S Jiřinou Musílkovou o důvodech zadluženosti VZP

27. říjen 2005
O kom se mluví

Od mikrofonu přeje dobrý poslech Jan Pokorný. Hostem je ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Vítejte. Paní ředitelko, po vašem pondělním setkání s prvním náměstkem ministra zdravotnictví Davidem Rathem jsme byli trochu překvapeni konstruktivností toho jednání. Co se stalo? Je už situace v našem zdravotnictví tak vážná, že se dva rivalové dokáží na lecčems shodnout?

Host (Jiřina Musílková): Tak já bych neřekla, že jsme byli s panem doktorem Rathem rivalové.

Moderátor (Jan Pokorný): Tak pojďme počítat, kolikrát usiloval o vaše odvolání.

Host (Jiřina Musílková): A tak to sem ani nepatří, protože on usiloval o odvolání kde koho nejenom mě, takže to bych sem vůbec nedávala. Spíš si myslím, že ono něco jiného je když něco říkám a nemám podklady a něco jiného když sednu na určitou židli a musím se dostat k některým materiálům. A ta jednání, která probíhala u pana premiéra byla postavena na základě, že konečně se dala na stůl čísla o tom jak ten systém vypadá. My jsme dali mnoho podkladů panu premiérovi a stala se základem. Ta čísla, která jsme za všechny pojišťovny dlouhodobě se snažili předat těm zodpovědným v exekutivě a musím říct, že to je určitá satisfakce pro pojišťovny.

Moderátor (Jan Pokorný): Jak dlouho jste se o to snažili?

Host (Jiřina Musílková): Minimálně od roku 2001 kdy vyšlo první vládní nařízení, které významným způsobem začalo zadlužovat systém, takže od roku 2001 analýzy, materiály, materiály pro vládu, pro ministry financí.

Moderátor (Jan Pokorný): Pardon, znamená to tedy, že ta situace je dramatická i proto, že přestože Všeobecná zdravotní pojišťovna a i ostatní pojišťovny měly čísla, která byla varovná a varující a exekutivní činitelé na ně nedbali?

Host (Jiřina Musílková): Ano je to tak.

Moderátor (Jan Pokorný): A jak si to vysvětlujete?

Host (Jiřina Musílková): Jednak se střídali ve velmi krátkém sledu, takže ten kdo přišel na ministerstvo, než se s tou situací seznámil a než si možná nechal udělat analýzy a ponořil se do toho problému tak už tam zase ti lidé nebyli. To nesvědčí pro nějakou potom dlouhodobější práci. A nebo si mohli nechat zadat analýzy ať u vysoké školy ekonomické, nebo u některých ekonomických ústavů, aby měli podklad pro ty další vyhlášky. A každá další vyhláška o úhradách ten systém začala výrazně zadlužovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale byly tady přece zprávy i renomovaných zahraničních institucí.

Host (Jiřina Musílková): Ano, byla tady světová banka, bylo OICD, ale ani jejich výsledky jejich práce, byla tady pracovní skupina vedená ministerstvem financí, nebo ministrem financí složená z mnoha lidí, kteří chtějí s tím systémem něco udělat, ale ani výsledky této skupiny se nezačaly uvádět v život.

Moderátor (Jan Pokorný): Dá se to interpretovat i tak, nebo takhle interpretovala by to Jiřina Musílková i tak, že významní exekutivní činitelé brali situaci ve zdravotnictví na lehkou váhu?

Host (Jiřina Musílková): Ano, dá se to tak říct, protože na ta naše vážná varování jsme také někdy dostali odpověď: My si myslíme, že peněz bude dost. Já to mám i doloženo.

Moderátor (Jan Pokorný): Vy jste shodli na té pondělní schůzce na několika opatřeních, která mají pomoci vaší pojišťovně ušetřit příští rok skoro pět miliard korun. Tak mi řekněte.

Host (Jiřina Musílková): To já nemůžu, nemůžu potvrdit.

Moderátor (Jan Pokorný): To nemůžete říct?

Host (Jiřina Musílková): My jsme hovořili o tom, jak nejlépe uvést v život tu dohodu, která byla podepsána u pana premiéra Paroubka. Ono viděla jsem dneska v tisku, zaznívá pět miliard. Těch pět miliard vychází z toho, že se asi za pět miliard vyhodí léků ročně, čili hledají se cesty zejména v preskripci jak to udělat, aby lidé užívali ty správné léky, aby jich nedostávali předepisováno osm, deset druhů, které vůbec nejdou spolu užívat, nebo spíš ten zdravotní stav nelepší a jak způsobit to, že prostě tyto léky za tyto miliardy neskončí v popelnicích, kontejnerech, nebo v lékárnách zpátky.

Moderátor (Jan Pokorný): Pět miliard, ať už se to ošetří tím, nebo oním způsobem je přeci jenom velká částka. Jak to, že to najednou jde?

Host (Jiřina Musílková): Já jsem v tomto trochu opatrná. Myslím si, že až se nám to podaří, tak si můžeme říct, že se to opravdu podařilo, že to jde. Je to dlouhá práce, je to práce ve výchově lékařů o tom jak mají předepisovat. Je to práce s odbornými společnostmi, které by měly vydat terapeutické postupy. Měly by vydat určitá pravidla na jaká onemocnění jak nejlépe psát léky, jaké jsou nedobré vazby mezi léky. My k tomu snažíme se přispět tím naším systémem IZIP, aby lékaři mohli jeden o druhém vědět jaké léky píše jejich kolega, což dneska lékaři vůbec nevěděli.

Moderátor (Jan Pokorný): Jak k tomu můžeme přispět my pacienti?

Host (Jiřina Musílková): My pacienti přihlásit se do systému IZIP, přesvědčit svého lékaře, že nejlépe praktického lékaře, že to je dobrá cesta, protože nejlépe ten praktický lékař když mu dám důvěru, aby se díval na ty moje stránky internetové kde mám všechna vyšetření, tak předtím než mi cokoliv napíše, tak by se měl podívat, co mi píšou ostatní lékaři, nebo jaká laboratorní vyšetření na moje rodné číslo byla provedena, podle toho přizpůsobovat předepisování léků.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem dnešního rozhovoru O kom se mluví je ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Na ministerstvu zdravotnictví se dnes sejdou lékaři a zástupci nemocnic s představiteli zdravotních pojišťoven, aby mluvili i o cenách zdravotní péče v příštím roce. Jaká je představa Všeobecné zdravotní pojišťovny?

Host (Jiřina Musílková): Já pořád předpokládám, že ta jednání se budou odvíjet od té dohody podepsané u pana premiéra, která neříká nic jiného než to, že v příštím roce už se nesmí stát to, co se stávalo minulé čtyři, skoro minulých pět let za sebou, že se vydají vyhlášky, které říkají jak mají pojišťovny platit za zdravotní péči zcela bez ohledu na to jaké jsou zdroje. Čili, že by náklady v příštím roce neměly být vyšší než zdroje a to je to základní meritum věci.

Moderátor (Jan Pokorný): To jsou tedy ty výdaje, které mají růst o dvě celá dvě desetiny procenta.

Host (Jiřina Musílková): Ano, výdaje na zdravotní péči, pokud na to budou dodatečné zdroje. Ta dohoda říká, že půjdeme úspornou variantou a pokud se podaří získat za státní pojištěnce další zdroje, protože za ně se platí opravdu hanebně málo, tak by mohlo jít navýšení nákladů o inflaci, jestli bude dvě celé dvě procenta, tak.

Moderátor (Jan Pokorný): Úhrady pojišťoven za léky by měly růst o deset procent, je to tak?

Host (Jiřina Musílková): Není to tak úplně pravda. Úhrady za léky by měly být, nebo objem psaných léčiv by měl být na devadesáti osmi procentech roku 2005 a jestliže dosud rostly náklady na léky o dvanáct, nebo o deset čili by se to mělo o ty dvě procenta.

Moderátor (Jan Pokorný): Z toho jsem dedukoval těch deset procent.

Host (Jiřina Musílková): Ano.

Moderátor (Jan Pokorný): Co to znamená pro pacienty?

Host (Jiřina Musílková): Pro pacienty by ten dopad neměl být žádný. Pro pacienty by se mělo stát to, že by možná jejich léčba mohla být lepší, že by se lékaři když budou vědět, že se musí vejít do nějakého limitu, měli více zamýšlet a víc se právě zajímat o to, co jejich kolegové píšou, že by měli víc zamýšlet se nad tím, jestli ten lék opravdu je ten, který pomáhá, jestli to není lék, který momentálně o němž se mluví a není třeba úplně tak vyzkoušený a jeho výsledky nejsou úplně jasné. Ale lékařům do léčby v žádném případě nechceme mluvit. To je zodpovědnost lékaře a je to obrovská zodpovědnost lékařů. Jde spíš o to, trochu tlačit všechny i pacienty, aby nevyžadovali od lékařů zrovna ten lék, který má jeho soused když on ho třeba nepotřebuje.

Moderátor (Jan Pokorný): My tady mluvíme, paní ředitelko, asi sedm minut o rozličných opatřeních, která se chystají a nebo která už se uvádějí v život v tom našem zdravotnickém systému. Je to samospasitelné a nebo byste vy, kdybyste měla tu odpovědnost upřela svojí pozornost někam úplně jinam?

Host (Jiřina Musílková): Víte, jestliže od roku 2001 strmě rostou náklady na zdravotní péči a jinou, jiným směrem nebo jiným procentním vývojem rostou zdroje, tak máte jenom tři cesty. Buď pokud to chcete zlomit v jednom roce, tak zásadně omezit náklady na zdravotní péči, nebo zásadně přidat do zdrojů tak, aby se ty křivky přiblížily a nebo z obou stran trochu. Což se bude dít v příštím roce, trochu se přidá za státní pojištěnce takzvané státní. Není to moc, to víme všichni, ale pravděpodobně státní rozpočet nemá tolik prostředků. Já osobně si myslím, že tak do třech let by se měla srovnat platba za pojištěnce hrazeného státem, kterých je ale šedesát procent ze všech obyvatel republiky.

Moderátor (Jan Pokorný): Co si má normální smrtelník představit pod tímhle termínem, srovnat platbu za státní?

Host (Jiřina Musílková): Jsou to děti. Srovnat, řeknu příklad. Za toho pojištěnce, kterého hradí stát, se za rok zaplatí cca. šest tisíc korun. Člověk, který pracuje, v průměru zaplatí skoro třicet tisíc korun na zdravotní péči za rok na zdravotním pojištění, tak. Čili je to opravdu málo a těch, kteří vydělávají je jenom čtyřicet procent a ty za které platí stát tu malou platbu těch je šedesát procent našich spoluobyvatelů. Čili ten rozdíl, ta solidarita dneska visí opravdu hlavně na lidech, kteří pracují, jsou zaměstnaní a na jejich zaměstnavatelích. Protože platí dneska skoro osmdesát procent do toho celého balíku. Čili tam stát má určitý dluh a my když jsme to počítali ten systém, když byl nastaven v roce 93, tak stát pokrýval za ty své státní pojištěnce dvacet osm celých šest procenta z balíku. Dneska je to dvacet jedna. Kdyby stát býval platil tolik a udržoval si tuto úroveň, tak by dlužil do toho systému sedmdesát devět miliard, ale to prostě to už se nedá vrátit.

Moderátor (Jan Pokorný): V debatách o zdravotnictví se často objevuje úvaha jak by to vypadalo, kdyby v České republice existovala třeba jenom jedna jediná zdravotní pojišťovna místo těch nynějších devíti. Je to pro vás téma dne?

Host (Jiřina Musílková): Když jediná, tak proč vůbec jediná, bych se zeptala. Ve všech zemích mimo Anglii kde je národní zdravotní systém je spolupráce více pojišťoven. Belgie má 5 pojišťoven, v Německu také je více pojišťoven, bylo jich tam mnohem víc dokonce snad tisíc. Tam je spíš důležité to, v čem si pojišťovny mohou konkurovat. Pokud si konkurujeme v tom, že všichni hledáme mladé zdravé pojištěnce, tak je to špatně. My si máme konkurovat v tom, kdo zajistí lepší, kvalitnější péči o své pojištěnce a to si myslím je ta pravá konkurence, ne na tom jestli kdo budeme platit plavání a kdo bude platit větší příspěvek na antikoncepci.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale třeba z úst Davida Ratha je vaše pojišťovna označována jakoby za toho hlavního viníka neutěšeného stavu ve zdravotnictví.

Host (Jiřina Musílková): A tak víte, ono je to hrozně pohodlné si najít jednoho viníka a říkat ten za to může, než odpracovat systémová opatření a než odpracovat analýzy a než odpracovat jakousi koncepci, nebo to směřování našeho zdravotnictví, co vlastně chceme. My tomu říkáme v uvozovkách: Co je to ta státní zakázka, kterou si stát u zdravotních pojišťoven objednává v péči o své obyvatele?

Moderátor (Jan Pokorný): Je možné, aby systém financování zdravotnictví opravdu i nadále fungoval bez spoluúčasti pacientů? Co myslíte, paní ředitelko.

Host (Jiřina Musílková): Ona částečná spoluúčast už je, ale ona je nerovnoměrná, je neřízená, je bohužel taková, že vyhláškami o lékové politice, nebo o lécích pojišťovny musí někdy hradit léky plně, které jsou, nechci říct zbytnější, ale možná ne tak úplně nutné, aby byly plně hrazené z veřejného pojištění a naopak. Některé závažné léky, ať už jsou to náklady onemocnění pro diabetiky a tak dále jsou podrobeny docela velké spoluúčasti. Čili tam je třeba se zamyslet, jestli opravdu má smysl ze zdravotního pojištění platit i paralely a nebo, to je o té státní zakázce. Co si řekneme, že je to solidární, jestli já se chci podílem svým solidárním pojištěním radši na té solidaritě s lidmi, kteří mají onkologické onemocnění, kteří mají infarkty, kteří mají vážná onemocnění a nebo na každém paralelu a to by se ale obyvatelům vysvětlovat a říkat. A také je třeba říct, že máme nejvyšší počet návštěv u lékařů a nejsme o moc víc chorobnější národ než jiné.

Moderátor (Jan Pokorný): Je to tak, že když půjdu desetkrát za den k lékaři, tak vy to musíte zaplatit?

Host (Jiřina Musílková): Ano, všechno zaplatíme a jestli tam nemá být také nějaká motivace pro občana, aby zcela vážně přemýšlel o tom, jestli opravdu pro ten paralen si musí jít k lékaři, protože když už tam přijde, tak s tím souvisí výkon, který zaplatíme a když paralen stojí osm deset, jestli není lepší si ho třeba koupit.

Moderátor (Jan Pokorný): Nahlédněme jednou otázkou také na nemocnice. Jak se díváte na to, že fakultní nemocnice vyslyšely některé návrhy prvního náměstka ministra zdravotnictví Davida Ratha? Co to znamená pro pojišťovnu?

Host (Jiřina Musílková): Mě to může jenom těšit, protože naše pojišťovna už před třemi roky požádala všechny nemocnice, že bychom velmi potřebovali, aby sdělovaly o sobě některé informace. Bylo to asi 27 otázek, jestli si pamatuji. Máme to jinak na našich www stránkách, kde jsme chtěli, aby naši pojištěnci si mohli přečíst jaké operace se v té nemocnici dělají, jací jsou tam lékaři, jak vzdělaní, zda se dál vzdělávají a byly tam otázky třeba i toho, jestli je tam možné, jestli je tam kaple pro takovou pohodlnost a informaci klientů. Některé nemocnice na to slyšely, většina ne, některé tyto informace nám předávají a my je zveřejňujeme a myslíme si, že k tomu mohly dojít dřív a nemusely si to nechat teď nařizovat, ale dobře budou to dělat povinně a je to pro pojištěnce je to jenom dobře.

Moderátor (Jan Pokorný): Mimochodem, paní ředitelko, závěrem jak se díváte na situaci, která doprovází jmenování nového ministra zdravotnictví?

Host (Jiřina Musílková): Já se k tomu nechci vyjadřovat vůbec. Nepřísluší mi to.

Moderátor (Jan Pokorný): Jste toho názoru, že David Rath je ve střetu zájmů jako prezident ČLK a muž, který má ambice být ministrem?

Host (Jiřina Musílková): Ne, já si myslím, že jestliže komora je takovým tím protihráčem exekutivy ministerstva zdravotnictví, protože komora má něco ze zákona, ministerstvo zdravotnictví něco jiného, tak tyto dvě pozice by se v jedněch rukou asi neměly určitě neměly soustřeďovat.

Moderátor (Jan Pokorný): A myslíte si, že se nějak tohle provizorium projevuje na situaci ve zdravotnictví?

Host (Jiřina Musílková): Já si myslím, že zatím ne. Jako fakticky ne, ale je to spíš v neklidu ve zdravotnictví, spíš v neklidu postavení České lékařské komory, neklidu mezi lékaři, protože se jich to dotýká. Mě osobně se třeba dotýkají výroky vůči hlavě státu, protože to slyším mezi spoluobčany, slyším to i na vesnici kam dojíždím, kde lidé říkají, že nemusí mít zrovna člověk prezidenta republiky rád, ale určitá úcta k hlavě státu, když tam není vzájemná láska se projevovat musí a velmi se jich to dotýká občanů jako takových takové výroky.

Moderátor (Jan Pokorný): A když jednáte s Davidem Rathem, jsou pro vás výsledky těch schůzek závazné a nebo si v duchu říkáte, vždyť on to místo zase nemá až ta jisté?

Host (Jiřina Musílková): To jsem si neříkala se žádným ministrem. Naopak, každému ministrovi jsme nabízeli tak jak přicházeli naše zázemí, naše analytické týmy, protože jsou jedni z nejlepších. Nabízeli jsme vysokou spolupráci, data ve snaze té, aby se nenaplnily ty naše modelace a ty naše analýzy kam ten systém může dospět a mě řídí správní rada.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem dnešního pořadu O kom se mluví byla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Děkuji za odpovědi, na shledanou.

Host (Jiřina Musílková): Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Druhá část pořadu O kom se mluví, hostem byla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Telefonní číslo 221 552 155 a 221 552 255 jsou tady pro vaše názory. Posloucháme vás, dobrý den.

Názor posluchače:

Haló, dobrý den, tady Němeček. Prosím vás já vás zdravím, pane Pokorný. Věřím, že se uvidíme v listopadu na konferenci a jinak bych chtěl reagovat na paní ředitelku. Už mě několikrát zvedlo ze židle, že jsou návštěvy u lékaře časté. Takže podívejte se, jestliže člověk ročně užívá léky, když čtyřikrát ročně si pro ně musí na předpis, protože je víc balení nepředepíše. Musíte k... návštěv třeba máte šest jenom pro léky a jenom na kontroly, jo. A nedej Bože, když do toho člověk onemocní. Proč lékaři posílají člověka, když má třeba 10 dní nějakou za to třikrát, nebo dvakrát na kontrolu úplně zbytečně. Tam narůstají problémy s tou četností lékaři, protože statistika je přesný souhrn nepřesných čísel, ale důvod jejich návštěvy toho lékaře.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, děkujeme.

Názor posluchače: A ještě jednu větu.

Moderátor (Jan Pokorný): Prosím, čekají další posluchači, nezlobte se.

Názor posluchače: Jen maličkost. Já myslím, že úcta k prezidentovi si získává prezident sám, ne tím, že byl zvolen.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor, hezký den, prosím druhý telefonát.

Názor posluchače: No, Študent, dobrý den. Já bych měl k paní ředitelce Musílkové jenom jednu připomínku. To, co ona říkala, zapomněla se zmínit o tom, že jak je vytvářen tlak na lékaře od výrobců léčiv. A chtěl bych se zeptat, samozřejmě, že mi nemůže odpovědět. Jestli mezi těmi léky za pět miliard korun nejsou i ty léky, který jsou předepsaný pod tlakem lobby výrobců léků.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za otázku, jakkoliv jste srozuměn s tím, že na ni nedostanete odpověď. A prosíme třetí dotaz, třetí názor, dobrý den.

Názor posluchače: Petr Dvořák, dobré odpoledne. Prosím vás pěkně, doufám, že už od žádného z posluchačů neuslyšíme takové ty trapné narážky na ty paláce zdravotních pojišťoven. Jsou úplně irelevantní. Za druhé paní Musílková řekla úplně přesně všechno, co se musí udělat, ale sociální demokrat to nechce slyšet, s komunistou nechce slyšet. A za třetí už mě skutečně nebaví ze svého platu soukromé firmě platit paralely, chřipky, různý naražený palce. Chci platit vážné nemoci lidí, kteří to potřebujou. To je všechno, děkuji na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Hezký den. Haló, tady je pořad, O kom se mluví. Hostem dnes byla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Váš názor prosím?

Názor posluchače: Kotrbatý, dobrý den. Chtěl jsem jenom říct, že i kdybych o té problematice vůbec nic nezvěděl a konfrontoval bych kultivovanou mluvu paní doktorky a našeho pana prezidenta s vyjádřením toho svazáčka aparátčika, musím se přiklonit na tu jednu stranu. Děkuju, Kotrbatý.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou, pane Kostrbatý. Haló, jste ve vysílání, posloucháme vás.

Názor posluchače: No, tady Zdenková, Teplice, dobrý den. Já jsem jenom chtěla říct k problému zdravotnictví. Já si myslím, že to nedá dohromady nikdo, protože tam je takových zájmových skupin, který potřebujou na tom zbohatnout. To je za prvé. Za druhé, četnost návštěv u lékaře. Prosím vás, když si muž musí na vysoký krevní tlak a já nevím co, chodit x-krát každý měsíc pro léky, proč aspoň jednou za dva měsíce. To přece pacient tam nechodí o své vůli. Tam chodí normálně na doporučení lékaře. A za třetí, prosím vás, pokud se týká o urážení prezidenta. Na jaře při aféře s panem Grossem jsem četla noviny a tam nebylo, volala jsem i do redakce novin, protože mě uráží ať je to jak je to, já nemusím milovat ani pana prezidenta ani pana Grosse, ale jestliže je oslovuji, tak je buďto pan premiér a pan prezident a náš tisk má Grossi odstup, Klausi, to přece se nedělá tohle to. Tak se nedivte, že potom takhle mluví i naši politici a občané. Děkuji za všechno.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme, hezký den. Předposlední telefonický názor. Vítejte.

Názor posluchače: No, dobrý den, Petr Podsedník, Telč. Pane Pokorný, já jsem chtěl vzkázat za prvé paní Musílkové, že jí držím palce v jejím boji o její křeslo, protože tady pan Rath směřuje na její křeslo. On tam to jednoznačně z toho vyplývá, že prostě jemu jde o toto postavení.

Moderátor (Jan Pokorný): O křeslo ředitele VZP myslíte?

Názor posluchače: Ano, jistě, jednoznačně. A směřuje k tomu prostě různými způsoby tady podrážení nohou a tak dále, svalování viny na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, při tom víme, že tam ten zakopaný pes není. A druhá věc, dokud nebude zavedená skutečně aspoň nějaká spoluúčast lidí a ta spoluúčast by měla spočívat hlavně v tom, aby měli trošičku přehled o tom, co si mohou vybrat nebo nevybrat jako zdravotní úkon. To je to důležité, aby se na to nějakým způsobem finančně podíleli, byť třeba desetikorunou v té lékárně a nebo v čekárně, tak skutečně ten pořádek tady v tom nebude nikdy. To je vše, děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Hezký den a prosím poslední telefonát.

Názor posluchače: Dobrý den, Dvořák. Devět pojišťoven je obrovský podnik vybavený kancelářskými zařízeními zaměstnanci a sebere nám z pojistného obrovskou částku. To je jedna věc. A druhá věc je, že se má zavádět platba na návštěvu lékaře za předepsání předpisu. To znamená, že se ušetří na lécích, ale tak, že ten kdo si to nemůže dovolit zaplatit tomu lékaři a ještě za předpis, ten si brát nebude a ten kdo na to má, tak si bude brát léky tak jak si je bral dosud a řekne se: Tak jsme ušetřili, lidi brali zbytečné léky. Ne, prostě léky si nevezmou lidi, kteří na to nebudou mít.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor, hezký den. Jan Pokorný děkuje za pozornost věnovanou pořadu O kom se mluví a přeje dobrý poslech u dalších programů Radiožurnálu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: jap
Spustit audio

Více z pořadu