Rozumek o krizi na řecko-turecké hranici: Krok Řecka je protiprávní, evropští státníci se postavili na stranu anarchie

„Zhruba třinácti tisíci osobám, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti řeckých hranic, brání Řekové ve vstupu, přestože podle mezinárodního práva mají možnost požádat o azyl a žádost by měla být přijata,“ přibližuje situaci Rozumek.

Čtěte také

iROZHLAS

Turecko a Řecko na ostří nože. Hranice u přechodu Kastenies se zahalila do dýmu slzných granátů

Na druhé straně Turci brání, aby se lidé od řeckých hranic vrátili zpátky, a snaží se tak situaci vyhrotit na maximum.

„Situace je velmi špatná, lidé spí na polích, snaží se najít si dřevo, aby se v noci zahřáli, nemohou ani tam, ani zpět,“ říká s tím, že běženci jsou určitým způsobem rukojmími v turecké politice. „Stali se figurkami na šachovnici Erdogana, který se snaží vyvzdorovat si podporu EU pro svou akci v Idlíbu,“ upřesňuje.  

Správná cesta je azylové řízení

A jak by tedy měla Evropa správně zareagovat? Lidé by se měli přijmout a rozhodnout o tom, kdo může v Evropě zůstat a kdo se bude muset vrátit. „Takové rychlé a jednotné azylové řízení nevidím a v Řecku se ani nerýsuje, ale je to ta správná cesta,“ zdůrazňuje Rozumek.

Moderátorka Marie Bastlová připomíná, že evropští lídři říkají, že Evropa by neměla přijmout žádného ilegálního běžence. Takový krok Řecka je ale podle Rozumka protiprávní. „V podstatě jsme se jako evropští státníci postavili na stranu anarchie,“ poukazuje na to, že mezinárodní právo se musí dodržovat.  

Rozhodují převaděči

Situace na řecko-turecké hranice ale stále není podle Rozumka momentem, který by odstartoval další velkou uprchlickou vlnu. Například Rakousko poslalo své policisty na maďarsko-srbskou hranici, také čeští policisté se psy pracují na hranici severní Makedonie.

„Kdyby Řekové pod náporem povolili, tak další hranice jsou zavřené,“ vysvětluje. Pořád ale podle něj platí, že ten, kdo má peníze, si dovede zaplatit převaděče. A právě ti do značné míry rozhodují, kdo se dostane k mezinárodní ochraně.