Sebastian Kurz dokázal využít ducha doby, hodnotí výsledek rakouských voleb politoložka Anna Drunová

Sebastian Kurz
Sebastian Kurz

Buďme efektivní, buďme trendy, buďme rychlí… Tak vypadala předvolební kampaň rakouské lidové strany ÖVP. A sklidila úspěch – v rakouských parlamentních volbách v čele s lídrem strany Sebastianem Kurzem zvítězila s 31,4 procenty hlasů. Jak bude vypadat vládní koalice v Rakousku? Nejenom to sleduje politoložka působící na vídeňské univerzitě Anna Drunová.

„Strana Sebastiana Kurze dokázala rétoriku orientovanou proti diverzitě spojit s příběhem o efektivitě, rychlém vládnutí, o tom, že se konečně něco začne dít,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Janem Moláčkem.

Zdůrazňuje také, že to byla právě integrační politika, která dosavadnímu jedenatřicetiletému ministru zahraničních věcí pomohla stát se vítězem voleb.


Sebastin Kurz je proevropsky orientován, stále o tom tak mluví, a není to tak, že by byl nepřítelem Bruselu, spíše chce svojí rétorikou a agendou navázat jiný způsob dialogu. Anna Drunová

K důležitým faktorům podle ní hrálo i to, že Sebastian Kurz dokázal nejenom dobře využít ducha doby, ale také, že si ve své straně zajistil jiné stanovy. Právě ty mu pak dávaly větší kompetence, než tomu bylo doposud.

Nejpravděpodobnější scénář je podle ní vládní kolice lidovců a Svobodné strany Rakouska, existuje ale i další varianta – sociální demokraté a svobodní. Jiné scénáře po propočtech mandátů nevycházejí. „Velká koalice, které jsme byli svědky doposavad, už není na programu dne,“ dodává.

Proticizinecká rétorika ve vzdělání

Rakouští svobodní v minulosti vyvolali pozornost radikální proticizineckou rétorikou. Jaký názor v této otázce zastávají lidovci? „To, co se dělo v kampani, bylo, že proticizinecká rétorika se spíše překládala jako rétorika o nějakém férovém Rakousku – neneslo se to v duchu integrační, ale sociální politiky,“ vysvětluje.

Proticizinecká rétorika se také ukazuje v politice vzdělávání, například návrhy na testování znalostí dětí, jejichž mateřským jazykem není němčina – právě pro ty jsou na stole úvahy o zavedení druhého povinného roku předškolní péče.

„Všechno se to nese v duchu dobrého vzdělání, dobré němčiny, ale když se na to podíváte zblízka, tak zjistíte, že tam jde o neustálé měření diverzity, nastavování integrace, kontrola toho, jestli jste tím takzvaně dobrým cizincem, který nevyužívá rakouský systém,“ uzavírá.