S Pardubicemi jsme pro úspěch udělali maximum, nic si nevyčítám. Odchod byl zvláštní, říká trenér Rulík

Pane Rulíku, jaký byl Martin Procházka svěřenec?

Druhý formace s Patýzem a Vlasym byla výborná. Táhla tým Omsku v Superlize, protože tehdy to ještě KHL nebyla. Vzpomínám na tu spolupráci moc rád, protože kluci brali každý zápas vážně a nechtěli prohrávat. Měli to v sobě a pro výsledek v zápase udělali maximum.

Jsou chvíle, kdy jste jako trenér zmatkoval?

Když jsem byl mladší tak se to tam občas objevilo, teď už ne. Nadhled je základ, aby hráči trenérovi věřili a měli sebevědomí. Vše od trenéra by mělo směřovat k tomu, aby hráči měli sebevědomí, v ten moment mohou prodat potenciál. 

S aktivním hokejem jste skončil kvůli zranění. Co se stalo?

Šlo o revmatickou nemoc kloubů, která postihla další orgány v těle. V necelých dvaceti letech mi doktoři na dva roky zakázali hokej. Měl jsem jít tehdy v září na vojnu do Dukly Litoměřice, ale v srpnu mě hospitalizovali a byl jsem rok a půl ve stavu nemocných. Někteří lidé si mysleli, že to dělám kvůli modré knížce, ale bylo to naopak, já do Dukly chtěl, protože jsem věřil, že mě to může hokejově posunout dál. Pak jsem modrou knížku dostal automaticky, aniž bych o ní žádal. Už jsem se nasměroval do pozice trenéra, protože u hokeje jsem chtěl zůstat. 

Čtěte také

Rulíka na lavičce hokejových Pardubic nahradí Varaďa. S Dynamem podepsal pětiletou smlouvu

Martine, zažil Radim Rulík s Pardubicemi fantastickou nebo rozporuplnou sezonu?

Zažil výbornou sezonu, protože vyhrát základní část je vždy úspěch. I play-off odehrály Pardubice výborně, padly s Třincem až v sedmém zápase a rozhodovaly opravdu maličkosti. Pardubice měly i díky Radimovi skvělou sezonu. 

Pane Rulíku, jak vy jste vyhodnotil uplynulou sezonu?

Je to téma, které v hlavě mám. Nečekal jsem, že vyhrajeme základní část a myslel jsem si, že třeba Sparta bude aspirantem na vítězství v základní části. Udržet tým bez krize není jednoduché a pořád mít bodový přínos je náročné. V lednu jsme se dostali před Vítkovice a už jsme to udrželi. Možná kdyby nás v základní části potkala nějaká krize, tak by play-off dopadlo lépe, ale těžko říct. Udělali jsme pro postup do finále maximum, ale Třinec byl v play-off skvělý a v sérii rozhodlo sportovní štěstí. Není nic, co bych si zpětně vyčetl. 

Kam povede vaše další trenérská cesta?

S největší pravděpodobností bych měl pokračovat u reprezentační dvacítky. 

S Pardubicemi jste získal extraligový bronz. Jak jste jako trenér „kousal“ fakt, že u týmu končíte?

Není to příjemné. Protože pokud bych tým nedovedl do semifinále, v něm navíc nehrál vyrovnanou partii s Třincem, tak bych pochopil, že se mnou nepočítají, ale takhle je to zvláštní. Není to úplně obvyklé. 

Jak moc vám pomohl na mistrovství světa hráčů do 20 let trenér reprezentačního áčka Jalonen?

Byl tam jako pozorovatel hráčů, turnaje, dělal u každého zápasu statistiky super šancí, což jsme měli k dispozici, ale do trenérského štábu nepatřil.

Jste opravdu vyhlášený tím, že během letní přípravy u vás mají hráči galeje?

Dřív to tak bylo. Hlavně Pech, Skuhravý nebo Kumstát to ode mně odnesli nejvíc. Ve Varech jsme tenkrát neměli tak nabitý tým, navíc odešel sponzor Becherovka, tak jsme sadili na to, že budeme fyzicky silní. Proto jsme podstupovali takový dril, postupem času jsem to ale změnil a nyní už to mám postavené jinak. Sport se vyvíjí a člověk musí reagovat.

Co jste změnil nebo v čem to máte postavené jinak?

Dřív jsme se soustředili na to, že na fyzičku se dbalo v květnu, červnu, červenci a srpnu a od doby, kdy se začala hrát soutěž, tak už tréninků mimo led bylo málo. Dnes je to postavené tak, že kluci v květnu a červnu kompenzují zatížení ze sezony, aby měli připravené klouby a úpony. Bruslení má obrovské nároky na přetěžování určitých svalových skupin a partií těla. V sezoně už jede rytmus suchá příprava, led, suchá příprava, led. Je důležité to aktivovat a držet svalový tonus, aby dokázali hráči podat maximální výkon i když hrají play-off nebo případně mistrovství světa. 

Mají mladí hokejisté do 20 let o 30 procent horší kondici než Švédové a Finové, jak prohlásil Alois Hadamczik?

Je to brané v nadsázce, ale v silové úrovni rozhodně nedosahujeme výsledků jako osmnáctiletí Švédové nebo Finové. Závisí to na podmínkách. To, co my máme u A-týmu (kondiční trenér, fyzioterapeut, masér, trenér gólmanů, obránců, útočníků), tak to oni mají u kategorie dvacetiletých, osmnáctiletých, šestnáctiletých a patnáctiletých. Mají servis a to se musí projevit. Nemáme pro hokej takové podmínky, jako mají oni. Neznamená to, že neumíme dělat hokej, ale podmínky nejsou takové.

Kdy se hokejový expert Martin Procházka poznal s trenérem Radimem Rulíkem? Co se Rulík trenérsky naučil od legendárního Ivana Hlinky? Nastal podle úspěšného trenéra čas na to, aby byl do A-týmu reprezentace na MS povolán hráč z výběru hráčů do 20 let? Dozvíte se v Čisté hře. 

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík