycházejí. „Velká koalice, které jsme byli svědky doposavad, už není na programu dne,“ dodává.
Proticizinecká rétorika ve vzdělání
Rakouští svobodní v minulosti vyvolali pozornost radikální proticizineckou rétorikou. Jaký názor v této otázce zastávají lidovci? „To, co se dělo v kampani, bylo, že proticizinecká rétorika se spíše překládala jako rétorika o nějakém férovém Rakousku – neneslo se to v duchu integrační, ale sociální politiky,“ vysvětluje.
Proticizinecká rétorika se také ukazuje v politice vzdělávání, například návrhy na testování znalostí dětí, jejichž mateřským jazykem není němčina – právě pro ty jsou na stole úvahy o zavedení druhého povinného roku předškolní péče.
„Všechno se to nese v duchu dobrého vzdělání, dobré němčiny, ale když se na to podíváte zblízka, tak zjistíte, že tam jde o neustálé měření diverzity, nastavování integrace, kontrola toho, jestli jste tím takzvaně dobrým cizincem, který nevyužívá rakouský systém,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Problematický obsah a paradoxní reklamace. Zákazníci si stěžují na e-shopy se ‚ztracenými‘ balíky
-
Švédsko má tanky, Finsko vojáky a Dánsko roky zkušeností. Jak ruská hrozba sbližuje severské státy
-
‚Stát selhal.‘ Soud ‚přelomovým‘ rozhodnutím uznal, že Česko shromažďuje data z mobilů protiprávně
-
Násilný exces pražského policisty. V průchodu ztloukl obuškem muže, pak si na něj klekl a pokračoval