Rozhovor s ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem

Host (Vladimír Mlynář): Myslím, že ano. Protože já jsem ve volební kampani v Pardubickém kraji sliboval veřejně, je to doložitelné z tisku, že v případě, že bych byl členem vlády, nebudu současně vykonávat ty dvě funkce poslance a ministra. Po volbách jsem tento slib nemohl splnit, protože členů Unie svobody bylo přesně deset, tedy nejmenší možný počet na existenci poslaneckého klubu unie. A na společné koaliční kandidátce byl v pořadí za mnou člen lidové strany. Teď když se Miroslav Výborný, který byl zase na kandidátce přede mnou, odchází na Ústavní soud, tak mohu svůj slib plnit. Takže myslím, že jsem voliče nezklamal. Naopak splnil jsem předvolební slib.

Moderátor (Jan Pokorný): V reakci na váš krok se tu a tam objevily úvahy o takzvaném klouzavém mandátu, tedy že by za člena vlády a zároveň poslance v době ministrování zasedl v Parlamentu jeho náhradník. Jste řekněme horlivým zastáncem této myšlenky?

Host (Vladimír Mlynář): Ano, vždy jsem byl. Protože se dlouhodobě domnívám, že skloubit práci ministra a poslance dost dobře nejde nebo je to mimořádně obtížné dělat ty dvě věci současně při existenci takové křehké vládní většiny, jakou máme my. Je to dvojnásob složité, protože musíte sedět v Parlamentu celé dny zasedání a práce na ministerstvu stojí.

Moderátor (Jan Pokorný): Zdá se ale, že jste s tím názorem ojedinělý spíš?

Host (Vladimír Mlynář): Tak je to každého individuální věc. Samozřejmě nechci kolegy posuzovat, to si každý musí rozhodnout sám. Někdo se na to dívá podobně jako já, někdo ne. A ten klouzavý mandát kdyby byl zaveden tak, jak je to na Slovensku, tak by to bylo velmi rozumné.

Moderátor (Jan Pokorný): To znamená zákonem?

Host (Vladimír Mlynář): To musí být zákonem. Dokonce změnou ústavy a to vyžaduje nadústavní většinu, takže to vyžaduje shodu politických stran napříč spektrem a té se bohužel nikdy nepodařilo dosáhnout. Mně to je líto, protože myslím, že každá opozice jednou bude ve vládě a pak bude litovat, že ten klouzavý mandát není. Ale bohužel u nás to není.

Moderátor (Jan Pokorný): Můžu si troufnout říct, že jste toho názoru, že v dané situaci v Poslanecké sněmovně při těsné většině sto jedna by takový krok, který jste udělal vy, byl hodný následování? Pro efektivnější vlády i sněmovny?

Host (Vladimír Mlynář): Já nechci nikoho vyzývat. Opravdu to je každého individuální....

Moderátor (Jan Pokorný): Já neříkám, abyste vyzýval, ale jestli by to bylo efektivnější?

Host (Vladimír Mlynář): Je to každého individuálního věc. A já jsem to říkal před volbami, takže jsem pouze splnil, co jsem říkal. A jiní kolegové to neříkali, takže to je zase složitá věc. Navíc, když člověk přestane být ministrem, tak se může vrátit do Poslanecké sněmovny a já se takhle nebudu mít kam vrátit až skončím.

Moderátor (Jan Pokorný): Taky jste přišel o nezanedbatelnou částku?

Host (Vladimír Mlynář): Ne, to jsem nepřišel, protože ministři neberou poslanecký plat. Berou pouze ministerský plat, takže o peníze jsem nepřišel.

Moderátor (Jan Pokorný): Souběžně s tím vaším odchodem ze sněmovny zveřejnil deník Právo jako první informace o vašem zdravotním stavu, což si mnozí vyložili jako hlavní důvod vaší rezignace na poslanecký mandát. Vadí vám to?

Host (Vladimír Mlynář): Tak trošku mě to mrzí, protože to s tím opravdu nesouvisí. Jak jsem řekl, já jsem ty dvě funkce slíbil, že nebudu spojovat, už před volbami a opravdu to s tim v žádném směru nesouvisí. Dokonce se odvolávám na to, že kdybych jaksi to dával do souvislosti se svou nemocí nebo se svým nálezem, abych byl přesnější, tak bych určitě spíš poslancem zůstal, protože bych měl nějaké sociální jistoty. Já jsem takle se rozhodl skutečně se věnovat práci na ministerstvu. Až ta práce skončí, tak budu bez té jistoty, kterou přináší poslanecký mandát, takže to opravdu s tím nesouvisí. Ale protože už se delší čas šuškaly různé informace o tom, že mi v hlavě nalezli lékaři asi pěticentimetrový útvar za levým okem, který je tedy nezhoubný, ale je tam, tak bylo celkem logické, že se mě na to média zeptala a já jsem odpověděl popravdě, jak se věci mají. Tedy, že tam ten nález je, že mi nijak nebrání v práci, že není zhoubný a že ho lékaři sledují. No a uvidí se jak to dopadne.

Moderátor (Jan Pokorný): Podle mých informací tuto informaci o vašem nálezu mělo víc médií než deník Právo. V těch médiích, pokud já vím, tak se hodně diskutovalo o tom, zveřejnit nebo nezveřejnit a nakonec zvítězil spíš ten pohled nezveřejnit zdraví byť veřejně činné osoby, je přece jenom osobní věc. Jak vy se na tohle díváte i jako bývalý novinář?

Host (Vladimír Mlynář): Já myslím, že lidé mají právo znát zdravotní stav jaksi vrcholných členů exekutivy, tedy členů vlády, prezidenta. Že to je prostě důležitá věc, protože může ovlivňovat jejich pracovní výkon a mají na to prostě právo. Samozřejmě, že je důležité, to si myslím jako člověk, aby se tady ten veřejný zájem a nějaké normální lidské rozměry dávaly do nějaké rovnováhy. Já jsem nakonec rád, že se to veřejnost nedozvěděla přes bulvární deník Blesk, ale přes normální médium. A já jsem váhal samozřejmě, když jsem se od lékařů tu věc dozvěděl, jestli jí zveřejnit či nikoli. Pak jsem se rozhodl, že kdybych jí sám zveřejnil, tak by to zavánělo trošku exhibicionismem. Hned jsem si řekl, že počkám, až se prostě někdo zeptá. A i když třeba ta grafická úprava na titulní straně mě v první, v prvním, při prvním pohledu trošku vyrazila dech a rozčílila, tak nakonec jsem byl rád, že to mám za sebou. Když se to, já jsem řekl, jak se věci mají a pokračuju dál v práci v pořádku.

Moderátor (Jan Pokorný):

Pojďme řekněme k příjemnějším tématům, jako je třeba politika. Vy jste patřil vždy k výrazným osobnostem Unie svobody - demokratické unie. Jak je to teď, leží vám tahle strana pořád na srdci nebo spíš v žaludku?

Host (Vladimír Mlynář): Takhle, já jsem členem Unie svobody samozřejmě a jsem za ní ministrem. A já jsem se pouze rozhodl k tomu, že už před delším časem, že nejlépe prospěji Unii svobody tím, když budu dobrým ministrem. A tak se snažím soustředit na tu práci odbornou na ministerstvu. A je pravda, že jsem nyní účastněn takových těch mediálních přestřelek povrchních rétorických a taky už nemám potřebu se nutně vyjadřovat ke všemu takže... Jako tomu bylo dřív, tak se snažím vyjadřovat jenom k tomu, co je opravdu důležité. Ale z politiky neodcházím. Zůstávám.

Moderátor (Jan Pokorný): A vidíte svoji politickou budoucnost stále spojenou s touto politickou stranou, o které se bavíme, tedy s Unií svobody-DEU?

Host (Vladimír Mlynář): Já rozhodně nemám v plánu měnit politický dres. Byl jsem zvolil na kandidátce koalice, tedy koalice KDU a US a v tomto dresu v tomto volebním období bezpochyby zůstanu. A co je, co bude za x let to člověk nemá v politice nikdy říkat nikdy, tak nebudu říkat nikdy, nikdy. Navíc jste se dotkl mého zdravotního stavu, takže co bude za čtyři pět let v tuhle chvíli já opravdu nepřemýšlím. Pro mě je teď priorita se soustředit na práci na ministerstvu informatiky, na tu odbornou část. A myslím si, že tím nejvíc taky prospěju Unii svobody.

Moderátor (Jan Pokorný): Ve funkci ministra informatiky jste výrazně promluvil do personálních otázek v Českém Telecomu. Co z toho plyne, začněme nejprve pro koncového uživatele?

Host (Vladimír Mlynář): Tak já nevím, jestli jsem výrazně do nich promluvil. Je pravda, že spolu s ministrem financí jsem zodpovědný za výkon akciového podílu v Českém Telecomu. A že jsme iniciovali výměnu managementu, protože výkony Českého Telecomu neodpovídaly tomu, co já si představuji pod pojmem moderní dynamická firma. Nicméně já Český Telecom neřídím, to bych chtěl zdůraznit. Není to tak, že bych mu velel a že bych mohl rozhodovat o cenách a podobně.

Moderátor (Jan Pokorný): Jistě čtete jedovatosti typu, že Český Telecom řídí Mlynář a nebo Telecom řídí Mlynář?

Host (Vladimír Mlynář): Ano, ale je to tak ve skutečnosti, že akciový podíl jednapadesáti procent je pod správou Fondu národního majetku, tedy ministerstva financí politicky. A já samozřejmě jsem partnerem pro ministerstvo financí. Ale platí obchodní zákoník a Český Telecom má i jiné akcionáře než je stát a musí dělat rozhodnutí, která jsou výhodná pro firmu, nejen pro toho jednoho akcionáře. Lidé oprávněně kritizují, když nějaký majoritní akcionář vytahuje z firmy peníze nebo dělá rozhodnutí, která jsou pro tu firmu nevýhodná, říká se tomu u nás tunelování. A stát nemůže tunelovat Český Telecom, tedy dělat rozhodnutí, která jsou pro tu firmu nevýhodná. To co se musíme snažit a snažíme je, aby Telecom se změnil skutečně v modernější firmu, která má lepší ekonomické výsledky a tudíž prodává lépe i pro koncové uživatele. Ale opravdu to není tak, že by ministři řídili chod Telecomu.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale nejste v souvislosti s Telecomem v takové rozporuplné situaci, kde na jedné straně z pohledu státu hájíte zájmy občanů a na druhé straně držíte vládní prapor a chcete ten Telecom prodat co nejvýhodněji?

Host (Vladimír Mlynář): Je to pravda, ta moje pozice je složitá. Protože na jedné straně musí člověk otázkám, proč je u nás tak drahé připojení na internet a proč Telecom dělá to či ono a, a jsem za to činěn odpovědným částečně. A na druhou stranu, kdybych mluvil do řízení Telecomu, tak mě někdo jiný obviní, že si dělám státní plánovací komisi a že Telecom je prostě akciová společnost, takže co si to dovoluji. Takže je to velmi složitá schizofrenní trochu situace. Já se snažím balancovat mezi ní. Ale vy jste zmínil titulek, jestli Mlynář řídí Český Telecom nebo Český Telecom Mlynáře, to musím říct, že ani jedno není pravda.

Moderátor (Jan Pokorný): Dodnes ale málokdo tuší, co vlastně vláda od prodeje Telecomu chce? Bude někdy zveřejněné nějaké oficiální stanovisko, zda to budou jenom nějaké jednorázové peníze do státní pokladny a nový majitel bude tu vybudovanou infrastrukturu znovu pronajímat? Kdy se dozvíme od vlády, respektive i od vás, co chcete od prodeje Telecomu?

Host (Vladimír Mlynář): Dokonce srpna předložíme s panem ministrem Sobotkou takový materiál, který má určit, jak bude stát do doby privatizace se svým jednapadesátiprocentním podílem nakládat, to znamená, jak vidí budoucnost Českého Telecomu. Ale popravdě řečeno v případě nové privatizace úspěšné, tedy při prodeji toho státního podílu v Českém Telecomu, se Telecom stane zcela nestátní firmou nebo bez státního podílu a pak se jeho majitel bude chovat tak, jak on uzná za vhodné. Bude se muset jenom řídit platnými zákony, jako jiní operátoři. Žádné jaksi závazky, které by na sebe, na sobě nesl Telecom i po privatizaci, neplánujeme. Kromě nějakých záležitostí týkajících se bezpečnosti státu a souvislosti, které se týkají toho, že Telecom je takzvaným národním operátorem. Ale, že bychom třeba zavázali toho nabyvatele Telecomu, že musí být taková a taková cena telefonních hovorů, to, to nikdo neplánuje. Platí obecně zákony. A služba, určité služby jsou pod regulací, určité služby nejsou pod regulací a to bude platit i pro nového majitele.

Moderátor (Jan Pokorný): Myslíte si, že bych se od vás dozvěděl dnes nějaké podrobnosti k vaší před několika měsíci utajované návštěvě Spojených států? Kde jste podle některých informací měl jednat o prodeji Eurotelu?

Host (Vladimír Mlynář): Je pravda, že jsem ve Spojených státech byl před dvěma měsíci s předsedou představenstva Českého Telecomu panem Felixem. A je pravda, že jsme tam diskutovali s americkými spoluvlastníky společnosti Eurotel o tom, zda jsou ochotni svůj podíl odprodat Českému Telecomu nebo ne? Ta cesta je celkem logická, protože v minulosti se Telecom už dvakrát pokoušel dokoupit podíl ve společnosti Eurotel od Američanů a vždy neúspěšně. A ti američtí akcionáři chtěli celkem vědět a já se jim nedivím, zda ten třetí pokus je na straně Telecomu a tedy majoritního akcionáře v Telecomu, kterým je stát, myšlen vážně nebo nikoli. Takže smyslem té cesty bylo neformální jednání o tomto. A jejich výsledkem bylo, že začala oficiální jednání mezi Telecomem a akcionáři Eurotelu, která běží tak, jak vyžaduje zákon a všechny předpisy. To znamená teď se dělá nějaká hodnocení, jedná se o všech těch parametrech případné smlouvy, o čemž už byla vydána informace. A uvidíme, jak ta jednání dopadnou?

Moderátor (Jan Pokorný): Jak by měla dopadnout tak, aby dopadla dobře, podle vašeho názoru?

Host (Vladimír Mlynář): Tak, já bych nerad se dopustil výroku, který by ta jednání ovlivnil v neprospěch Českého Telecomu. Nicméně faktem je, že všude ve světě telekomunikací platí teze, že přeliv služeb a tedy i peněz z pevných linek, z těch fixních k těm mobilním, je výrazný. A faktem také je, že, že pro Český Telecom je důležité pro jeho budoucí privatizaci vyřešit problémy, které zmařily tu předešlou privatizaci. A jeden z těch problémů, který byl důvodem toho neúspěchu privatizačního, je ten, že, že v Eurotelu je velmi složitá akcionářská struktura. To znamená, že pro privatizaci Telecomu budoucí je důležité vyřešit jeho podíl v Eurotelu. Takto diplomaticky se vyjádřím. Víc ode mě konkrétně prosím nechtějte, protože moje slova v tomto směru jsou sledována, mají vliv na akcie a podobné věci a musím je velmi uvážlivě volit.

Moderátor (Jan Pokorný): Tak zkuste neuvážlivě odpovědět na otázku, proč jste tu návštěvu Spojených států, tak utajoval? Bylo to i z toho důvodu, že vlastně to bylo v období začátku útoku na Irák, kdy i český premiér řekl, že ministři by měli sedět doma?

Host (Vladimír Mlynář): To mělo, já jsem byl samozřejmě ve Spojených státech s vědomím pana premiéra. A bylo to v době pravda, než začala válka v Iráku. Ale bezpečnostně bylo všechno v pořádku. Ale ta cesta měla zůstat důvěrná, prostě proto, že to byla zcela neoficiální jednání. Jehož výsledkem buď by byla oficiální jednání, což se stalo a ta začala. Nebo by z ní nebylo nic. Takže my jsme jí neutajovali, my jsme jí pouze nezveřejňovali.

Moderátor (Jan Pokorný): Pane ministře, děkuju za rozhovor. Hodně zdraví. Na shledanou.

Host (Vladimír Mlynář): Taky děkuju. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Posloucháte druhou část pořadu O kom se mluví, hostem byl ministr informatiky Vladimír Mlynář z Unie svobody demokratické unie. 221 552 155 a 221 552 255 to jsou dvě telefonní čísla, na které můžete teď volat vaše názory vyvolané předchozím rozhovorem s Vladimírem Mlynářem. Dobrý den. Jste... Halo? Tak první telefonát na chvíli zazvonil a potom se posluchač z těžko pochopitelných důvodů odmlčel. Zkusíme druhou telefonní linku. Tady je Radiožurnál. Hostem pořadu O kom se mluví byl ministr informatiky Vladimír Mlynář a váš názor? Dobrý den.

Telefonický názor: Dobrý den. Já jsem chtěla pana Mlynáře pozdravit, poděkovat mu, protože ho považuju za jednoho ze slušných českých politiků. Myslím, že skutečně práce ministra je natolik náročná nebo aspoň doufám, že se nemohou spojit tyto dvě věci, poslanecká a ministerská. A pokud to je, není to dobře a vidíme to my prostí občané často na nevlastní kůži na nekvalitních pracích ministerstev nebo poslanců. Zdravím ho a přeju mu mnoho zdraví, aby se mu ten zdravotní stav nezhoršil.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou.

Telefonický názor: Na slyšenou.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den. Další telefonát.

Telefonický názor: Dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den. Můžete mluvit.

Telefonický názor: Dobře. Já jsem si, já jsem si zapomněla vypnout rádio a teď tady slyšela jsem ten hlas...

Moderátor (Jan Pokorný): Ano, to vás asi malinko překvapilo. Povídejte.

Telefonický názor: Překvapilo. No ano. Prosim vás já jenom přeju panu ministrovi hodně zdraví, protože já sama mám potíže s těma očima. Jenom mu přeju, aby se dostal do rukou, kdyby musel, dobrýmu lékaři, protože voči je, to je všechno. A co se týká toho Telecomu, mám dojem, že není to v pořádku. Protože voni vyhověj, když chcete ty co to vobsluhujou ty, no prostě to spojení. Ale nevim, jak je to s těma službama, když něco potřebujete, šňůry nebo něco takový, když už ten telefon je starej a todlecto. No prostě se to strašně vodbejvá.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře. Děkujeme za názor.

Telefonický názor: Děkuju. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Halo? Dobrý den.

Telefonický názor: No, tady je Winkler ze Žulové.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, pane Winklere.

Telefonický názor: Potřeboval by se zeptat pana Mlynáře, jestli by neměl odejít i z funkce ministerstva. Víte připadal jsem si při té jejich svatováclavské dohodě, si musí on jako mrzáček nějakej. Vždyť takoví ti rublové a podobní přátelé, jako stojí uplně jako nějaký slepý střevo z ČSSD.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře. Děkujeme za názor. Na slyšenou.

Telefonický názor: Nashled.

Moderátor (Jan Pokorný): Posloucháte Radiožurnál, pořad O kom se mluví. Hostem byl ministr informatiky Vladimír Mlynář. 221 552 155 a 221 552 255 to jsou telefonní čísla, na která teď už volá další z našich posluchačů. Dobrý den. Jste ve vysílání.

Telefonický názor: Dobrý den. Tady je Doležalová z Moravského...

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, paní Doležalová.

Telefonický názor: Prosim vás pěkně nesouhlasím s tím pánem, co mluvil před tím. Chtěla bych pozdravit pana ministra i vás. Popřát mu hodně zdraví a víc takových solidních ministrů. Děkuju. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Další prosím.

Telefonický názor: No dobrý den. Novák, Tábor. Já bych se chtěl zeptat prosim vás, co to, proč todle to vůbec vysíláte? K čemu to je? Myslíte si, jako že tady na tom něco jako lidi změněj na týdle těch akcích vašich nebo to je kvůli reklamě pro rádia, aby se víc poslouchali? Nebo nevim...

Moderátor (Jan Pokorný): Teď vám opravdu nerozumim.

Telefonický názor: Já vim. Jestli todle to má nějakej smysl vůbec celkově, že lidi něco řeknou?

Moderátor (Jan Pokorný): To je vážná otázka. Děkuju vám za ní. To je na delší debatu. Pojďme si poslechnout další telefonát do vysílání. Dobrý den.

Telefonický názor: Tady Jánský, Mladá Boleslav. Dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den, pane Jánský.

Telefonický názor: Já se budu asi opakovat jako někteří posluchači přede mnou. Ale jenom chci říct, že pan ministr je mi sympatický. A zvlášť teďka, když jsem slyšel ten jeho hovor, tak chci mu popřát nebo chci říct, že je jeden z mála politiků, kteří jsou normální. A ostatní by si z něj měli vzít příklad. To je vše. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme. Další telefonát. Dobrý den.

Telefonický názor: Dobrý den. Hlasová z Prahy. Já bych měla takový dotaz, asi taky takový návod na delší diskusi. Že bychom se možná měli zamyslet, jaký zisk mají některý firmy? Protože si myslim, že Telecom a ostatní telefonní společnosti vlastně mají jako obrovský zisk a příde mi, že možná by si mohly zmenšit zisk za cenu toho, že teda budou poskytovat levnější služby.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor. Předposlední telefonát. Dobrý den.

Telefonický názor: Dobrý den. Zbyněk, Malé město na Moravě. Chtěl jsem se zeptat pana ministra Mlynáře, jestli budou data katastru nemovitostí dostupná zdarma?

Moderátor (Jan Pokorný): Vladimír Mlynář, byť se na otázky neodpovídá, tak nonverbálně kývá hlavou, že budou tedy.

Telefonický názor: Můžu vědět alespoň časový horizont? 2000...

Moderátor (Jan Pokorný): V srpnu letos.

Telefonický názor: Fajn. Děkuji mnohokrát. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Tak a v tuto chvíli končí telefonická část, končí i pořad O kom se mluví.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.