Rozhovor s předsedou Lékařského odborového klubu

Host (Milan Kubek): No, spíš bych byl rád, aby z toho vláda vnímala jako první varování. Je sice pravda, že žádná vláda nemůže být tak neschopná, aby nás donutila ty nemocnice prostě zavřít. My ty lidi nenecháme nikdy umřít a na to politici prostě hřeší. Pokud nám vzkazují někteří, podle mého soudu, nepříliš schopní ministři, že ať si lékaři a učitelé stávkují, že jim je to jedno, tak to svědčí o jejich mentální úrovni. Každopádně my jsme dnešní stávku organizovali tak, aby se pacientů pokud možno dotkla co nejméně, protože my potřebujeme podporu té veřejnosti. Protože my nestávkujeme v dané chvíli za platy nebo řeknu to jinak, ty peníze tam pochopitelně jsou, lékaři jsou u nás velmi špatně ocenění, proto odchází do zahraničí. Sto třicet korun hodinové mzdy je prostě strašně málo.

Moderátor (Jan Pokorný): I když platy lékařů se v uplynulých letech zvýšily někde až dvojnásobně?

Host (Milan Kubek): Ano. V roce devadesát osm lékař vydělával sto sedmdesát tři procent průměrné mzdy, v loňském roce to bylo dvě stě procent. Ale je třeba připomenout, že to stále je za dvě stě padesát hodin práce měsíčně. Tedy to není ten úvazek jedna celá nula. A je třeba říct i na druhou stranu, že v té Evropě, kam směřujeme, lékaři mají menší množství přesčasové práce. Například tam neexistuje takzvané čekání na práci na pracovišti, tam jakákoli přítomnost zaměstnance na pracovišti rovná se práce. Prostě já si dovolím přirovnání. Hasiči také nejsou placení jenom, když hoří. Prostě musí být člověk placen i za tu připravenost ten výkon podávat. A kromě toho, že teda mají menší množství přesčasových hodin, tak se ty platy pohybují tak mezi trojnásobkem a pětinásobkem průměrné mzdy v zemi. A jsou kupodivu v té západní Evropě hodně unifikované.

Moderátor (Jan Pokorný): Nechci být demagogický, ale kdybych se podíval, kolik berou rozhlasový moderátoři v Evropské unii, tak bych možná taky chtěl zavolat ku stávce. Nicméně vraťme se k tomu, co je mnohem důležitější, ta vaše dnešní protestní akce. Proč byla vyhlášená takhle narychlo, pane doktore?

Host (Milan Kubek): Protože vláda velice narychlo a překotně se chystá zavést takzvanou reformu veřejných financí, která ovlivní osud lidí, kteří pracují za mzdu na následné tři roky. To je velice závažné, protože tady se rozhoduje o platech až do roku 2006. A nám na té reformě, my uznáváme, že reforma je nutná, prostě někdo ty miliardy, které se tady rozkradly v uplynulých deseti letech, někdo to nakonec zaplatit musí. Ale my odmítáme, aby to byli zejména učitelé, lékaři, zdravotní sestry. Prostě ten dopad musí být na celou společnost, dle našeho soudu, stejný.

Moderátor (Jan Pokorný): Jste toho názoru, že tenhle koncept reformy, kterou předkládá vláda Vladimíra Špidly, není spravedlivý, že nedopadne rovnoměrně na nás na všechny?

Host (Milan Kubek): Rozhodně ten koncept je asociální.

Moderátor (Jan Pokorný): Z čeho soudíte?

Host (Milan Kubek): Například z toho, že největší položkou úspor je čtyřicet sedm a půl miliardy korun, které vláda v následujících třech letech hodlá ušetřit právě na platech učitelů, zaměstnanců v tom veřejném sektoru, na platech zdravotníků. Máte zde skupiny občanů, které dokáží řadu let neplatit žádné daně. Nám vadí neschopnost státu vymáhat daně od lidí, že prostě daňová povinnost člověka živícího se ze mzdy je v této zemi v průměru dvojnásobná, než daňová povinnost samostatně výdělečně činných osob. Prostě nikdo nepodniká proto, aby měl mzdu třeba na úrovni minimální. A já, když se podívám, já jsem lékař, tak mě zajímají platby zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění zaměstnanec platí za sebe, samozřejmě část odvádí zaměstnavatel, ale to je pouze skrytá část jeho mzdy. Ten zaměstnanec musí na sebe vydělat i tuto část. A mně se třeba líbil návrh poslance Tlustého, aby ti lidé viděli na výplatních páskách, kolik skutečně ten erár stojí. Tak zaměstnanec odvádí nebo bylo to v roce 2002, dva tisíce dvě stě korun. Podnikatelé v průměru sedm set sedmdesát korun. Osmdesát čtyři procent z nich dokáže tak optimalizovat své daňové přiznání, že platí jenom to zákonné minimum, co musí. A k tomu máte stát, který je úplný parazit, protože stát platí za padesát šest procent lidí, děti, důchodce, nezaměstnané. A platí za ně jenom čtyři sta šedesát sedm korun. Tedy, kdyby stát srovnal jenom na úroveň minimální mzdy, aby platil tolik za ty občany, kteří ne vlastní vinou čerpají nejvíc, protože ty důchodci jsou nejdražší pro zdravotnictví, ale říkám, ne vlastní vinou, tak by to znamenalo, že stát každý rok parazituje na zdravotnictví pětadvaceti miliardami korun. Pak nám vadí taková věc...

Moderátor (Jan Pokorný): Můžu se jenom zeptat, když máte takhle krystalické argumenty, proč nevstoupíte do nějakého intenzivnějšího dialogu s vládou a nesnažíte se je přesvědčit o své pravdě?

Host (Milan Kubek): My jsme v dialogu více či méně intenzivním permanentně. Bohužel třeba s ministerstvem zdravotnictví je v současnosti dialog tak, že jsme zváni na řadu jednání, dostáváme k připomínkování řadu materiálů. My písemně odevzdáváme své připomínky a ty už se nikdy neobjeví. Takže je to takový dialog, dialog s hluchým.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže platí třeba i to, co řekl premiér Špidla ke stávce vyhlášené vaším Lékařským odborovým klubem deníku Právo, cituji. Lékařský odborový klub je okrajová skupina v odborovém hnutí zdravotníků. Myslíte, že vás vláda takhle vnímá?

Host (Milan Kubek): V nemocnicích pracuje patnáct tisíc pět set lékařů. Pět tisíc pět set je našimi členy. Pokud jsou podle pana premiéra lékaři marginální součást...

Moderátor (Jan Pokorný): Ne, Lékařský odborový klub.

Host (Milan Kubek): Samozřejmě. Ale my jsme největší odborová organizace, co se týče počtu lékařů. Žádná jiná odborová organizace tolik lékařů nesdružuje jako my. Tedy troufáme si tvrdit, že máme oprávnění mluvit za zaměstnance lékaře, jejich zájem hájíme. A pokud ti lékaři zaměstnanci jsou podle pana premiéra okrajovou skupinou v nemocnicích, tak můžou lékaři odejít. Nakonec řada lékařů již dnes hlasuje nohama, odchází. Podle úřadů práce chybí v českých nemocnicích pět set padesát lékařů. V Německu, protože my jsme členy Evropské federace lékařů zaměstnanců, tak máme kontakty se zahraničními odbory, Německý marbudský svaz eviduje v německých nemocnicích čtyři sta osm lékařů, kteří přišli z Čech do Německa. A ten exodus pochopitelně bude sílit tak, jak se budou hranice otevírat a jak bude více patrná ta propast mezi příjmy u nás a v Německu. Ale vy jste se zmiňoval o těch příjmech. My nemůžeme mluvit pochopitelně o absolutních částkách. Život v Německu je mnohem dražší než u nás. Ale nám jde o tu relaci. A pokud si u nás...

Moderátor (Jan Pokorný): Na třikrát vyšší než průměrná mzda zhruba.

Host (Milan Kubek): Přesně tak. Protože, pokud, ono se to i potvrdilo jaksi můžu říct vědecky. U nás si francouzské ministerstvo práce nechalo Sorbonskou univerzitou dělat sociologický průzkum mezi zdravotníky, zda odejdou do Evropské unie, do těch stávajících zemí a když tak proč a co je k tomu nejvíc jaksi motivuje? Největší motivace je právě ten poměr hodnocení u nás vůči zbytku společnosti. Pochopitelně lékaři nejsou tak hloupí, že by chtěli prostě v Americe má doktor deset tisíc dolarů a já je chci mít taky. Ne. Jde o tu relaci. Jde o tu relaci přímo ve hladině v této společnosti. Pokud je společnost schopná zaplatit dobře soudce, měla by být stejně schopná zaplatit i lékaře.

Moderátor (Jan Pokorný): Pane doktore, na úkor koho?

Host (Milan Kubek): To, já...

Moderátor (Jan Pokorný): Jistě, že to není váš problém.

Host (Milan Kubek): Já nechci to podávat na úkor koho. Myslím si, že kdyby stát dal třeba do zdravotního pojištění to, co vybírá na spotřební dani za alkohol a za tabák, měli bychom ty peníze.

Moderátor (Jan Pokorný): Ministerstvo zdravotnictví namítá, že zdravotnictví není placeno ze státního rozpočtu, ale ze zdravotního pojištění. Co říkáte tomuto argumentu? Protestujete i proti reformě veřejných peněz.

Host (Milan Kubek): No, ono to buď svědčí o naivitě nebo já nevím o čem, ale...

Moderátor (Jan Pokorný): Neříkala to ministryně Součková, říkal to její mluvčí.

Host (Milan Kubek): To se nevylučuje s naivitou. Jasné, nejsme placeni ze státního rozpočtu, ale naše platy se řídí podle stejných tabulek jako platy státních úředníků. To znamená, když stát ušetří na učitelích a na státních úřednících, tak zároveň budou zdravotní pojišťovny, ten mezičlánek, šetřit na nás.

Moderátor (Jan Pokorný): Kdybychom si to vzali tu vaši dnešní akci z hlediska nějaké taktiky, tak si troufnu selským rozumem ač neodborář říct, že pokud se vaše odborové organizace nesjednotí v nějakém společném postupu, tak potom budete zbytečně tříštit síly. Co říkáte na tenhle argument?

Host (Milan Kubek): To je hluboká pravda. Mě velmi mrzí, že nepostupujeme jednotně. Trošku to souvisí s tím, že Lékařský odborový klub je členem Asociace samostatných odborů.

Moderátor (Jan Pokorný): Kdežto Odborový svaz zdravotnictví je členem...

Host (Milan Kubek): Třeba Šlangrovy odbory jsou členy Českomoravské komory odborových svazů. A tam je trošičku problém, že odbory v jejichž čele stojí vysocí funkcionáři vládnoucí strany, těžko mohou radikálně hájit zájmy svých členů proti vládě. To je prostě nonsens. Bývalý odborář může dělat cokoli, ale vedoucí odborář nemůže být špičkovým politikem za vládní stranu. A myslím si, že je to na postoji té Českomoravské komory vidět, protože pokud oni například svolávají protesty na třiadvacátého a politické špičky hodlají o reformě jednat dvaadvacátého, to mi trošku připomíná s křížkem po funuse.

Moderátor (Jan Pokorný): Tak jako tak, ale pokud své síly nespojíte, tak asi nebudete žádným silným protihráčem proti vládě, jímž zřejmě chcete být?

Host (Milan Kubek): Samozřejmě.

Moderátor (Jan Pokorný): Jste schopni pro to něco udělat?

Host (Milan Kubek): Ne, my dnešní stávku vnímáme jako první varování. A já budu dělat všechno pro to, aby příští stávku, pokud nás k ní vláda donutí, aby postupovali všichni zdravotníci jednotně a abychom postupovali společně minimálně s učiteli.

Moderátor (Jan Pokorný): Tak tedy, aby případnou příští stávku, o které jste mluvil, jaké máte tedy konkrétní požadavky tak, aby žádná příští stávka být nemusela? Co by podle vás vám měla vláda slíbit? A splnit?

Host (Milan Kubek): Především reforma veřejných financí tak, aby dopadla na všechny občany této země stejnou měrou a aby byly odstraněny některé, alespoň ty nejkřiklavější excesy. Mě třeba se nemůžu smířit s tím, že by se vysokoškolákům mělo třeba přestat započítávat vysokoškolské studium do důchodu. Prostě,jak k tomu přijdou. Oni studovali, oni nevydělávali, teď mají mít ještě menší důchod. Pro lékaře to znamená devět procent snížení důchodu. Vadí nám úplně nesmyslný systém nemocenské, kdy má být snížena ta nemocenská v prvních dnech. Tedy těm lidem, kteří ji nezneužívají, těm, kteří jsou opravdu skutečně si dovolí mít jednou za rok chřipku. A ty nemocenské jsou tak nízké, že oni místo toho, aby se léčili, tak se vemou dovolenou nebo to přechází. A na ty prostě notorické simulanty, kteří prostě, když to řeknu, marodí a je to jejich obživa, tak s těmi ta reforma nedělá nic. Takže změny v té reformě veřejných financí. Máme zásadní výhrady spíš než k činnosti spíš k nečinnosti vlády v oblasti zdravotnictví. Protože zdravotnictví má velké problémy a to by bylo asi na samostatné povídání.

Moderátor (Jan Pokorný): Tady bych se vás jenom zeptal. Marie Součková vidí cestu v nastavení systémových změn ve společné práci při hledání částek, které by vedly k lepšímu financování zdravotnictví. Potud citát. Jak dosud uspěla?

Host (Milan Kubek): Tak, já si myslím, že ten roční téměř již účet je žalostný. Zásadní legislativní normy, které potřebujeme, buďto vůbec nejsou. Pokud se do parlamentu dostanou, skončí žalostně jako zákon o vzdělávání a odborné způsobilosti. A je pravda, že díky tomu, že ten zákon nemáme, tak naši lékaři sice mohou pracovat v zahraničí, ale ne za rovných podmínek. Prostě budou diskriminováni. Paní ministryně měla za úkol připravit koncepci resortu. A vzhledem k tomu, že připravila materiál takové úrovně, že se tím poslanci vlastně vážněji nezabývali, dali to k přepracování. Jsem zvědav, jestli dokáže ty základní problémy pojmenovat a ještě více mě zajímá, jestli dokáže najít nějaká řešení.

Moderátor (Jan Pokorný): Pane doktore, mluvil jste o tom, jaké máte požadavky na vládu. Většinou se tedy týkají reformy veřejných peněz. Máte nějaký časový termín, dokdy byste chtěli nějaké jasné stanovisko, které by vás potom vedlo k úvahám buď o další stávce a nebo o odložení protestů?

Host (Milan Kubek): Tak, vláda zatím dává najevo, že jí názory občanů příliš nezajímají, že je ochotna prostě jít si svojí cestou. A mě docela mrzí, že premiér Špidla, což je velice sociálně cítící člověk a dle mého názoru i slušný člověk, spojuje osud svůj a své vlády zrovna s takto asociálně pojatou reformou. A že v dané chvíli on jako člověk nemůže vyhrát, protože buďto tu reformu prosadí v té formě a pak vlastně pošlape své vlastní přesvědčení. A nebo vláda padne a pak si myslím, že to bude i škoda. Každopádně vláda chce velice rychle schválit reformu, v režimu legislativní nouze chce v červenci již předkládat do parlamentu první zákony. Myslím si, že klíčové bude září a hlasování o rozpočtu.

Moderátor (Jan Pokorný): A pokud nebude reforma podle těch představ, které máte vy, jakou formu protestů jste až schopni zvolit?

Host (Milan Kubek): Maximální forma naší stávky je omezení provozu v nemocnicích na víkendový provoz časově neomezený celoplošný v celé České republice. To je to maximum, my prostě dál jít nemůžeme. Jsme doktoři, nemůžeme ty pacienty nechat umřít.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem pořadu O kom se mluví byl předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Děkuju za váš čas. Na shledanou.

Host (Milan Kubek): Děkuju.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem první části pořadu O kom se mluví byl tentokrát Milan Kubek předseda Lékařského odborového klubu. Telefonní čísla 221 552 155 a 221 552 255. Prosím volejte, co ve vás vyvolal předchozí rozhovor. Dobrý den.

Telefonický ohlas: Dobrý den. Tady Petr z Duchcova.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, pane Petře.

Telefonický ohlas: Pane Pokorný, já když jsem poslouchal pana Kubka, já si myslim, že když nebudou dělat ty včeličky od těch nejnižších, tak ty nejvyšší nedostanou žádný peníze. Proto by měli všichni stávkovat tak, jak se to děje v Německu. Tam, když jdou stávkovat dělníci, jdou stávkovat učitelé, jdou stávkovat ty, jako myslím obchodníci, všichni dohromady. Ale musí ta reforma vědět, proč se stávkuje. A ne jako tady. Tady se napřed nechaly ty peníze rozkrást a když se v devadesátejch letech začala tadle ta reforma, všechno tady proběhlo nádherně, bez jakejchkoli problémů.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře. Děkujeme za názor. Hezký den.

Telefonický ohlas: Děkuju. Nashle.

Moderátor (Jan Pokorný): Další telefonát. Dobrý den.

Telefonický ohlas: Petr Bednář. Dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, pane Bednáři.

Telefonický ohlas: Prosím vás pěkně poslouchat argumenty pana doktora, člověku běhá mráz po zádech. Na co potřebuje reformu k tomu, aby někteří zkorumpovaní lékaři, kterých je tady z minulosti a z totality relativně hodně, protože byli za totality skoro všichni zvyklí brát úplatky, protože měli, protože nemohli, protože jich bylo málo. Všichni brali úplatky. Tak někteří zkorumpovaní, já neříkám všichni, ale někteří zkorumpovaní lékaři vypisují falešné potvrzení na nemoc a přitom spousta lidí vůbec nemocná není. A kdyby peníze, které by zdravotní pojišťovna ušetřila za tyhle jakoby nemocné lidi, byly by použity na platy, tak by třeba mohli mít vyšší platy doktoři. Jak si vůbec může dovolit takhle argumentovat. Dyk to vůbec není pravda. Ať začne u sebe. Má mezi sebou spoustu kolegů, kteří dennodenně vypisujou lidem, kteří vůbec nejsou nemocný, neschopenky. Děkuju moc. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Halo? Dobrý den.

Telefonický ohlas: Ježek, Ústí. Dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, pane Ježku.

Telefonický ohlas: Já jsem chtěl říct, že podporuju maximálně úsilí lékařů. Protože si myslím, že díky nim vlastně kolikrát zachrání život a může člověk žít. A budem je potřebovat všichni. A chci se zeptat pana doktora, jaký...

Moderátor (Jan Pokorný): Už se neodpovídá v téhle části.

Telefonický ohlas: Tak jsem ještě chtěl vyjádřit názor na platební morálku zdravotních pojišťoven jo v souvislosti s placením vlastně. My vlastně platíme zdravotním pojišťovnám a jak je to s tím, že zdravotní pojišťovny potom neplatí lékařům. Kde ty peníze tedy potom jsou všechny jako jo?

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za váš názor. Na slyšenou.

Telefonický ohlas: Děkuju. Na slyšenou.

Moderátor (Jan Pokorný): Halo, tady je Radiožurnál, pořad O kom se mluví. Dobrý den. Zkusíme druhou telefonní linku. Vítejte, jste ve vysílání.

Telefonický ohlas: Dobrý den. Tady Monika.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.

Telefonický ohlas: Já se představuju jenom křestním jménem, protože chci říct svůj názor a nerada bych měla problémy. Já pracuju jako účetní u jedný nejmenovaný firmy v Severních Čechách. Podivejte se, všechna tahle ta reforma, která se jako týká, tak by měla dopadnout na tydlety lidi, na lékaře, na učitele. Teď mi vysvětlete nebo prostě dávám takovou otázku jakoby do vzduchu. Firma naše dělá, prodává určitý zboží a má pět aut, pět aut, na každý aut sto tisíc DPH. Celá rodina se v tom vozí a když se podívám na faktury, tak máme za celej rok čtyři montáže. Všechny auta jsou montážní. Myslim si, že by měla bejt větší kontrola z finančních úřadů, měla by bejt vůbec kontrola i na lékaře. Protože, jak říkal ten kluk, ten pán, že vopravdu lékaři vypisujou to marodění. A taky by si doktoři měli uvědomit, že si musíme vysponzorovat milionáře, protože nějak ty kapitalisty musíme vytvořit. Takže máme ředitele bank, který teda tady nadělali dluhy až to hezký není, ale měli dvě stě tisíc. Ale lékaři, který bojujou vo lidský životy, prostě těm se to nedá. Tak jako já s ním sympatizuju. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor. Dobrý den, další prosím.

Telefonický ohlas: Dobrý den. Tady Brejcha, Praha.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, pane Brejcho.

Telefonický ohlas: Prosím vás já jsem vám chtěl říct todle. Ten pan doktor nebo co je povídal vo těch živnostníkách třeba, že platěj ty nejmenší ty zdravotní pojištění a tak dále. Samozřejmě. Ale von má špatný informace nebo tokal nesmysly, abych se vyjádřil. Protože já, když si platím to nejmenší nebo živnostník, když platí to nejmenší, tak samozřejmě marodí a bere, když marodí, tak bere deset korun denně. Takže to von už nevidí. Já jako živnostník nemám placenou dovolenou, to von jako zaměstnanec má. A jiný a jiný výhody nevýhody. A hlavně, jestli si myslí, že má málo, tak ať prosím vás se vosamostatní a dělá na sebe a říká si třeba milion na hodinu, když to přeženu, když mu je někdo dá. Ale jakmile je zaměstnanec a ještě ke všemu státní, tak musí dělat za to, co mu stát dá. Nebo jak řikám ať se vosamostatní. Todleto mu vzkazuju. A to by bylo povídání na hodně dlouho. Děkuju. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Dobrý den. Máte slovo.

Telefonický ohlas: Dobrý den. Tady je posluchač z Brna. Já sympatizuju...

Moderátor (Jan Pokorný): Představíte se nám?

Telefonický ohlas: No, posluchač z Brna. To stačí.

Moderátor (Jan Pokorný): Když myslíte.

Telefonický ohlas: Já souhlasím s panem Kubkem. Ale ať se prosím vás neotírá o osoby samostatně výdělečně činné nebo se můžeme začít votírat i vo lékaře. Vono je to tak všechno stejně víte. A já platím zdravotní pojištění pět tisíc sedm set měsíčně, sociální, zdravotní dva tisíce šest set korun a důchod za tyto platby mám horší, než v roce osumdesát šest, co jsem vydělal ještě za bývalýho režimu. Prostě to všechno jsou jenom rozeštvávání lidí jeden proti druhému. A ať jednou tam taky pozvěte do toho Radiožurnálu osobu samostatně výdělečně činnou. Ať vám řekne, jak dělá. Že dělá třeba dvacet čtyři hodin denně, žádnou dovolenou, žádnou nemocenskou a důchod taky žádnej. Takže buďte tak hodní, pozvěte tam jednou takovou osobu. Děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře děkujeme. Předposlední telefonický názor. Dobrý den.

Telefonický ohlas: Dobrý den. Jsem to já?

Moderátor (Jan Pokorný): Ano, jste to vy.

Telefonický ohlas: No já jsem občanka Prahy 5, Strnadová se jmenuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.

Telefonický ohlas: Dobrý den. Já s panem doktorem stoprocentně souhlasím teda. Protože když to srovnám, nedávno se hovořilo o pilotech, ty maj sto tisíc měsíčně, no to se mně protočily panenky úplně. To teda ty lékaři maj daleko větší zodpovědnost. Nehledě k tomu, že dneska je letecká doprava bezpečnější než třeba pozemní, to by teda ty autobusáci, kterým teda bych fandila, kdyby teda měli nějaký požadavky. Maj daleko zodpovědnější práci, který jezdí po Praze a nemaj tolik peněz. Ti piloti vod těch to teda bylo krajně nesolidní. S lékařema teda i se zdravotníma sestrama souhlasím. A učitelé by měli mít, vědečtí pracovníci, ty by měli mít zvýšený platy. To je můj názor.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za něj. Hezký den.

Telefonický ohlas: Hezký den.

Moderátor (Jan Pokorný): A závěrečný telefonát.

Telefonický ohlas: Tady je Vendula z Prahy.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den,paní Vednulo.

Telefonický ohlas: Prosím vás, já samozřejmě zcela souhlasím s tím, co říkala ta pani o těch pilotech, že to je prostě nepředstavitelný, že s nima někdo vyjednává a ty doktory přecházej jako placatej kámen. Vo učitelích nemluvě. A eště další věc jsou soudci, kteří otevřeně přiznali, že jestliže se jim ten třináctej a čtrnáctej plat nedá, tak zůstanou úplatnými.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře. Děkujeme za názor.

Telefonický ohlas: Nám je jasný, nám je jasný, že tak jako tak jsou úplatní. A i když se jim přidá, tak zůstanou úplatnými stejně, že jo?

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor. To je konec pořadu O kom se mluví. Jan Pokorný přeje dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1.