Rozhovor s náměstkem minystryně obrany Martinem Bartákem

A dobrý podvečer vám přeje Martin Veselovský. Začíná středečních Dvacet minut Radiožurnálu, tedy každodenních dvacet minut o tom, co v danou chvíli také hýbe českou společností. A českou společností už nějaký čas hýbe téměř čtyřiadvacet miliard korun připravených na to, aby si čeští vojáci pořídili sto devadesát devět obrněných osmikolových transportérů americkorakouské zbrojovky Steyr. Na začátku zimy se největší zbrojní obchod v českých dějinách zadrhl, česká strana kvůli zpoždění vypověděla smlouvu na vozidla Pandur II, a jak kuloární informace tvrdily, bylo to zejména kvůli extrémně vysokému počtu transportérů. Od listopadového vypovězení smlouvy Češi a Steyr jednali a jednali, až dostali dnes dopoledne, až dostala dnes dopoledne vláda na stůl materiál, kteří říká: "Transportérů potřebujeme jen polovinu, se Steyrem obchodovat můžeme a Pandury budeme znovu testovat." Vláda materiál vzala na vědomí. Na otázky, které tento přístup generuje, bude dnes odpovídat náměstek ministryně obrany Martin Barták. Dobrý podvečer.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme si to, pane náměstku, probrat krok po kroku, protože přece jenom je to materie docela složitá. Vláda dnes podle svého tiskového oddělení vzala na vědomí možnost pokračování jednání mezi ministerstvem obrany a dodavatelem. Dodavatelem je Steyr?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Dodavatelem je zatím původní dodavatel, což je firma Defendia, výrobcem je rakouská zbrojovka Steyr a jejím majitelem je americká korporace General Dynamics.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co do češtiny přeloženo, vzala na vědomí možnost pokračování, znamená co?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak já bych to přeložil, jak vy říkáte, do té běžné řeči, my vládu průběžně informujeme, protože toto rozhodnutí, tak jak známo, se týká jednoho z největších kontraktů vůbec v těch novodobých dějinách a v novodobých dějinách ministerstva obrany, takže vláda je jistě tím správným orgánem, který o tom rozhoduje. Jednak jí průběžně informujeme a jednak nám vláda ukládá, jak dále postupovat, a to je taky část toho dnešního usnesení, kde vláda souhlasila s tím současným postupem. Původní záměr byl začít to jednání s původním dodavatelem o možném dalším pokračování nebo vývoji a do toho pátého března, což bylo dnes, vládu o tom spravit. V případě, že by se ta jednání zdála do budoucna jakožto neproduktivní nebo nemožná, tak by vláda postupovala zřejmě jinak a uložila by nám tu druhou variantu, což je vypsání nového tendru. Z dosavadního jednání se zdá, že je možné se s původním dodavatelem dohodnout, toto jsme vládě sdělili, vláda s tímto souhlasila, a uložila nám jí seznámit s memorandem o porozumění, které připravujeme a v nejbližších snad týdnech bychom ho předložili ke schválení, a to by mělo právě zakotvit ten další postup.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Memorandum o porozumění mezi ministerstvem obrany ...

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Mezi ministerstvem obrany a dodavatelem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy Defendií CZ.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Pravděpodobně Defendií CZ, ale bude záležet na tom majiteli, což je americká firma.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud si nevybere jiného prostředníka.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Nedomníváme se, ale oni jsou majitelé.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak dvanáctého prosince minulého roku premiér Topolánek tady v Českém rozhlase načrtl, jak by podle něho mělo vypadat ideální řešení situace kolem nákupu obrněných transportérů. Pojďme si ho poslechnout.

Mirek TOPOLÁNEK, premiér /ODS/:
Ideální řešení je, že naše armáda dostane přesně to, co potřebuje, na co má vybudované kapacity a na co má finanční zdroje dané rozpočtovým rámcem v těch následujících letech. To je řešení velmi obecné, což znamená, že to zcela jistě nebude sto devadesát devět osmikolek ze Steyru, bude jich méně, bude to jednodušší ta skladba, budou to jednodušší modifikace a budou odpovídat našim úlohám pro operační schopnost v České republice, v misích, případně budoucích misí, které plánuje Evropská unie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik předseda české vlády Mirek Topolánek pro Český rozhlas z dvanáctého prosince minulého roku. Tak to byla jeho vize ideálního řešení, je to dnes pátého března v tom stavu, že to můžeme označit za ideální řešení?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak já se domnívám, že pan premiér měl pravdu jako vždy, a toto je podle mě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To byl sarkasmus nebo to tak opravdu vnímáte?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
To rozhodně nebyl sarkasmus, já si myslím, že zatím ty kroky, které vláda Mirka Topolánka učinila, se ukazují pro občany jako to nejlepší a mnohdy to řeší ty, řekněme, resty z období minulého, a toto je přece zářný příklad toho. My jsme se dostali ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V čem je ten rest období minulého?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
... my jsme se dostali do té situace jejím přirozeným vývojem, my jsme to nijak neovlivňovali. Došlo k tomu, že dodavatel nám zboží nedodal a ty vozy neprošly kontrolními zkouškami, to znamená, my teď jsme se ocitli v situaci, kdy máme možnost nějakým způsobem do toho procesu teprve vstoupit, a to já bych chtěl velmi zdůraznit, že v případě, že by se stalo to, že kontrakt probíhal bez těchto problémů, tak by dneska docházelo už postupně k dodávkám a plnilo by se to původní znění smlouvy, což je sto devadesát devět. Prostě k tomu nedošlo, to znamená, my jsme mohli nadefinovat nový počet, a to je přesně to, co měl pan premiér na mysli, a nejen to, hovořil samozřejmě i o tom, že armáda potřebuje i jiné komodity a na to se asi v případě té původní definice toho počtu úplně tak nemyslelo, je zde potřeba obnovy elektrického parku a že je zde potřeba balistické ochrany a jiných komodit do těch misí, takže nám prostě se otevřela ideální příležitost, jak se s tímto vypořádat a zabezpečit možná Armádu České republiky ve svém fungování na budoucích deset, patnáct, možná dvacet let, a to je to komplexní řešení, a to je to, co je nejlepší pro daňového poplatníka České republiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu náměstek ministryně obrany Martin Barták. Pojďme si tedy to, co jste říkal, a to, co jste označil za nejlepší řešení pro daňového poplatníka, rozebrat. Je mi jasné, že jednání, zejména po uzavření memoranda o porozumění, budou ještě pokračovat, ale kolik v současné době si Armáda České republiky myslí, že potřebuje obrněných transportérů?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak Armáda České republiky to jasně definovala ústy náčelníka generálního štábu a stanovila ten počet na osmikolové obrněné transportéry na sto sedm a modifikací šest.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to bude stát zhruba kolik? S tím vědomím, že se ptám na nejasnou částku.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Ano samozřejmě. Ta finální cena, pokavad vůbec dospějeme k jednání o nějakém konečném narovnání ve smyslu nového uzavření vztahu, smluvního vztahu, tak toto bude jednou z hlavních součástí, my známe teď počet, známe počet modifikací, ale to, co jsme stanovili jako nezbytnou podmínku, je to, aby nás dodavatel přesvědčil o své schopnosti dodat ta vozidla v takové technické specifikaci, jakou požadujeme. Jinými slovy, aby prošel ověřovacími zkouškami, a my bychom se měli o čem do budoucna bavit, to je základní předpoklad.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, pane náměstku, že je tady stále ještě možnost, že prostě česká armáda nedostane ty transportéry od firmy Steyr?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Já si myslím, že ta možnost je vždycky v případě, že nesplní dodavatel kontrolní zkoušky, respektive ty ověřovací zkoušky, a následně ještě musí projít vojskovými zkouškami, poté je možné jakékoliv zboží zavézt do armády, odebrat a zaplatit, takže ta možnost tady je a my nijak nepředjímáme, my pouze říkáme, že to memorandum bude obsahovat detailní stanovení toho, co budeme ověřovat, jakým způsobem, kde, kolik kusů a jak budeme v případě úspěšného splnění těchto zkoušek postupovat dál. Od toho je dlouhá cesta k uzavření nějakého možného následného vztahu, který můžeme nazývat něčím, jako je nový smluvní vztah.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak dlouhá ta cesta může být?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
No, my chceme, aby samozřejmě nebyla moc dlouhá, na druhou stranu musíme požadovat, aby veškeré ty parametry byly splněny a aby zkoušky proběhly úspěšně, a to znamená, my vycházíme z jednoduché premisy, a to je to, aby armáda mohla v příštím roce, tak jak deklarovala a nebylo tomu dříve, nasadit tyto obrněné transportéry do misí, aby mohly sloužit k obraně teritoria nebo v případě nějakých nepředvídaných událostí na našem území.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinak řečeno, měly by být do výzbroje zavedeny do 1. 1. 2009.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Dá se to tak říct, já se domnívám, že v případě toho předem diskutovaného harmonogramu by ty dodávky měly běžet nebo začít běžet do konce roku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a pojďme ještě zpátky k finanční stránce věci, protože, tak jak jste říkal, pane náměstku Bartáku, ta, řekněme, finální suma na dodávku obrněných transportérů není v tuto chvíli ještě jasná, ale můžeme dát alespoň nějaké rozpětí, kde byste se chtěli pohybovat, s čím půjdete do jednání s Američany, potažmo Rakušany?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak základní předpoklad, a ten už jsme řekli mnohokrát, je to, že ta jednotková cena nesmí být vyšší, než byla v původním kontraktu, můžeme hovořit o něčem, jako je množstevní sleva, která se nesmí změnit, ale ta konečná definice skutečně padne až při těch jednáních, a domníváme se, že protože ten původní kontrakt na sto devadesát devět se pohyboval okolo dvaceti miliard, tak ta poměrná cena se z toho dá celkem lehce vypočítat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když to takto bude a když by se ta výsledná suma za těch zhruba sto sedm obrněných transportérů pohybovala opravdu v řádu nějakých deseti, jedenácti, dvanácti miliard, tak co bude s tím zbytkem peněz?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak to je to, o čem jsem hovořil, a je to i to, co měl asi pan premiér na mysli, když zde hovořil o tom využití a zabezpečení armády i do budoucna, a to je právě pokrytí těch komodit, na které se původně nemyslelo a které jsou nezbytné pro to, aby armáda mohla fungovat, především v těch zahraničních misích.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Které to jsou konkrétně?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Konkrétně to je obnova leteckého parku, my potřebujeme transportní letouny, protože nám již dosluhují letadla sovětské provenience ještě Antonovy 26 a my musíme vozit naše vojáky do misí, my je musíme zásobovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď jen, pardon, drobná vsuvka, tak jak jste říkal, transportéry by měly být v misích používány už v příštím roce, jinak řečeno, už v příštím roce budeme potřebovat transportní letouny, budeme to řešit stále ještě tím, že si budeme najímat ze zahraničí letouny, anebo sebou takříkajíc armáda hýbne a vyhlásí tendr ještě v průběhu tohoto roku?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
To já nevím, protože zatím jsme ještě neučinili rozhodnutí definitivní, co bude s obrněnými transportéry, a za druhé, poté rozhodne vláda, co bude s těmi zbylými finančními prostředky. Ale tuto techniku, máteli na mysli obrněné transportéry a jinou těžkou techniku, budeme vždycky vozit nasmlouvanou leteckou dopravou, to je takzvaná strategická doprava vojenská, která je provozována pouze velkými zeměmi NATO nebo Ukrajinou nebo Ruskou federací, protože je tak nákladná, že její financování je pro nás absolutně nemožné, to jsou letadla typu C17 nebo letadla typu Antonov Ruslan a podobně, a ty my se nikdy nechystáme mít ve svém vlastním leteckém parku. Já hovořím o malých a středních taktických letounech, což nám umožní, abychom ty vojáky tam jednak mohli personálně dopravit a jednak je běžně zásobovat a běžně přesouvat, tu těžkou techniku budeme mít vždycky nasmlouvanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste se účastnil té nedávné mise předsedy vlády Mirka Topolánka do Spojených států amerických. Bylo předmětem jednání s americkými vojenskými strukturami a předmětem podpisu toho memoranda o vzájemné vědeckotechnické spolupráci také toto dozbrojení?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Ano, určitě jsme o tom hovořili a je to i, si myslím, dobrá deklarace toho, že s námi budou Spojené státy spolupracovat na partnerské úrovni. My jsme si nestanovili žádný seznam, který požadujeme nebo který požadujeme za nějakých jiných finančních podmínek, ale chceme, abychom měli možnost a přístup k technologiím, k vojenským technologiím, anebo k technice, která není úplně běžně dostupná. Především jsme mluvili o modernizaci protivzdušné obrany státu, budou nám dosluhovat staré sovětské komplety, a mluvili jsme o letectvu jako takovém. My bychom rádi provozovali dva letouny taktické toho většího rozměru, jako je C130 známý jako Hercules, a stejně tak jsme hovořili o možnostech satelitního spojení, které je velmi významné v misích, hovořili jsme o spolupráci v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení, využití našich Center of Excellence, protože, jak známo, my jsme jedni z těch leaderů v NATO v ochraně proti zbraním hromadného ničení, a i o dalších věcech, takže určitě ta spolupráce zde se může rozvíjet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď se zeptám, pane náměstku, co se týče těch dopravních letadel, respektive transportních letadel a protivzdušné obrany, tak to už je dohodnuto, znamená to, že tyto zbraňové komplety a tato letadla půjdou ze Spojených států amerických?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Ne, to rozhodně dohodnuto není, to podléhá mnoha dalším jednáním a odsouhlasením, vyplývá to z definice toho, co armáda bude v krátké nebo dohledné budoucnosti potřebovat, je to po konzultaci s vedením armády a nedá se rozhodně říci, že ta věc je hotová, ale jsou to přesně ty věci, které je potřeba řešit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď se vás, jen znovu zdůrazním, že se vás, pane Bartáku, ptám jako náměstka ministryně obrany a ptám se na to, z jakých dokumentů a vůbec z jakých východisek vychází kdokoliv v Armádě České republiky ve chvíli, kdy definuje potřeby armády, a ve chvíli, kdy je nadefinováno, že například obrněných transportérů nepotřebujeme sto devadesát devět, ale sto sedm, že potřebujeme dva transportní letouny, že potřebujeme ty a ty typy protiletadlové obrany a tak dále, co to je za dokumenty, když jen na webových stránkách ministerstva obrany jsou k dostání strategické dokumenty, které mají poslední datum změny z ledny loňského roku a rozhodně o těchto věcech nehovoří?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak to je vůbec věc té koncepce, jednak krátkodobé, jednak dlouhodobé, jednak dlouhodobé vize, protože ty věci nejsou pořizovány s výhledem na několik let, to letadlo například slouží pětadvacet a více roků, ten obrněný transportér se počítá s životností třicet let. My máme ve své směrnici i v tom materiálu, který jsme předložili vládě, transformační materiál, závazek, že během roku 2008 dojde k přepracování těchto dokumentů, především ty strategické dokumenty budou upraveny na nové bezpečnostní prostředí a budou právě definovat tyto potřeby na budoucích patnáct až třicet roků, které armáda bude mít.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je všechno v budoucnu, ptám se na to, na základě jaké analýzy bylo rozhodnuto o tom, že jich nepotřebujeme těch transportérů sto devadesát devět, ale sto sedm?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
To bylo rozhodnuto na základě analýzy, kterou provedl generální štáb, a vycházel z toho z nasazení a určení, které bude naše armáda mít v budoucích třech až pěti letech v misích, v zahraničních misích především, a kolik jich bude potřeba na území České republiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je utajená věc ta analýza?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Já se domnívám, že ta věc je neveřejná, je to otázka spíš na armádní plánovače, myslím si, že v obecné rovině lze toto zdůvodnit, protože asi každý si to dovede i domyslet, ale ty jednotlivé výpočty a jednotlivá místa nasazení, tak ty zůstávají tak jako v minulosti neveřejné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Budiž, je počítáno s těmi obrněnými transportéry, ať už budou od jakékoliv firmy případně, nebo jakékoliv koncepce, kromě mírových misí, humanitárních misí, i do bojových operací?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak já se domnívám, že naše armáda se účastní v těch misích zcela plnohodnotně, a pokavad jsme zemí NATO a jsme v operaci NATO, tak ať je bojová, nebo k udržení míru, tak tam svůj příspěvek dáváme, a pochopitelně budeli ta mise bojová, tak se transportér bude účastnit i bojové mise.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu Martin Barták, náměstek ministryně obrany. Stále ještě jsou na stole, nevím do jaké míry pro armádní plánovače a například pro vás, pane náměstku, ale minimálně v médiích jsou stále prezentovány určité výhrady k samotným strojům Pandur II. Prezentoval je například v dnešním ranním vysílání Radiožurnálu bývalý sociálnědemokratický bezpečnostní expert Miloš Titz, anebo je také prezentuje bývalý šéf české výzbrojní agentury Jaroslav Štefec. Mluví se o tom, že jsou to velice unikátní stroje, až na dvě evropské armády je nikdo nepoužívá, jde o stroj třetí generace ve chvíli, kdy jsou na trhu již stroje generace čtvrté. Berete toto nějakým způsobem v úvahu, anebo tyto úvahy jsou už pasé a uvažujete nějakým jiným směrem?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak my to určitě v úvahu toto všechno bereme, otázkou je, nakolik jsou všechny tyto informace, které jste jmenoval, validní. Škoda, že expert bezpečnostní ČSSD pan Miloš Titz neměl tyto výhrady ve chvíli, kdy byl místopředsedou výboru pro obranu, a ten kontrakt v té době, kdy se uzavíral, tak možná mohl vypadat trochu jinak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
On na tuto výhradu, kterou mu moderátor Radiožurnálu položil, říkal, že tehdy neměli možnost vůbec do toho zasáhnout, že jim byl předložen hotový materiál, hotová smlouva.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Já to nemůžu komentovat, já si myslím, že každý poslanec má možnost do toho zasáhnout, a do té smlouvy bylo možné nahlédnout, nicméně já nechci toto komentovat, nebyl jsem u toho, nevím, jestli ta možnost byla, nebo nebyla to změnit. Určitě ty stroje jsou odpovídající, a pokavaď budeme přesvědčeni formou testování, formou těch zkoušek, jak vojskových, tak technických nebo kontrolních nebo podnikových, chceteli, tak není důvod se domnívat, že ten stroj je horší než kterýkoliv jiný na trhu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, tuším, na konci ledna, ve chvíli, kdy se řešila ta otázka, jestli se vůbec se Steyrem bude jednat dále, tak se také hodně hovořilo o tom požadavku, aby byl Pandur II testován, tehdy se říkalo, v nezávislé zkušebně. Tak kde bude testován, kdo bude testovat tyto stroje?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Nezávislá by měla být každá zkušebna, která je akreditovaná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proto se ptám.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Žádná z nich nemůže být závislá na něčem, to byl dnes jeden z dotazů na tiskové konferenci na vládě, jestli to není ohroženo ta objektivita, když tou zkušebnou bude zkušebna při našem VOP 26 ve Šternberku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A tak to bude?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Tak to bude, tak jsme se domluvili, budeli to odsouhlaseno v tom memorandu, my proti tomu nic nemáme a já bych řekl, a to je potřeba si přece uvědomit, vždyť tato zkušebna odhalila ty nedostatky a na základě zjištění a závěrů z této zkušebny vlastně neprošel ten Pandur. To znamená, proč by v druhých zkouškách měli být méně přísní, to je všechno iluzorní a nesmyslné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane náměstku, já jsem nevznášel tuto námitku, ta padla na tiskové konferenci, vy jste se přesunul sem.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Já vám to nevyčítám, pane redaktore, já jenom chci říct, že ta zkušebna je oboustranně odsouhlasená, je na definici té metodiky mezi zkušebnou a dodavatelem, s naším souhlasem a přítomnost pozorovatelů tak, aby právě byla zajištěna absolutní objektivita, a já se toho nebojím, tato zkušebna má vysoké renomé, má akreditaci, je to instituce s autorizací a my jí nezpochybňujeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a poslední otázka, která směřuje nakonec i k ostatním českým zbrojovkám, protože pokud se úplně nepletu, tak zhruba tucet z nich mělo jaksi ještě v průběhu minulého roku uzavřeny kontrakty právě s rakouskou zbrojovkou, protože měly být subdodavateli pro Pandur II pro českou armádu. Jak to bude v budoucnu, pokud se Steyrem dohodneme? Ty kontrakty budou trvat, nebo se budou hledat noví subdodavatelé, jak to bude?

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Ty kontrakty v současné době neexistují, protože z naší strany smlouva zanikla a je na tom dodavateli, aby si je nově nadefinoval, my samozřejmě budeme významným způsobem podporovat náš český obranný průmysl, ale nemůžeme to dělat na úkor kvality, to znamená, budeli veškerá kvalita splněna, my maximálně podpoříme to, aby ty subkontrakty byly z naší strany v co největší míře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut, hovořili jsme s náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem, zejména o nejnovější situaci, která se týká pravděpodobně největšího zbrojního kontraktu v historii České republiky, nákupu obrněných transportérů Pandur II. Pane Bartáku, děkuji za váš čas. Na shledanou.

Martin BARTÁK, náměstek ministryně obrany:
Děkuji taky, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl Martin Veselovský. Přeji vám příjemný večer strávený s Českým rozhlasem 1 Radiožurnálem. Nezapomeňte, že přesně v osmnáct hodin začíná Radiofórum.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio