Rozhovor s ředitelem České geologické služby Zdeňkem Venerou

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdy jste se přesně tedy vrátili?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Já jsem se vrátil v pátek večer spolu s dalšími čtyřmi kolegy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Čím se to všechno řídí, když se člověk vrací z tak odlehlého místa? Teď mám na mysli, nejen že to mám naplánováno v diáři, ale co všechno to může ovlivnit?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
No, máte pravdu. Ty transporty do Antarktidy a z Antarktidy jsou velmi komplikované a dost těžko se to přesně odhaduje, jak to nakonec vyjde. My jsme se vraceli poměrně komplikovaně, protože nevraceli jsme se pouze z té základny Mendela, ale z jednoho místa na antarktickém poloostrově, odkud nás argentinský vrtulník převezl na argentinskou stanici Marambio, kde jsme chvíli čekali a následně jsme letěli vojenským argentinským Herkulesem do města Rio Gazego, jižní Argentiny a tam jsme po několika dnech odletěli do BuenosAires a potom do Prahy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se omlouvám za ty čistě technické otázky na začátku, ale mě vždycky vrtá hlavou, když slyším o tom, jak se letí například na ostrov Jamese Rosse nebo jak se tam lidé dostávají odtamtud, tak mi vrtá hlavou, když mi řeknete, že jste chvíli čekali u Argentinců na polární základně, tak jak je to řešeno s jídlem a tak dále? To si vezete s sebou, anebo to je prostě přátelská výpomoc, jakože prostě energie a jídlo tady kolegům z České republiky prostě poskytneme a nic za to nechceme?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
My jsme cestou zpátky tam čekali skutečně jenom jedno odpoledne, ale když jsme letěli tam, tak jsme tam jednu noc přespávali a tyto služby si Argentinci účtují, protože za ten letecký převoz jim samozřejmě platíme a tohle to ubytování a poskytnutí jídla během čekání, to je zahrnuto do téhle služby.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak už to mám vyjasněno. Do celostátních médií zhruba v průběhu těch šesti týdnů, co jste byli teď v Antarktidě, tak pronikla v podstatě jenom zmínka o tom, že jste našli v jakémsi úkrytu britské zásobovací služby asi padesát let starou polévku sušenou, kterou jste podle těch zpráv z médií snědli. Tak nevím, jestli to tak opravdu bylo a jestli to tak opravdu bylo, tak není to trochu málo, když toto pronikne z té expedice do médií?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Já se divím, že proniklo pouze tohle, protože vedoucí té expedice, profesor Miloš Barták posílal pravidelně, myslím, každý týden zprávu pro tiskovou mluvčí Masarykovy univerzity, kde jsme všechny ty vědecké týmy v různých disciplínách mu poskytovaly shrnutí toho, co jsme za ten týden udělali. Takže vím, že tyto, myslím, zajímavější informace tam byly a také mě dost šokovalo, když jsem se po návratu dozvěděl, že lidé se dočetli v Blesku cosi o těch polívkách, tak je to zvláštní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vědecká práce pro celostátní média? Já se zeptám ještě jinak a možná ta otázka souvisí i s tím, proč se vlastně objevuje právě tato zpráva za celých těch šest týdnů, jestli je z nějakého pohledu prestižní mít polární stanici ať už v Antarktidě nebo například na Špicberkách nebo u severního pólu, anebo jestli je to prostě přebytečný luxus, který my si teď akorát můžeme dovolit?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Ne, já si myslím, že to není nějaký přebytečný luxus a prestižní možná. Ale myslím si, že je to rozhodně významná věc. Já si myslím, že to souvisí se zahraniční politikou České republiky, která je ve vztahu k Antarktidě velmi aktivní. Usilujeme o získání konzultativního statutu v rámci systému antarktické smlouvy a za tímto cílem bylo učiněno již několik kroků. Například byl přijat zákon na ochranu Antarktidy, protože to je jedna z podmínek toho konzultativního statutu v antarktické smlouvě a další podmínkou je vykonávat soustavný výzkum Antarktidy. A když před několika lety v devadesátých letech bylo zvažováno, jakým způsobem tento výzkum zajišťovat, tak se postupně dospělo k tomu, že je výhodnější vlastní malou stanici postavit, než si pronajímat kapacity na cizích stanicích. Ještě, aby to bylo srozumitelnější, tak bych vysvětlil ten konzultativní statut. To spočívá v tom, že Česká republika bude mít právo hlasovat při rozhodování o tom, co se s Antarktidou bude dál v budoucnosti dít. Zatím jsme signatáři té smlouvy, ale máme statut pouze pozorovatelů, čili žádný hlas tam uplatit nemůžeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je možno vnímat Antarktidu jako, řekněme, zásobárnu ať už vědeckých informací, ale právě i nerostných surovin do budoucna?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Já myslím, že to tak je. To nerostné bohatství Antarktidy není kompletně známo jako z jiných kontinentů, ale ten potenciál je tam určitě veliký, ať už se to týká ropy, černého uhlí nebo i kovů. Principy antarktické smlouvy spočívají v tom, že se deklaruje a ty členské státy se pod to podepisují, že Antarktida je kontinent vyhrazený mírou ochraně přírody a výzkumu. Čili jsou tam zapovězeny vojenské operace a geologický průzkum na nerostné zdroje, tak toto v současnosti platí, ale ta antarktická smlouva není donekonečna a já jsem si poměrně jistý, že určitě přijde doba, kdy otázka využívání nerostných zdrojů Antarktidy se bude znovu projednávat, protože podobné náznaky už přišly jak ze strany Velké Británie, tak Ruska.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak šťouravě bych se v tu chvíli mohl zeptat vás jako geologa, pane řediteli Venero, jestli se váš geologický průzkum se týkal i nerostného bohatství?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Já vám musím říct, že skutečně toho se netýkal. Nás tam zajímaly jiné věci. Na ostrově Jamese Rosse běží projekt geologického mapování severní části tohoto ostrova a tato mapa je už poměrně dlouho očekávána. Na tom ostrově v minulosti pracovali britští geologové a argentinští a ta mapa je takovým obrazem základního geologického poznání daného území a zatím nikdy nebyla sestavena a Argentinci i Britové o tomhle našem projektu vědí a jaksi výsledek je očekáván s velkým napětím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdy bude kompletní?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Mapa by měla být kompletní do dvou let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, když se ještě vrátím k tomu, že smlouva o Antarktidě, respektive to zmrazení veškerých například územních nároků by mělo být do roku 2025, znamená to jinými slovy, že do roku 2025, pokud by se po tom mělo cosi přehodnocovat, například kolem využívání nerostných zdrojů v Antarktidě a tak dále, máte čas na to nerušeně si užít toho výzkumu a zkoumat tu přírodu v nerušeném stavu, protože ve chvíli, kdy se začne využívat nerostné bohatství tak jak to známe odjinud, tak holt životní prostředí bude výrazně narušeno mnohdy nevratně?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Tak v podstatě to tak je, ale z hlediska geologie tohle narušení není nějaké zásadní, protože to narušení se týká zejména těch ekosystémů, ty tím trpí. Nicméně já si myslím, že pro všechny vědecké disciplíny je tam opravdu velké pole působnosti a ten čas je dostatečný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby a jeden z účastníků druhé vědecké sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela. A teď ještě jednou k penězům, protože mám takový pocit, že stejně nakonec je alfou a omegou finanční stránka každé věci. Kalkuluje v současné době někdo jaksi vložené peníze a výsledky, které nese ta vědecká činnost, která je prováděná na té polární stanici, nebo se to takto vůbec nebere?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Bere se to tak. Ta vědecká produkce se měří v podstatě podle počtu publikací, nejlépe publikací v časopise s impact factorem, což je světové měřítko kvality těch vědeckých výsledků a rada vlády pro výzkum a vývoj ta sleduje, jaká je produkce jednotlivých institucí podle toho, jaké zdroje na výzkum čerpají, čili je samozřejmě nutné, aby ten projekt byl úspěšný, tak výsledky té práce publikovat. To máme a paměti neustále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je ocenění pro českého vědce, například geologa dostat se na šest týdnů na základnu na ostrově Jamese Rosse?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
No, určitě. To je vynikající věc a myslím si, že řada lidí, kteří pracují rádi v terénu a v takovémto prostředí, tak jsou prostě nadšení, pokud mají možnost tam jet a pracovat. Je to úžasný zážitek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je přetlak těch lidí, kteří by tam chtěli jet?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Já bych řekl, že v podstatě jich je hodně, protože mezi geology je spousta lidí, kteří jsou takhle založeni a mají o to zájem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem myslel, že geologové by zejména měli pracovat v terénu?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
No, tak řada lidí pracuje v laboratořích a jak nejsou závislí na tom, že si sami nasbírají materiál v terénu, anebo se zabývají matematickým modelováním těch geologických procesů a od toho terénu mohou být více odtrženi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jakým způsobem nebo jak vlastně funguje to síto na lidi, kteří se dostávají na tu českou polární stanici? Je nějaké výběrové řízení, nebo to celé závisí na České geologické službě, koho vybere?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Ne, na, na České geologické službě to nezávisí. Závisí to spíše na Masarykově univerzitě, která je vlastníkem této stanice. Ta na ní získal grant ministerstva školství, za který ta stanice byla vybudována, čili ten provoz také leží na jejích bedrech a není na to zatím ustanoven nějaký pevný mechanismus, jakým způsobem tu stanici obsazovat nebo vůbec, jak profilovat ten celkový polární program, ale takovou vůdčí rolí v těch polárních výzkumech hraje tedy Masarykova univerzita, Česká geologická služba, Botanický ústav Akademie věd a Jihočeská univerzita Biologická fakulta. My jsme se už opakovaně pokoušeli získat financování pro výzkumné centrum zaměřené na polární výzkumy, ale v rámci tohoto centra by pak bylo možné tu koncepci výzkumu a obsazování kapacity stanice nějakým rozumným způsobem dělat, ale bohužel zatím tyto návrhy neuspěly. Takže to závisí víceméně na Masarykově univerzitě, jakým způsobem se vytvoří složení toho týmu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy už jste mluvil, pane řediteli, o tom, že už nějaký ten rok běží projekt mapování nebo, řekněme, geologické mapy části ostrova Jamese Rosse. Tím druhým tématem českých geologů je sledování nebo modelování odledňování tamních prostor a vůbec části antarktického kontinentu. Je mi jasné, že ta data, která jste si přivezli teď z toho pobytu, budete asi dlouho analyzovat a budete s nimi nějak pracovat, než z nich budou nějaké výsledky.

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Během roku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Během roku, ale přesto, v tuhle chvíli přivezli jste už něco, nebo nasbírali jste nějaká data, která by nějakým způsobem posunula to poznání českých geologů o tamní situaci?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Já si myslím, že ano. Odpověděl bych na tuto otázku takovým dvojím způsobem, co se týká toho odledňování. My tam nesledujeme jenom to odledňování, které probíhá opravdu v současnosti v těchto letech. Tam je možné na základě ledovcových sedimentů pozorovat, jak probíhá vývoj zalednění, protože to není jenom odledňování, ale i naopak postup toho ledovce během kvartéru, nebo to znamená během stovek tisíc let a vyžaduje to detailní mapování more na těch ledovcových uloženin a z těchto map je potom možné rekonstruovat, jakým způsobem ty ledovce narůstaly nebo naopak ubývaly. Ale co vím, já jsem na té stanici byl letos poprvé, ale kolegové už tam byli počtvrté, čtvrtou sezónu, tak kousek od té stanic je takový maličký ledovec a je tedy zjevné, že ten ledovec velmi výrazně ustupuje, třeba o padesát metrů, takže tohle to je velmi jednoduché pozorování z jedné oblasti, a svědčí o tom, že se to tam otepluje a ten ledovec ubývá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a to druhé hledisko?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
A pak jste se ptal, jestli jsme si přivezli něco, co je unikátní nebo co má význam, tak my jsme pracovali, nás bylo pět lidí, kteří jsme z té stanice odjeli pracovat na antarktický poloostrov a na tom poloostrově, který je převážně zaledněn, ale podél pobřeží jsou odledněné zóny. A my jsme tam našli určité geologické jednotky nebo struktury, které nás překvapily, protože žádné dřívější údaje, které by byly publikovány, tyhle ty nálezy nenaznačovaly, takže z toho máme velmi dobrý pocit, že ten materiál, který se dá dobře publikovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se omlouvám, ale teď úplně pro laiky, co to je za struktury, co jste tam našli? Co vás překvapilo, že byly zrovna tam?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
To už tedy zaběhnu do takovýho detailu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale jo, pojďme trochu zaběhnout.

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Nachází se tam taková série metamorfolních hornin, která má zhruba triasová stáří a do ní proniká takové těleso vulkanické z horniny ryolitu a na to následně nasedá sedimentární série mladší jurská, která je omezená zlomovou strukturou, která zřejmě svědčí o tom, že v té době se otevírá sedimentární pánev, do které později sedimentovaly mořské usazeniny a tohle to byly věci, které jsme tam tedy našli jako nové, které nás překvapily, které nebyly předtím popisovány a přestože už dříve tam britští geologové vytvořili geologickou mapu v měřítku tuším, nepříliš podrobném, jedna ku pěti stům tisícům, nebo jedna ku milionu a tyhle věci tam nebyly. Takže z toho jsme měli dobrý pocit, že se nám tam podařilo najít něco, co se dá publikovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, chystáte publikování v impactových časopisech?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Ano, ano, přesně tak. Doufáme, ten proces protlačit to do toho časopisu není úplně jednoduchý, to prochází recenzí a může se to vracet, opravovat. Ale to samozřejmě chceme, protože to je ta hlavní validace toho výzkumu. Bez toho to prostě nespěje k výsledku, který má váhu a kvalitu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká v dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby. Pojďme na závěr ještě k lidskému faktoru. Vy jste tam byli šest týdnů, tak to není úplně extrémně dlouhá doba, ale i přesto, byli jste tam v relativně malém kolektivu na relativně malém prostoru za relativně náročných podmínek, byť tam probíhá v této době zrovna letní období, tak existuje něco jako napjaté mezilidské vztahy, ponorková nemoc a tak podobně?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Já musím říct, že my jsme to v podstatě nezažili, protože celkově bylo na té stanici patnáct lidí a nás pět odjelo z té stanice na tři výpravy na ten poloostrov, takže my jsme měli tu dobu takovou poměrně rozčleněnou a ta naše parta byla velmi dobrá, takže jsme tam žádnou ponorkovou nemocí netrpěli. Ale přesto že ty situace nebyly poměrně jednoduché, protože například ty plavby na motorových člunech přes ten průliv, který je plný ker, jsou tam vlny, přeci jen nejsme úplně zkušení mořeplavci a například jsme nevěděli přesně, kde bude možné přistát a založit ten tábor, protože zkrátka ty informace nebyly, tak jeli jsme tam s takovou určitou nejistotu, ale prostě určitě se to zvládalo velmi dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, když už na těch zodjacích se jezdí tam po moři a jak říkáte, nejste kovaní mořeplavci, tak máte za sebou nějaký alespoň základní výcvik v tom, kdybyste se, abych použil toho vodáckého termínu, cvakli?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
No, tak to je věc, které je potřeba se maximálně vyvarovat a také ty čluny jsou stabilní, takže v podstatě nic takového nehrozilo. Ale základ té bezpečnosti byl v tom, že jsme tedy jezdili ve dvou člunech, čili ten druhý by případně mohl nějakým způsobem zachraňovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, pane řediteli, říkal na začátku, že jste se vrátil v pátek. Znamená to, že kolegové tam ještě zůstali?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Přesně tak, ještě tam zůstalo osm lidí a ti se vrací někdy v druhé polovině března.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tím končí ta další vědecká sezóna a další nastane zase až ke konci roku 2008? Rozumím tomu správně?

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Ano, ano, ke konci roku 2008, případně zase leden 2009. Ale bylo by lepší tam jet už na konci roku 2008, protože součástí toho projektu, který není jen geologický, je třeba i ornitologický výzkum a z toho hlediska by bylo lepší tam být už někdy během prosince.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Mým hostem byl jeden z účastníků na české polární stanici Johanna Gregora Mendela a také ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Děkuji za váš čas a na shledanou.

Zdeněk VENERA, ředitel České geologické služby, účastník druhé sezóny na české polární stanici Johanna Gregora Mendela:
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.