S Davidem Tišerem o romské LGBT komunitě
V návaznosti na pobíhající výstavu HateFree „O nenávist“ se v Muzeu romské kultury v Brně pořádala debata Open space: Queer gipsy na téma LGBT romské komunity. Debatujícími byli David Tišer, Denisa Urbanská a maďarský aktivista Lászlo Farkas. Rozhovor s Davidem Tišerem připravila Silvie Čechová.
Před chvílí skončila veřejná debata na tabuizované téma LGBT komunity. Mezi debatujícími byl i David Tišer. Moje první, možná lehce osobní otázka zní – jaký byl Váš coming out?
„Zvláštní. Já jsem natočil spolu s Rozálií Kohoutovou film Roma Boys a posléze jsem byl nominovaný na cenu Roma Spirit, kde se objevily i záběry ze zmíněného filmu. A díky tomu se to o mně dozvěděla moje rodina. Jenže já hned na to odjel na půl roku studovat do Bulharska a vrátil se až v době, kdy už to nikdo neměl potřebu se mnou probírat. Tedy bylo to takhle fikaný! Ale třeba mamce jsem to řekl osobně a ona to vzala naprosto v pořádku, protože to samozřejmě tušila. Musím říct, že v rodině nemám – nebo o tom aspoň nevím – nikoho, kdy by mě za to odsuzoval.“
Co je podle Vás obecně tím nejzásadnějším problémem v romské společnosti, který dělá z gayů a lesbiček to veliké tabu?
„To se úplně jednoznačně říct nedá. Ne všechny rodiny to mají jako tabu nebo to nepřijímají. Existuje hodně romských rodin, které to vzaly naprosto v pořádku. Stejně jako moje vlastní rodina – jsem toho tedy sám příkladem. Pak jsou tu samozřejmě individuální důvody. Někdo to nepřijímá kvůli křesťanství, někdo kvůli špatné informovanosti, bere to jako nemoc, nebo jako módní trend. Proto se to jednoznačně nedá říct.“
V diskuzi zaznělo, že během kauzy s romskou vlajkou během LGBT pochodu na Prague Pride se za Vás na internetu postavilo až 90% diskutujících Romů, což zní docela dobře! Je to tedy alespoň mezi mladými Romy přijatelnější?
„Tam nediskutovali jen mladí, byli to i starší Romové, což je naprosto fascinující věc. Sledovat tu debatu bylo velmi těžké, pochopitelně. Ale na druhou stranu mě obohatila v tom, že se jí zúčastnila opravdu řada lidí, kteří za námi stáli. Dodalo nám to energii dělat to dál, protože je vidět, že to děláme dobře a že je potřeba v tom pokračovat.“
Jak dlouhá je podle Vás cesta k přijetí romských gayů a lesbiček v jejich komunitách?
„V českém prostředí se o LGBT komunitě a situaci hovoří od revoluce. My jsme začali až s Ara Art, tedy před pěti lety. Máme tedy spoustu věcí před sebou.“
Je možné, že nás právě teď poslouchá někdo, kdo se svým coming outem ještě nepřišel, ale třeba o něm uvažuje. Je něco, co byste mu vzkázal?
„Zaprvé bych jemu nebo jí doporučil obrátit se přes Facebook na Řeknu.to. Zároveň doporučuji nic neuspěchat, všechno má svůj čas. Nejsi na to sám, nebo sama, jsme tady, můžeš se na nás kdykoliv obrátit a my uděláme všechno proto, abychom Ti dokázali pomoct a podpořili Tě.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.