Rozhovor s Mirkem Topolánkem, novým předsedou ODS

Host (Mirek Topolánek): Byl to její nápad. A musím říct, že já jsem byl proti a její nápad to byl od začátku, protože my všechny kampaně od začátku mojí politické kariéry děláme spolu i s dětma, protože rodina, přestože, přestože mě někteří považují za velkého liberála, tak rodina je naprosto klíčový bod nejenom v mém programu, ale i v mém životě. A moje žena to navrhla, bylo to pro ní přirozené. A já jsem z toho měl velký strach, musím říct.

Moderátor (Jan Pokorný): Mluvíte o rodině, jste ze severní Moravy, kancelář, hlavní kancelář Občanské demokratické strany je v Praze. Jak to budete řešit?

Host (Mirek Topolánek): Tak jak posledních šest let. Tak ten život v Praze samozřejmě deformuje i tu rodinu, my jsme si už našli mechanismy, jak to zvládat. Mám pocit, že šest let v Praze spíš utužilo naše manželství, než aby ho destruovalo. Takže já jsem od úterka do pátku být zvyklý v Praze. A někdy, někdy dokonce i přes víkend. A někdy i pondělky. A když jsem vlastně dělal kampaň, tak sem tu byl permanentně. Takže nedělá mi to problém v tom smyslu, že bych to neuměl zařídit. Dělá mi to problém samozřejmě s dětma, s Tomíkem, mým synem. A pak mu to musím vynahrazovat, vynahrazovat tím, že jsem obětoval všechny své koníčky a všechny, všechny věci na které jsem byl zvyklý. A když jsem doma, tak jsem opravdu s dětma a jsem s Tomem.

Moderátor (Jan Pokorný): Čestným předsedou Občanské demokratické strany byl zvolen Václav Klaus. Jak vidíte jeho budoucí roli v ODS?

Host (Mirek Topolánek): Tak nepochybně je to, je to nejvýznamnější člen ODS kandidující na post prezidenta. Já si strašně přeji, aby Václav Klaus se stal prezidentem. Ne proto, ne proto, že by, že by to slušelo, já nevím, Václavu Klausovi nebo ODS nebo někomu. Ale že by to slušelo České republice. A pokud to, pokud to nevyjde, což je možné a je to, je to matematika v té nepřímé volbě, tak mu přeju jakýkoliv jiný post, protože on je nesmírně aktivní a je to profesionál a tu svoji cestu si najde i v situaci, kdy prostě se bude zdát všem ostatním, že taková cesta není. On si ji prostě najde.

Moderátor (Jan Pokorný): Právě že Václav Klaus je aktivní, myslíte si, že si sám sobě v roli čestného předsedy zakáže třeba korigovat, známkovat nebo třeba i kriticky glosovat rozhodnutí nového vedení ODS?

Host (Mirek Topolánek): Mně to nikdy nevadilo předtím, když byl předseda. Tak nevím, proč by mě to mělo vadit, když už předseda není. Já nejsem takový ten autoritativní typ. Ale zase na druhé straně se nikdy nestalo, že bych autoritu neměl. Takže Václav Klaus podle mě se bude velice hlídat v tom smyslu, že by některé, některé věci říkal jenom tak a druhou do větru. A já budu první člověk, který mu bude volat, když bude potřebovat poradit. Nebo když bude potřebovat nějakou věc probrat, protože si myslím, že jeho politické zkušenosti v této republice nemá, nemá nikdo. A byla by velká chyba, kdybychom těch zkušeností nevyužili. Já budu první, kdo to udělá.

Moderátor (Jan Pokorný): Nemůže se tedy v budoucnu stát, že v ODS vzniknou třeba dva nějaké výrazné proudy? Řekněme pro Klusovský a ten který bude podporovat nové vedení?

Host (Mirek Topolánek): Já nemůžu nic vyloučit. My sme strana, která je velmi pluralitní, kdyby někdo tušil, jak jsme vnitřně demokratičtí a jak vlastně ty systémy fungují, tak řekne, řekne že jsme blázni. Že neexistuje žádná nějaká vnitřní disciplína, že jsme nikdy nebyli vlastně strana jednoho muže. Takže nemůžu vyloučit to, že dojde, dojde k nějakým turbolencím, pokud jsou ty turbolence zdravé. To jsou ty názorové proudy, to jsou ty jednotlivé vrstvy v ODS, které mají třeba dílčí, odlišný názor na různé problémy a řešení různých problémů. To já nevylučuju nikdy. Já se budu snažit, aby ten tým, který, který povede ODS byl vnitřně jednotný, byl konzistentní a aby, aby sám ten tým, to vedení strany tu stranu nerozdělovalo, aby ji spojovalo. To si myslím, že je maximum, co pro to můžeme udělat. A nemám pocit, že by ODS hrozilo nějaké štěpení nebo rozdělování. Naopak, tato volba, která proběhla takhle rychle, takle prostě nepřipraveně, takle otevřeně, může ODS jenom posílit.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže ti, kteří se domnívají, že se dal tento výsledek voleb nového vedení ODS dohodnout kuloárově a podobně nemají pravdu.

Host (Mirek Topolánek): Já na to nevěřím. Samozřejmě že jednotlivé regiony, tak jak jsou v ODS zvyklý, vyjednávají podporu pro svého kandidáta. Já se přiznám, že podpora nebo mí voliči z regionu byli natolik rozptýleni, že já jsem nikdy netušil, kdo je to vlastně my. A kdo vlastně by měl za mě vyjednávat nebo kdo sou mí podporovatelé. A to že nakonec, to že nakonec v tom druhém kole jsem vyhrál, tak mě osobně překvapilo. Já jsem měl svého favorita Petra Nečase. A ODS pod jeho vedením by fungovala stejně dobře, jako že doufám bude fungovat pod mým vedením.

Moderátor (Jan Pokorný): Co uděláte ve funkci nového předsedy ODS za prvé?

Host (Mirek Topolánek): To si myslím, že protože jedu teď do Ostravy a budu, ale už zítra v pondělí budu v Praze. Tak první věc, kterou jsem udělal, a snad to není ani překvapivé, tak jsem se sešel s předsedou poslaneckého klubu panem Tlustým nebo se sejdu. A druhá schůzka je s Václavem Klausem. A evidentně ještě v pondělí nebo nejpozději v osm ráno, v úterý, se sejdu s novým vedením na standardním grémiu a začneme se bavit, co je potřeba udělat první den, první týden, první měsíc.

Moderátor (Jan Pokorný): Řeknete třeba Václavu Klausovi, že je potřeba stranu i více otevřít?

Host (Mirek Topolánek): To je, to je takové klišé. Co to je více otevřít? Jestli říkáme, že chceme, aby nás volilo víc voličů, tak ji otevíráme směrem k těm voličům spíš, že se snažíme ty voliče oslovit, než že by sme řikali jako přiďte k nám, my sme se rozkročili, my sme teď ta, my sme teď ta Zielienovská rozkročená strana. To si myslím, že tak není. Mým úkolem a mým posláním, když to řeknu takhle vznešeně je i s tak ostrým, vyhroceným programem, poměrně jednoznačným, oslovit větší procento voličů. Což samozřejmě nepůjde bez úplně jiných technik a bez větší komunikace s občany. A bez přeložení toho programu do češtiny a do lidštiny, tak aby. A uchopení témat, které jsme, přestože to jsou typická pravicová témata, které jsme, které jsme buď nehráli nebo jsme je neuměli vysvětlit. Jako je vzdělání, jako je rodina. To jsou typická konzervativní témata, která prostě jsme neuměli prodat. Nechali jsme si ukrást celou sociální problematiku. Musíme prostě voličům jednoznačně vysvětlit, že řešení sociálních problémů umí jakákoliv liberálně konzervativní strana líp než socialistická. To si myslím, že je náš úkol a v tom se otevřeme zcela jistě.

Moderátor (Jan Pokorný): Pozorovatel dění tady na kongresu Občanské demokratické strany ve Františkových Lázních, by mohl třeba kriticky soudit to, že chyběla větší reflexe výsledků červnových voleb. Máte taky ten pocit?

Host (Mirek Topolánek): Já někde do funkce napsal, že po každých prohraných volbách je, je velká hysterie. Tam ta sebereflexe je téměř, téměř sebevražedná. A je dobře trochu počkat od těch voleb. Já se domnívám, že tím že jsme odtáhli ten kongres až do prosince, že jsme udělali dobře. Že jsme nedělali nějaké rychlá a hop řešení po těch červnových volbách. Nicméně my sme ty volby prohráli a bylo tady konstatováno x-krát,jenom v projevu Václava Klause jsem zaznamenal slovo prohra, které neříkal předtím, dvakrát. To znamená, my jsme prohráli, my sme tím ztratili, my sme tím ztratili tempo, ztratili jsme vlastně možnost sestavovat vládu. A ta reflexe je přece jasná. Odstoupilo staré vedení, nastupuje nové vedení. Já si myslím, že není třeba k tomu říkat nic jiného, než to co jsem říkal i já, že ta prvoplánově prostě kritizovaná kampaň byla až jedním z dalších důvodů těch prohraných voleb. A ty důvody prostě sou v těch dlouhodobých tendencích a dlouhodobých faktorech. A v těch střednědobých chybách a ne v té samotné kampani, která pouze tomu udělala takovou tu negativní tečku na závěr. Nicméně ty důvody té prohry jsou někde jinde.

Moderátor (Jan Pokorný): Část Občanské demokratické strany se netají svým kritickým postojem k horní komoře parlamentu, k Senátu. Vy ste senátor, místopředseda horní komory, teď v čele ODS. Není v tom rozpor?

Host (Mirek Topolánek): Já si myslím, že vůbec ne. Já, já sám, když píšu nějaké texty o Senátu, tak říkám, musíme najít odvahu k tomu, abychom se začali o Senátu a o té druhé komoře bavit otevřeně a rozhodli se jako ODS v první fázi, jestli budeme prosazovat regionalizaci této komory. Jestli budem prosazovat její zrušení nebo naopak posílení pravomocí. Vzhledem k tomu, že ODS to ještě neví. Tak probíhají spíš takové přestřelky. A protože je celkem jednoduché říct, že Senát zrušíme, ale je problematické to udělat. Tak si myslím, že ta diskuse musí nejdřív nastartovat, pak se o tom budem bavit celkem seriózně. Já budu první, kdo bude, kdo bude té diskusi přítomen. A ta nevraživost vyplývá možná spíš trochu z toho, že ta nevraživost je všude na světě. Ve všech, ve všech světových parlamentech prostě ty komory na sebe nevraží. A je to možná dobře. A tady je možná dána trochu, že jsem měl ostřejší výroky vůči poslaneckému klubu. A je to vlastně první záležitost, kterou musím, kterou musím udělat, je navázat standardní, standardní kontakty s poslaneckým klubem, s poslanci i s těmi, kteří třeba mě nevolili a kteří se mnou nesouhlasí. To je obrovský úkol a to musím udělat jako jednu z první věcí.

Moderátor (Jan Pokorný): Dá se souhlasit s tím, že nevraživost mezi komorami bývá obvyklá. Nicméně málokde jedna komora říká o té druhé, že je zbytečná.

Host (Mirek Topolánek): To se teda, pane Pokorný, moc mýlíte. Protože, protože tam kde sem měl možnost ve světě být, kde měli dvě komory, tak tato slova padala naprosto normálně. Já si myslím, že to je běžné. Dokonce ve všech zemích, kde jsem byl, kde nemají druhou komoru. Tak permanentně uvažují o jejím zřízení. A tam kde ji mají. Tam permanentně uvažují o jejím zrušení. Takže je to normální.

Moderátor (Jan Pokorný): Vrátím se, když dovolíte, ještě k vašemu včerejšímu projevu tady před delegáty kongresu ODS ve Františkových Lázních. Při té politické diskusi. Vy ste tam naznačil, že proti vám byla vedena nějaká kampaň, až denunciační. Chcete o tom mluvit teď otevřeněji?

Host (Mirek Topolánek): Já si myslím, že to je. Že to není na pětiminutové vysvětlení. Ale já když jsem odešel.

Moderátor (Jan Pokorný): Máte šest minut.

Host (Mirek Topolánek): Já když jsem odešel v roce 96 z firmy, z postu generálního ředitele. Tak mi v té firmě patřilo pětadvacet procent. A odešel jsem dělat politiku do Prahy naprosto natvrdo. A myslel jsem si, že ta firma, kterou jsem založil a která tehdy měla v deseti, jakoby v rámci holdingové struktury, čtyři sta třicet zaměstnanců vybudovaných z nuly, že to bude fungovat samo. Ono to ale nefungovalo, já jsem tu firmu tím odchodem poškodil. Ona se dostala do problémů, vstoupila do některých zakázek, které byly ztrátové. A dostala se do situace předkonkurzní. Nicméně já jsem z té firmy nikdy neodešel v tom smyslu, že bych ji opustil a nasadil nějakého bílého koně. Ty problémy jsem opravdu vyřešil, vyčistil v těch posledních třech letech. A ty, ty narážky a ta otevřená kampaň, která probíhala tady v sálech a podsálích a podzámčích byla opravdu dost pro mě dehonestující nebo já bych řekl, že se mě to velice dotklo. Já jsem musel dneska takto vystoupit, protože jsem neměl možnost v deseti minutách vysvětlovat, vysvětlovat to, že nedlužíme nic bankám a že ta firma normálně funguje dál. I když, i když prostě už nemá čtyři sta třicet lidí v deseti firmách, ale je to třicet lidí v jedné firmě. Takže já jsem vlastně svým odchodem do politiky ochudil svou rodinu a je opravdu pravda, že jsem měl pocit, že až půjdu z politiky pryč, že se budu mít kam vracet. Možná že ano, možná že ne.

Moderátor (Jan Pokorný): Jestliže jste to nazval denunciační kampaní, teď ve funkci předsedy ODS, pokud znáte aktéry té kampaně, jako že to asi není problém je znát. Budete trestat?

Host (Mirek Topolánek): Jéžiš, proboha, ne! Já, mě vadilo, mě vadilo na tom jediné, jediné, že vlastně na to nebyla obrana. Jo. Že vlastně to bylo tak bezprostředně před těmi volbami, že už jsem se nemohl nijak bránit. Já myslím, že si to s těma lidma, já je osobně ani neznám, že si to vyřikám. A mě to, mě to zase neurazilo, protože já jsem v tom projevu zrovna v tomto odstavci se taky nechoval úplně korektně a napálil jsem je pěkně natvrdo. A já si myslím, že tak je to v pořádku. Já nejsem trestající. Já jsem, já jsem člověk, který, který je velmi tolerantní.

Moderátor (Jan Pokorný): Někdy řeknete do médií větu, kterou potom v dalších rozhovorech zjemňujete až třeba do vytracena. Budete si na tohle dávat pozor?

Host (Mirek Topolánek): Já jsem slíbil hlavně své ženě, že dycky před nějakou ostrou větou se třikrát nadechnu. A je pravda, že v tom prvním sobotním projevu jsem na poslední chvíli vyškrtl větu, kterou jsem sice řekl v Sedmičce, nicméně konzervativní straně by neslušela.

Moderátor (Jan Pokorný): Jaký to byla ta věta?

Host (Mirek Topolánek): Popisoval sem, popisoval sem stupeň a úspěšnost vyjednávání do Evropské unie slovy písničky Karla Kryla. Ne nejsme na kolenou, ryjeme držkou v zemi.

Moderátor (Jan Pokorný): Když bychom v závěru našeho rozhovoru, připomínám že hostem Radiožurnálu je nový předseda ODS Mirek Topolánek, se zabývali takovým tématem, jako je situace na české pravice. Jak ji v tuto chvíli hodnotíte. A pokud ji hodnotíte negativně, co byste chtěl pro její zlepšení udělat?

Host (Mirek Topolánek): Já si myslím, že i na kongresu padlo naprosto jednoznačně, že slovo integrace nebo obsah tohoto slovo je pro další vývoj na, na české pravici nesmyslný. A že to je bezobsažné slovo. Na české pravice dneska funguje fakticky Občanská demokratická strana, pokud, pokud část KDU-ČSL vezmu jako stranu pravo-středovou, tak je to část KDU-ČSL. Je to rozpadající se Unie svobody a několik satelitních subjektů, které se buď neprofilují zcela jasně a mají ten program daleko, daleko, řekl bych, beztvarejší. Nebo jsou natolik malé, že sou těžce uchopitelné pro tu diskusi. Nicméně jeden z prvních úkolů, který si v tom prvním čtvrtletí příštího roku dávám, je komunikace se všemi těmi subjekty. A nejenom s těmi subjekty, které si oficielně říkají strana, ale i ty, které prostě mají jiný název a deklarujou se nějakým jiným způsobem. ODS podle mě musí mít zájem na tom, protože dycky bude určitá část lidí, která ji volit nebude, přestože budou mít pravicové smýšlení, aby těch subjektů na té druhé polovině, ne druhé polovině, ale v tom zbytku toho pravicového spektra bylo co nejméně. Aby to byly subjekty, s kterýma umí komunikovat. Aby to byly takové vztahy, které to není žádné plácání po zádech, ale možnost sestavení koalice po případných vyhraných volbách v roce 2006, kdy ODS samozřejmě nebude mít jednapadesát procent a bude potřebovat partnery do takové koalice. A my proto musíme udělat už teď všechno.

Moderátor (Jan Pokorný): Když bych se vás zeptal na možnou budoucí komunikaci s tím politickým subjektem, o kterém ste mluvil jako o rozpadajícím se, který nicméně vzniknul také z části lidí, které odešli z Občanské demokratické strany. Bude dál pokračovat v ODS syndrom takzvaného Sarajeva? A nebo budete ten, který bude říkat, zapomeňme, promiňme si?

Host (Mirek Topolánek): Neřekl jsem to já, řekli to jiní řečníci. Ale souhlasím s tím, že musíme nechat Sarajevo minulému století. Že to je záležitost minulého století. A že ti jednotlivci, kteří se budou chtít vrátit do ODS, tak mají otevřené dveře. Já si myslím, že nejenom jednotlivci z Unie svobody, ale kdokoliv další. Protože máme zájem samozřejmě na tom, aby, aby občanská základna narůstala. Přestože jsme se dostali znovu na čísla před Sarajevská a přes dvacet tisíc členů. Takže já budu ten, kdo bude tu stranu otvírat v tom smyslu, že samozřejmě zodpovědnost místních sdružení, aby posoudili, jestli toho, jestli ten člověk je pro ně přínosem nebo ne, není to nějaký masový přijímání celých, celých klanů a tak dál. Ale budeme určitě otevřenější a řekl to i Václav Klaus ve svém projevu. A je to i usnesení výkonné rady. Já si myslím, že v tom dneska není problém. A nebudu dělat nic jiného, než co bylo nastartováno už před mým příchodem.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem Radiožurnálu byl čtyři a půl hodiny starý, nový předseda ODS Mirek Topolánek. Děkuju za rozhovor, nashledanou.

Host (Mirek Topolánek): Děkuji, na slyšenou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.