Rozhovor s prezidentem Václavem Klausem
Od mikrofonu přeje dobrý poslech Jan Pokorný. Hostem je prezident republiky Václav Klaus. Dobrý den. Pane prezidente, včera dopoledne jste po návštěvě Strakovy akademie sdělil, že na mezivládní konferenci do Říma nepojedete. Čím zejména bylo vaše rozhodnutí ovlivněno?
Host (Václav Klaus): Dobrý den.
Host (Václav Klaus): No tak první věcí je to, že toto jednání, toto konkrétní jednání v sobotu je opravdu nesmírně krátké, nesmírně zkratkovité. To nebude ta příležitost vyjádřit skutečně své názory každá země. Což mimochodem je, myslím, klasická ukázka problémů Evropské unie. Každá země má tři minuty na svoje vystoupení, což, což je tak málo, že si nedovedu představit, že by vůbec něco člověk mohl říci. A teď ještě v jisté kombinaci delegace a tak dále. Takže to není to fórum, kde se má člověk bít nebo kde má člověk o něco usilovat.
Moderátor (Jan Pokorný): Nicméně o těch třech minutách jste věděl i před tím. Přesto úvahy o tom, že byste na tuto konferenci jel, tady byly.
Host (Václav Klaus): Byly, protože jsme hledali, hledali jednu z těchhle těch velkých evropských akcí, kde by se prezident zúčastnil. A já si myslím, že konec konců ten hlavní argument, který pro mě byl, bylo relativně klidné a já bych řek produktivní zasedání, zasedání vlády, ze kterého já jsem poznal i některé názory. Oni také vyslechli názory mé, já jsem o tom mluvil podrobně den před tím s premiérem Špidlou. Já si myslím, že on si též uvědomuje určitá úskalí přílišného absolutního sjednocování, sjednocování Evropy do naprostých, naprostých krajností, vytvoření jednoho naprosto homogenního státu. Takže já myslím, že není žádný fanatický zastánce této věci. Takže já myslím, že ten mandát, který tam byl definován...
Moderátor (Jan Pokorný): Jak mu rozumíte, pane prezidente, tomu mandátu?
Host (Václav Klaus): Tak já rozumím tomu, že za a ten mandát si uvědomuje, že ta celá problematika té ústavy má být věcí nejenom tu jednu debatu o tom, kolik procent máme kde zastoupení. Ale i o tom, kam tato Evropa směřuje. A já myslím, že to premiér ví velmi dobře. Nejsem si jist, že to tak dobře ví ministr zahraničí. Ale premiér to ví nepochybně. A myslím, že si je vědom toho, že prezentuje zemi celou v této chvíli a myslím, že to také musí vyjádřit. To je první věc. Druhá věc. Vláda po diskusi, kterou jsme tam vedli, vložila do svého závěru usnesení, kde bylo, že to je mandát vlády jednat nebo premiéra jednat, vložilo, že to je úvodní mandát. Já to považuji též za velmi podstatné. Mandát, který může být posouván jak jednáním Parlamentu, tak novými okolnostmi, které se v tuhletu chvíli objeví. A to je také pro mě uspokojující faktor. Úvodní mandát dostal, dostal předseda vlády.
Moderátor (Jan Pokorný): A vy jste, pane prezidente, toho názoru, že návrh Evropské ústavy vytváří jediný silný superstát, v němž se bude o základních věcech rozhodovat v Bruselu a ve kterém bude vliv českých občanů téměř nulový. Například vámi zmíněný ministr zahraničí říká, že neuvádíte žádný konkrétní příklady na obhajobu tohoto argumentu. Zkuste uvést jeden jediný a ten nejsilnější například.
Host (Václav Klaus): Tak to já nechci polemizovat s panem ministrem zahraničí. Ale je naprosto evidentní, že v tomto návrhu ústavy nejsou jenom věty, které by zachycovaly fotografickým způsobem status quo v Evropské unii. Tam jsou návrhy na další změny, na další posuny. A evidentní je, že tento nový návrh znamená řádově v třiceti politických oblastech přesun z úrovně národní do úrovně nadnárodní. To je kvalitativní změna, to není kvantitativní změna. To není jenom, že o kousek víc se bude dělat toho či onoho. A tato změna, myslím, že vyžaduje, aby byla veřejnosti sdělená, aby byla analyzována, aby vláda o ní, vláda o ní věděla. Aby, abychom řekli, že z těchhle třiceti dvacet se líbí nám je přesouvat, deset se nelíbí a dvě jsou přes naší, přes naší mrtvolu. Já jsem, já jsem zaregistroval velmi hlasitou a výraznou německou diskusi, kdy, kdy špičkové strany CDU-CSU, CDU velmi proevropská, velmi proevropská, od Kohla, přece to byl tahoun Evropské unie.
Moderátor (Jan Pokorný): Jeden z motorů se říkalo.
Host (Václav Klaus): Jeden z motorů. Tak, tak oni maj deset zásadních připomínek, které, které nepovažují za věc připadající v úvahu, aby byly realizovány typu. O tom, kdo má, kdo se smí zúčastnit voleb v zemi na úrovni státu celého, regionu, místních zastupitelstev. Z této ústavy vyplývá, že už nerozhoduje Brusel. Prostě CDU-CSU říká, vyloučeno, to by jen likvidovalo mnoho v Bundestagu nebo-li Německého parlamentu. To nemůžeme žádným způsobem připustit. Podívejte, já si nemyslím, jestli tahle ta věc je ta první, kterou bych jmenoval jako, jako že přes ní nejede vlak nebo že začnu držet hladovku. Ale to, že Ministerstvo zahraničí nám neřekne, my tam jedeme schválit o tom, kdo u nás smí volit, že to rozhodujou v Bruselu a ne náš Parlament, to já považuju za neodpustitelnou chybu, kterou panu ministrovi nemohu nikdy v životě odpustit. Třeba si občané České republiky řeknou, dobře, ať o tom rozhoduje někdo jiný. Ale musí vědět, že třeba takováhle změna tam nastává.
Moderátor (Jan Pokorný): Co si v kontextu toho, co říkáte, slibujete od diskuse v Parlamentu na téma Euroústava?
Host (Václav Klaus): No tak za prvé jsme jediná země z přistupujících zemí a z nepřistupujících zemí, které, která o tom neměla parlamentní debatu. To je zbytečná, já nechci použít zbytečná arogance vlády, já nechci použít silné nadsazené slovo. Je to zbytečně prostě, protože já bych řekl, že přeci nemůžeme vstupovat do Evropské unie a rozhodovat sto jednotková většina dnešní vládní koalice v Českém parlamentu. Já plně respektuji, že sto jednotková vládní koalice umí vytvořit vládu, to jí stačí. Umí schválit státní rozpočet, byť třeba 99 poslanců bude skřípat zubama a říkat, že je ten rozpočet strašně špatný. Ale na to vláda je, aby toto prosadila. Ale vstup země do Evropské unie je zásadním přeházením vůbec vztahů občan - stát, občan versus ten, kdo je nad ním a podobně. Kompetence se předají někam jinam. To nemůže sto jednotková většina. To já myslím, že je úkolem každé vlády, aby našla velký konsensus v zemi a to nemůže hlasovat metodou sto jedna. Nebo-li...
Moderátor (Jan Pokorný): A měl by být konsensus eventuálně přijatý Parlamentem nějakým způsobem institucionalizován?
Host (Václav Klaus): Já myslím, že určitě ano. Já si myslím, že, a také to musím prozradit, že takhle to je výsledek včerejšího jednání vlády, i když nevím, jak moc vláda o tom informovala na tiskové konferenci. Tam se ukazuje naprosto jasné, že to parlamentní projednávání by mělo být jistým kontinuem. To znamená, že to parlamentní projednávání by nemělo skončit v úterý či ve středu příštího týdne. A že by měla být další zpráva vlády po prvním měsíci či týdnu projednávání a tak dále, a tak dále. A premiér vlády říkal naprosto jasně, že, že Parlament musí dát, jestli toto je úvodní mandát, tak Parlament musí dát ten závěrečný mandát, kdy řekne. Toto vládo nesmíš v žádném případě a nebo naopak smíš odsouhlasit. Či-li já si myslím, že to kontinuální jednání Parlamentu je věc, kdy může zaznít strašná spousta věcí a tím se ta naše pozice může ujasnit.
Moderátor (Jan Pokorný): Může zaznít strašná spousta věcí, v nichž se pak občan může ještě méně orientovat. Byl byste v této situaci pro všelidové hlasování u Euroústavy?
Host (Václav Klaus): Tak myslím si, že je to kvalitativní změna našich životů a proto bych byl pro všelidové hlasování. Nicméně já už jsem to včera někde řekl, nedovedu si představit, že by bylo tak jednostranné, jednosměrné informování veřejnosti, jako bylo v tom letošním prvním referendu. To se mi zdá nezbytné. Myslím, že se to musí stát tématem, tématem veřejné diskuse. Mělo by to správně být i tématem voleb, volebních kampaní. Politické strany by měly říct, zvolíte-li nás, tak budeme mít inofikovanou Evropu. Nezvolíte-li nás, budeme mít Evropu jako mezistátní, mezistátní systém a tak dále.
Moderátor (Jan Pokorný): Do voleb ještě ale nějaký čas zbývá.
Host (Václav Klaus): Právě. Já jsem porozuměl, že i v tom Německu bylo jasně řečeno u těch opozičních stran, které, jak dobře víte, prohrály také. 49 procent ku 50 nebo něco takového. Že si myslím, že je naprostou povinností, aby to bylo, aby to bylo tématem volební kampaně, protože to není okrajová událost pro občany.
Moderátor (Jan Pokorný): Mediálním tématem je řekněme to, že vy a vláda máte odlišné názory na budoucnost evropské integrace. Říkám záměrně mediálním tématem. Myslíte si, že pokud by se to stalo faktickým tématem, že to může oslabit naši pozici v Evropské unii?
Host (Václav Klaus): Ale určitě ne. Za prvé minimálně ta debata má dvě patra. Jednou debatou je naše úsilí o celou řadu, o celou řadu věcí, jako je, jako je prostě trvání na tom, aby každá země měla svého komisaře. Aby nás nereprezentoval komisař Rakouska, Polska, Maďarska nebo Slovenska nebo já nevím koho. Naše zastoupení v různých institucích, v tom já myslím, že máme pozice zcela, zcela shodné. Lišíme se jen v tom, jestli celá ta debata o Evropský ústavě je jen a jedině o tom a nebo jestli je ještě o dalších věcech, aspoň pro některé. Další věc, bych řek, že ani ta vláda nemá takový zjednodušený zkreslený názor, jako zastává část Ministerstva zahraničí. První nebo kolikátý náměstek pan Kohout, který nás reprezentoval...
Moderátor (Jan Pokorný): První.
Host (Václav Klaus): První, který nás reprezentoval na Konventu a tak dále. Já myslím, že jak jsem viděl včera členy vlády, počínaje premiérem, tak jejich názor na to není v žádném případě tak jednoduchý a jednosměrný.
Moderátor (Jan Pokorný): Pane prezidente, vidíte před začátkem té mezivládní konference v Římě nějaké zřetelné bloky, ať už ve členských či kandidátských zemích Evropské unie?
Host (Václav Klaus): Tak jisté bloky tam, za prvé jsou jednotlivé země, které vyslovují velmi silné věty a říkají, že nebudou-li přijaty, tak. Nevím, jestli je to rozumné, že trošku se dostávají do zamknutých pozic, kdy už jim nezbyde, než opustit mezivládní konferenci, protože jejich myšlenky nebyly přijaty. To zas já skoro myslím, že nejde takhle dopředu. Bloky jsou evidentně v zemích menších a větších. Tento blok, který nemyslím, že je neprodyšný a neprůstřelný, ale ten blok evidentně, evidentně existuje. A o tom tam bude veliký spor o těch, o tom, jak mají vypadat v takzvané kvalifikované většině hlasovací. Kolik procent musí být a podobně. Tento blok tam určitě existuje. Nemyslím si, že je nějaký výslovný blok nových přistupujících zemí. Ten opravdu, opravdu není, i když většina z nich patří mezi ty malé státy, takže se angažuje, angažuje v rámci tohoto. A dobře víte, že Polsko se nepovažuje za malý stát a proto dneska hlavně komunikuje se Španělskem jako se stejně velkým státem.
Moderátor (Jan Pokorný): Narážíte na to, že souběžně, co tady byl Leszek Miller, předseda vlády, tak polský prezident jednal ve Španělsku?
Host (Václav Klaus): Ano. Ale my jsme jednali taky paralelně s polským prezidentem minulý pátek, minulý pátek v Jeseníku a v úterý s polským, s polským premiérem. Já bych chtěl říct to, že dostatečně například bylo zaznamenáno v našich médiích to, že Polsko mělo eminentní zájem o pondělní článek Mladé fronty Dnes, který byl ve zkrácené verzi přetisknut snad ve všech polských denících. A k mému velkému překvapení druhý den Leszek Miller, polský premiér, když přijel říkal, no já jsem ten článek samozřejmě celý četl. A na tiskové konferenci řekl, za a, že ten článek četl a za druhé, že v mnoha bodech se s mými názory shoduje. Prohlašuji, že toto nezaznělo příliš v našich médiích, ale my to máme autenticky nahrané. Nebo-li pokus, pokus jistých politických složek u nás vykreslit mé pozice jako izolované, zvláštní a tak dále, je opravdu nesmysl. Já každého prosím, aby se podíval na dokument CDU-CSU, schválený v pondělí v Berlíně. Ať se podívá na tato stanoviska, ať se podívá na Finy, na Dány, ať se podívá na Švédy a tak dále a zjistí, že to je složitější. Takže neexistuje žádná izolace v zahraničním pohledu, což se nám mnozí snaží namluvit. A trvám na tom, že neexistuje moje izolace od českého veřejného mínění. Prostě já nehájím žádné své izolované osamocené názory. Já naopak se pokouším sledovat, co si o tom myslí občan této země.
Moderátor (Jan Pokorný): Závěrem, pane prezidente, i když řekněme je návrh Evropské ústavy nedokonalý, je v zárodku nějaké větší diskuse. Je to podle vás lepší než pokračovat v evropské integraci bez ústavy?
Host (Václav Klaus): No tak podle mého názoru ta ústava za prvé si dala úplně jiný cíl, než jak dopadla. Já jsem byl u těch počátečních debat a tam dobře vím, že myšlenka, kde se rodila ta ústava je, že celé, celá ta legislativa Evropské unie obsahuje asi 80 tisíc stránek a že není v silách žádného občana Evropy, aby si je přečetl a vyznal se v nich skutečně. Takže prvotní myšlenka bylo, že vznikne ústava o pár stránečkách, kterou se budou moci děti učit ve škole, která bude srozumitelná a srozumitelně vysvětlí některé základní věci. Nikdo nemyslel, že prací ústavy dojde ke kvalitativnímu posunu té evropské, evropské myšlenky. A jestli chce ten ministr zahraničí nebo někdo jiný bagatelizovat takové věci jako změna typu občanství, jestli chce někdo bagatelizovat věci jako právní subjektivita Evropské unie, takové věci, jako že, že zahraniční smlouvy, že je zmocněna vyjednávat Evropská unie a nikoli národní státy. Takže my když jsme sem přicházeli, tak nám pípla zpráva ČTK, že premiér Špidla v Ankaře uzavřel kulturní školskou, já nevím, jakou ještě, vědecko-technickou dohodu s Tureckem. Tak jsme se pousmáli a říkali jsme, tak to naposled jsme uzavřeli, protože příště to za nás bude uzavírat Evropská unie. Respektive kdybychom si uzavírali někdy v budoucnu takovou smlouvu, tak je to asi tak, jako když si České Budějovice uzavřou s rakouským Linzem dohodu o vzájemné spolupráci dvou sousedských měst. Ale, ale už se všechno mění.
Moderátor (Jan Pokorný): Hostem dnešního pořadu O kom se mluví byl prezident republiky, Václav Klaus. Děkuju za rozhovor. Na shledanou.
Host (Václav Klaus): Na shledanou.
Moderátor (Jan Pokorný): Druhá část pořadu O kom se mluví. Hostem byl prezident republiky Václav Klaus. 221 552 155 a 221 552 255 na těchto telefonních číslech čekáme na vaše názory. Dobrý den.
Telefonický názor: Dobrý den. U telefonu Karel, Ústí nad Labem. Já si skutečně myslím, že tři minuty, teď jsem já řek vlastně, dobrý den, Karel, Ústí nad Labem a už jsem určitě minutu prošvih.
Moderátor (Jan Pokorný):
Patnáct vteřin.
Telefonický názor: Či-li a to není celkem vážná věc. A tři minuty opravdu na tak vážnou věc, jak je ústava nebo prostě, co tam budou jednat ty lidi, tak si myslím, že skutečně to je nesmírně krátká doba. A jinak si myslím, že v takové zkratkovitosti by mohli novináři skutečně uveřejňovat aspoň nějaký miničlánky z těch ústavních dohod, abychom aspoň rámcově věděli, co se vůbec, vůbec bude dít. Protože určitě vám teď mnoho posluchačů bude říkat, že máme tam vstoupit a musíme tam vstoupit, ale aniž by o tom něco věděli. Tak to je smutná věc. To je všechno. Nashledanou.
Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Dobrý den.
Telefonický názor: Halo?
Moderátor (Jan Pokorný): Ano, jste ve vysílání.
Telefonický názor: Dobrý den. Tady je inženýr Pátek. Já chci pana Klause pochválit. Za celou dobu, co jsem ho viděl, nebyl jsem jeho příznivcem, ani jsem mu nijak nefandil. Ale myslím, že od doby, co se stal prezidentem, se značně zlepšil. Pamatuju si ještě ty billboardy tady u nás na sídlišti, když tam bylo napsáno, že po Bohu je pan Klaus první. Tak já si myslím, že je po Bohu tak sto padesátej, ale je vo hodně lepší. Fandím mu. Myslím, že to, co dneska říkal, jsem slyšel po dlouhé době nebo mi ty jiný rozhovory nebyly možný vyposlechnout, tak to bylo velmi dobrý, velmi dobrý. Myslím, že ta prezidentská funkce mu vopravdu sedí.
Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Další názor. Vítejte. Jste ve vysílání.
Telefonický názor: Halo?
Moderátor (Jan Pokorný): Ano, už vás slyšíme.
Telefonický názor: No, tady posluchač ze Zlína.
Moderátor (Jan Pokorný): Představíte se nám?
Telefonický názor: No tady posluchač ze Zlína Franta.
Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, netrapte se s tím.
Telefonický názor: Je mi z toho strašně smutno, když poslouchám všechny tyto debaty. Vážený pane Pokorný, já si vás velice vážím. Ale já nevím, jestli byste to neměl nějak směrovat k tomu, že skutečně tento národ si není schopný sám vládnout. Uvědomte si jednu věc. Přišel Hitler, měli jsme špičkovou armádu, národ prostě byl srazený, národ se semkl, stálo to strašně moc obětí. Přišel 68. rok a zase se národ semkl, až když nám hořelo, jak se říká, u zadku. Prosím vás pěkně, ať se pan prezident nezlobí, ale těch 14 let, co tady předvedli, co předvedla ta naše, naše politická garnitura, prosím vás pěkně, z toho je strašně smutno celému národu. Obyčejným lidem to se nehodí, co tady předváději. To je, oni si tam hrají jen na svojim písečku. Tady je potřeba skutečně nějaký tvrdý zákon, který bude nad nama. Nezlobte se. Já ...
Moderátor (Jan Pokorný): Já se nezlobím. Děkuju vám za váš příspěvek do diskuse. Prosím další telefonát. Halo? Vítejte.
Telefonický názor: Dobrý den. Tady je Kyselková.
Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.
Telefonický názor: Já jsem se zájmem vyslechla pana prezidenta. A jenom to prohlubuje můj názor, jak strašně složitý období nám nastane a obávám se, že tou Evropskou unií se dostáváme do určité pasti. A že my normální lidé se v tom těžko budeme orientovat, pakliže dojde k referendu o Evropské ústavě. Jak vlastně, jaké stanovisko k tomu zaujmout? To je vše.
Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme. Hezký den. Další prosím. Vítejte.
Telefonický názor: Janků z Chebu. Dobrý den.
Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.
Telefonický názor: Já si myslím, že pan Klaus nemá pravdu, že se opět velmi mýlí. Protože jedině silná Evropa může konkurovat jak Spojeným státům, tak Austrálii, tak Rusku a hlavně teďkon Číně. A já si teda myslím, že pan Klaus dělá špatně to, co říká a jak to říká. Protože pro národy, pro bídu už zahynulo ve válkách spousta lidí. A prostě ty hradby mezi těma lidma, mezi těma národama, se musí odstraňovat. A pan Klaus dělá přesně to opačně. Mluví vodu a pije sám víno. Protože příklad, po referendu v Evropské, ve Francii řekl, že nepotřebuje evropský pas. Takže nehájil zájmy všech a dneska první větu, co řek, že vláda by měla hájit zájmy všech i těch ostatních. To znamená, pan Klaus říká něco jiného, co sám nedělá. Díky. Na shledanou.
Moderátor (Jan Pokorný):
Na slyšenou. Vítejte, jste ve vysílání Radiožurnálu v pořadu O kom se mluví.
Telefonický názor: Jo tady Levi, Karlovy Vary.
Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.
Telefonický názor: Jsem v pořadu?
Moderátor (Jan Pokorný): Ano, jste v pořadu.
Telefonický názor: Já chci reagovat na stanovisko pana prezidenta. Mám dojem, že stoprocentně ví přesně vo tom, v jakém stavu jsou Spojené státy americké. Jsou to Spojené státy a mým snem jsou Spojené státy evropské. Tyto Spojené státy americké jsou na čele hospodářského i politického postavení, že? A myslím si, že pan prezident by měl velice hluboce se zamyslet nad svým vztahem k budoucnu. Protože já jsem starej člověk, ale ta mladá generace by se měla dožít Spojených států evropských. Děkuji vám.
Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Předposlední telefonický názor. Dobrý den.
Telefonický názor: Dobrý den. Skřivánek z Brna. Volám názor na pana Klause. Pan Klaus se opět jako mýlí, pan prezident. Plete se do věcí, který mu vlastně ani politicky nepřísluší celkem, nemá na to kompetence. Říká, že chce být prezidentem všem a hraje si na svým vlastním písečku v ODS. To je všechno. Děkuji. Na shledanou.
Moderátor (Jan Pokorný): A poslední telefonát. Dobrý den.
Telefonický názor: Dobrý den.
Moderátor (Jan Pokorný): Máte slovo.
Telefonický názor: Halo? Dobrý den. Tady Milan z jižní Moravy. Já bych chtěl podpořit a pozdravit pana prezidenta. Já si myslím, že pan prezident má rozumné názory. Jestli zvítězí ti šílenci z té osy Paříž-Bonn nebo Paříž-Berlín, tak běda nám. Děkuju.
Moderátor (Jan Pokorný): A tím končí další vydání pořadu O kom se mluví. Tentokrát byl hostem prezident republiky, Václav Klaus.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.