Rozhovor s Lucií Bílou

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Jé, to máte těžký. Vy máte krásný jméno. Vy se fakt jmenujete Naděnka?

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
No, Naděžda.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To je rozdíl?

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Naděnka Hávová, no, znělo by to možná líp, ne?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, to ne, ale doma vám přeci neříká ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Maminka, tatínek i manžel Naděnko.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Já jsem zapomněla pozdravit, tak dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak říkají vám doma?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Různě. Táta mi říká káčo, ne, to mi říkal, když jsem byla malá. Tak maminka mi říká Haničko, tchán mi říká Hančí, moje láska mi říká lásko, Filip mi říká, počkej, mami, tak různě, ale já nevím, já si myslím, že není důležitý název, ale důležitější, čím to naplníš. Takže i kdyby mi někdo říkal hele a já jsem byla pak fajn, tak proč ne?

Vladimír KROC, moderátor:
Tak my jenom stručně, já myslím, že to jsou všechno známá fakta, ale pro jistotu, Hana Zaňáková se narodila 14. dubna 1966 v Otvovicích.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Na to zapomeň. Já jsem se narodila 7. dubna 66.

Vladimír KROC, moderátor:
Sedmého dubna.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
A v Otvovicích, no, trochu na Kladně, ale do Otvovic si mě potom táta s mámou dovezli a donesli.

Vladimír KROC, moderátor:
Na Kladně, ale v Otvovicích vyrůstala.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Jo, to jo, to je pravda.

Vladimír KROC, moderátor:
Vyučila se dámskou krejčovou, zpěvu v LŠU. Začínala s kapelami RockAutomat a Arakain. Pseudonym Lucie Bílá jí vymyslel někdejší manažer Petr Hannig. Zpívala v muzikálech Bídníci, Zahrada rajských potěšení, Dracula, Krysař, Johanka z Arku, Romeo a Julie, Excalibur, Láska je láska a Elixír života. Nezapomněl jsem na nic?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ne, to ne, tak jenom nezapomeň si to tam potom jako nějak předělat, opravdu jsem 7. dubna, to je důležitý, protože v ten den se narodila Nina Hagen a Billy Holiday, to jsou taky divoký holky.

Vladimír KROC, moderátor:
Píšu si to 7. dubna. Já to našel na Internetu, tak se omlouvám.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Fakt? Doufám, že to není na mých stránkách, to bych je musela i zrušit dneska hned.

Vladimír KROC, moderátor:
Ne, to ne.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vy máte skoro stejné datum narození jako Vláďa, viď?

Vladimír KROC, moderátor:
Dvacátého devátého.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Dvacátého devátého dubna, ale ročník sedí.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, já teda jsem se narodila ještě dopoledne, takže mám ještě ascendent v Blížencích, což je sympatický, protože to je znamení našeho pana prezidenta. A potom jsem v čínským znamení ohnivej kůň, a to prej v některejch zemích, když je takováhle kombinace, topí, protože ještě, že jsem v Česku.

Vladimír KROC, moderátor:
Ještě, že jste se nenarodila v Číně, ale vy tomu věříte těmhle věcem?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Docela jo, tak ne, já, protože já mám ráda lidi, tak se vždycky tady těma věcma zabejvám, tak mám doma spoustu karet a andělských a tarotových a Hovory s bohem a všímám si čísel a hvězd a andělů a já nevím čeho. Já jsem prostě prdlá, ale kdybych byla normální, tak nedělám tohle povolání.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Minulý týden byl úplněk, jak jste prožila úplněk?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Pokusila jsem se celý den nejíst, kolem čtvrtý, pátý jsem to nevydržela, najedla jsem se. Ne, ale ono je docela fajn jako ten den nejíst. A hlavně je taky docela dobrý vědět, kdy ten úplněk je, protože den předtím je většinou člověk takovej přecitlivělej, každej krok ho nějak víc bolí a je to každej měsíc stejný. Takže člověk, jako vždycky je fajn, nevím, jak to máte vy, ale tak mám, když je mi blbě a vím proč, tak jako je mi pak líp, takže hlídejte si příští úplněk.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak, abychom to nezamluvili. Mohli jste Lucii Bílou vidět ve filmech, namátkou, Horká kaše, Čas dluhů, Král Ubu, Fontána pro Zuzanu II., Princezna ze mlejna. V polovině září vydává po čtyřech letech další v pořadí, tuším, sedmé řadové album nazvané Woman a zároveň vyjede na koncertní turné. Lucie Bílá má jedenáctiletého syna Filipa s podnikatelem ...

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Dvanáctiletýho.

Vladimír KROC, moderátor:
Už.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ježíš, ty tam máš chyby. To nevadí, dvanáctiletýho.

Vladimír KROC, moderátor:
No, tak dvanáctiletého syna Filipa s podnikatelem Petrem Kratochvílem.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To je fakt, to máš dobře.

Vladimír KROC, moderátor:
S ním spoluvlastní divadlo Ta Fantastika.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To máš taky dobře.

Vladimír KROC, moderátor:
Byla krátce vdaná za Stanislava Penka.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, to tam máš taky pěkně.

Vladimír KROC, moderátor:
Jejím manželem je hudebník Václav Noid Bárta.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Jo.

Vladimír KROC, moderátor:
My jsme si tykali, já na to zapomněl. A už jsme si takhle potykali.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ahoj, já jsem Lucka.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže podruhý. Vláďa.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ahoj, Lucka.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Ahoj, Naďa. Ahoj. Lucie, jaké byly prázdniny? Bulvár psal, že jste se vydali s rodinou v karavanech po Česku.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, to je pravda. My jsme totiž byli letos na jaře na Maledivách na nádherným ostrůvku, a tak jsme si říkali, že letošní prázdniny, to léto strávíme spíš v Čechách a protože jsem z rybářský rodiny, my doma máme pruty snad všude, tak jsme si říkali, že teda ty jediný volný dny, který jsme měli společně, se vydáme s karavany a s našimi bratry, tedy můj bratr ryby neloví, ale švagr jo, takže se vydáme teda po rybnících. Bylo to fajn, protože bylo asi deset stupňů, celou dobu pršelo, takže jsme si to hezky užili.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže brali, ne?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Takže brali. No, mě nejvíc, já měla největší úlovek.

Vladimír KROC, moderátor:
Co se dá dělat probůh na Maledivách. Tam musí být nuda?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ježíš to byla nádhera. Já se v životě nenudím. I když pršelo tady v Čechách u těch rybnících, tak jsem se nenudila. Na těch Maledivách, já jsem chodila každej den na masáž, byla jsem i na thajský. Ta paní po mě i chodila, to byl nářez. Já jsem křičela au, ale ona nerozuměla česky, tak ...

Vladimír KROC, moderátor:
A jí se to líbilo.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ona si myslela, že to thajsky znamená jen tak dál. Já jsem se nenudila. Představte si, že na těch Maledivách prostě jsem viděla padat hvězdu. Vylovila jsem jako jediná, protože všichni lovili ryby, ale já vylovila prostě na svůj prut kámen se sasankou, jo, takže můžete říct, že Bílá prostě loví kameny. Potom jsem hladila rejnoky. To třebas mě zajímalo, já jsem si myslela vždycky, že jsou hladký a oni jsou jak koberec drsný, jo. To byl nádhernej zážitek. Krmila jsem žraloky, to teda velkej respekt, a viděla jsem skákat delfíny. Takhle nějak si představuju roční výročí svatby, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Já bych se tam potápěl. To jsi nezkusila?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To ne, já si dám do pusy šnorchl a pak pod tou vodou dělám ... Nemůžu, to nejde. Já nevím, z některých věcí mám respekt. Třeba tuhle jsem byla u kamarádky vizážistky na její střeše a nějakej tam pán si stoupnul na komín a pod ním prostě sto metrů snad a to teda mi bylo zle. To, i když jsem já se na něj dívala z okna, tak prostě jsem cítila, jak mi prolítá prostě celým tělem takový jehličky protivný, fuj! Tak to ne!

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak a jdeme zpátky z prázdnin do současnosti. Je nový školní rok, co Lucii Bílou v souvislosti s novým školním rokem, respektive pracovním rokem čeká?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Těžký viď? Já musím říct, že jsem strašně ráda. Když jsem byla dítě, tak jsem nesnášela konec prázdnin, i když teda v tý době byly melouny, ale ty jsou teďko pořád, takže to jsem neměla ráda. Tak teď se těším, protože jsem na startovací čáře. Já jsem dokončila cédéčko, které se jmenuje Woman, k tomu jsem natočila videoklip na písničku Miluji tě a k tomu, aby to bylo tak trochu jiný, tak k tomu cédéčku, který vychází v polovině září, vychází i omezená edice asi pět tisíc kusů pravděpodobně a k tomu cédéčku DVD. Běhá za mnou půl roku kamera, točí i co nechci, dělaj se mnou rozhovory, ptaj se mě na věci možný i nemožný, ale, aby toho nebylo málo, a protože dneska je pondělí 3. září, tak teďko přes víkend osmýho a devátýho točíme na DVD dva muzikály, jeho záznamy a to první den Elixír života dvě představení, to ještě přijďte, ještě můžete, a druhej den v neděli devátýho točíme DVD a záznam muzikálu Láska je láska.

Vladimír KROC, moderátor:
Do jaké míry odkrýváš svoje soukromí v knížce Jen krátká návštěva potěší? Ona vyšla už na jaře a teď vlastně jsi absolvovala na konci prázdnin takové podpisové turné.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, já jsem si udělala takovou, takovej tejden, byl fantastickej, teda zvláště třeba v Brně jsem se podepisovala čtyři hodiny a podobný to bylo i v Letňanech, ale chválabohu za to, je vidět prostě, že asi něco dělám dobře, když tam ti lidi přišli, ježíš jestli nešli náhodou, viď, nakupovat, zakopli o Bílou. Ale ta knížka pro mě byla důležitá, protože, jak ji začínám slovy Vladimíra Komárka, když se něco napíše, tak už se to nemusí pamatovat. Takže já jsem sepsala posledních osm let života, abych na ně mohla zapomenout a jít na další.

Vladimír KROC, moderátor:
Osm let života, to proto, že předcházela z roku 98 Teď už to vím.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ano. A tam to bylo teda od začátku až do, teď to neumím spočítat, prosím tě nechtěj to po mě, protože bych musela si vzít papír a musela bych odčítat a dělit a mocnit.

Vladimír KROC, moderátor:
Nemusíme počítat, ale porovnávejme, změnila se hodně Lucie Bílá třeba jenom za těch osm let?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, já, když se vidím na svým prvním ne cédéčku, tehdá vycházely takový ty obrovský desky, tak už jsem velká, tak, když se podívám na obálku teda tý obrovský, tý desky, tak tam vypadám tak hrozně, že z toho se vyvíjet nebylo zas tak těžký.

Vladimír KROC, moderátor:
Já jsem myslel spíš vevnitř.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Taková tlustá sto asi patnáctiletá žena s tupým výrazem, který mám teď jenom po vodce, takže já si myslím, že tam odsaď jako jít někam prostě bylo fajn.

Vladimír KROC, moderátor:
A co ta vnitřní změna?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ta vnitřní není zas tak. Možná jsem kultivovala mluvený slovo, možná tu energii, který tenkrát jsem měla spoustu, tak už teď umím nějak hodit stejným směrem, jedním směrem. Ale tenkrát jako tam na tom cédéčku to nebylo vidět, ale pak byla nějaká moje vnitřní revoluce, kdy jsem měla černý nehty i u nohou a ten černej lak prostě vopravdu jsem nosila v kabelce pořád a měla jsem tisíce křížů na krku a na každým prstě obrovskej prstýnek a rudou rtěnku a strašně natupírovaný vlasy a šel ze mě strach, ale pozor, bála jsem se i já. Takže teď jsem tu energii a ten zmatek soustředila nebo jsem se letama naučila soustředit tím jedním směrem. Mám teda pár těch prstýnků, ale už nejsou tak kýčovitý. Třeba tenhle ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Krásný.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ten mám vedle od starožitníka. A mám jenom jeden, něco mám na krku, jedničku ...

Vladimír KROC, moderátor:
Já jsem se tam právě zakoukal, ale to bylo opravdu na tu jedničku.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
A opravdu na tu jedničku?

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vláďo, to ni nikdo nevěří.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
A víš, proč mám na krku jedničku?

Vladimír KROC, moderátor:
Chtěl jsem se na to zeptat.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ježíši, aby to každýmu bylo jasný.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Lucie, Jen krátká návštěva potěší, tak se jmenuje ta nejnovější knížka, jakou formou je to psáno?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ne, ne, ne, já jsem chtěla, trochu jsem se schovala za Vladimíra Komárka, chtěla jsem využít svojí popularity a rozkecat to, jakej to byl úžasnej malíř, úžasnej člověk, výbornej vypravěč a jakej to byl můj kamarád. Já jsem obklopená jeho obrazy a chtěla jsem, aby lidi, protože bohužel umění se nevěnuje tolik lidí, kolik by mělo, tak jako vážný hudbě ne, tak jsem si říkala, že toho využiju. Dala jsem tam do tý knížky nějakou naší korespondenci, ale především asi čtrnáct obrazů, který jsou z mý sbírky.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak já mám pocit, že teď bychom si mohli zahrát.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Zahraj.

Vladimír KROC, moderátor:
Dáme si třeba Lucii Bílou.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ježíšmarjá, vždyť jsem musela na těch autogramiádách musela třeba čtyři hodiny poslouchat sebe. Můžeš třeba to pak ztišit, až to budeš hrát, abych to nemusela poslouchat?

Vladimír KROC, moderátor:
V každém případě to bude písnička Miluji tě.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ale jim to dej nahlas, jo.

písnička

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Český rozhlas 1 Radiožurnál, posloucháte rozhovor s Lucií Bílou. Lucie, skoro to vypadá, že věříš na číselná znamení. My jsme ostatně o tom úplně na začátku rozhovoru i taky tak trošku mluvili. Dvaadvacet let kariéry se chystáš připomenout dvaadvaceti osudovými písničkami. Nová deska pak má mít devět křtů a taky devět kmotrů a pokud vím, tak ti prý budou vybráni náhodně.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Tak náhodně, já si je vylosuju a pak, jestli budou mít tu odvahu přijít za mnou na to jeviště a nebudou někde moc daleko, tak ...

Vladimír KROC, moderátor:
To budou diváci?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Mně to tak přišlo jako křest zajímavý, že já vždycky tak děkuju svýmu týmu, ale tentokrát bych chtěla opravdu hodně poděkovat divákům, protože nebejt jich, tak těch dvaadvacet let nevydržím křičet. Ono je to hezký jako povolání, ale ti diváci si tě vyberou, ale taky ti to můžou pěkně utnout, a já mám teda to štěstí, že pořád mám plno.

Vladimír KROC, moderátor:
To koncertní turné začíná 15. září, tedy už za pár dní. Proč ve Strážnici?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ono mělo začít 3. října v Ostravě, ale ve Strážnici měli o ten koncert tak velkej zájem a je tam tak velkej diváckej zájem, že se najednou tam našlo tolik lidí, že proč bysme jim neukázali, co vlastně chystáme v říjnu, takže vlastně celý to, nechci tomu říkat veřejnou zkoušku, v žádným případě, i když už jsem to někde četla. Ono je to vždycky tak, že první koncert je, to jsme teda zvědavý, jestli jsme to náhodou nezvorali, ale to je zase jako o pokoře, kterou člověk má. A jít na to jeviště s tím, že jsem pupek světa, to jsem jako nechodila nikdy. Takže do Strážnice se těším a doufám, že budou lidi spokojený teda. Já jsem s návštěvností spokojená zatím moc.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Máš ještě před vystoupením takové to mravenčení v břiše?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To si piš, s tím ti nikdo nepomůže. Ale zase je fakt, že to je dobrá energie, který se dá využít. On strach je nebezpečnej, ale dá se využít. Jako třeba peníze jo, peníze nevymysleli nikdo jinej, než, to je černá magie peníze, ale když umíš s tou černou magií malinko zacházet, tak proč ne? Takže stejně je to se strachem. Je to o koncentraci a o pokoře k divákům.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Lucie, ty jsi taková trošku čarodějnice, ale myslím to v dobrém slova smyslu.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To je pravda.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Ještě před rozhovorem jsme si povídali, že se ti v noci na dnešek zdál sen, ty jsi mi nechtěla říct, o čem ten sen byl, ale říkala jsi mi: "Já chodím spát tak trochu jako do kina na ty sny."

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Chodím do postele jak do kina. Já mám nádherný živý sny. Mně se třeba zdálo, že Vladimír Komárek, kterej bohužel byl vedle mě jenom dva roky a mě to mrzí, protože to byl člověk, kterej mě hodně obohatil a chybí mi, tak jsem měla strach, že už se mnou není. A já dám na anděly a na takový ty věci, který jsou prostě mimo, který jsou nepojmenovatelný a nepolapitelný a někdy i nepochopitelný. A jednou se mně zdálo, že vopravdu ke mně přišel a byl tak strašně vidět a tak strašně jasný obrysy a tak říkal: "Neboj, to víš, že si tě hlídám." Nádherný. Stejně tak se občas stýkám s Tomášem Holým, přesto, že už tady vlastně není strašnejch let. A to je hrozně fajn. Já dám na tyhle ty věci, protože si myslím, že člověk, kterej se zajímá prací pro lidi a kterej má rád lidi, tak se musí jako občas podívat do karet a věřit na ty anděly strážný.

Vladimír KROC, moderátor:
Mluvila jsi o černé magii peněz. Já myslím, že daleko asi větší poděkování je, když třeba se přihodí něco podobného jako teď nedávno v Hrabyni na Opavsku, kde ses byla podívat v ústavu, co to bylo ústav ...

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Sociální péče.

Vladimír KROC, moderátor:
Kde ses byla podívat v ústavu sociální péče a tam ti připravili jakési květinové překvapení. O co tam šlo?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To bylo hezký. Já jsem měla radost. Udělali záhonek a tam vysázeli srdce. Všechny záhonky ostatních kolegů, protože tam měl třeba Honza Čenský, Rosický, já nevím koho, abych náhodou nezapomněla, ale to není podstatný, všichni měli krásně upravený záhonky, jenom moje obrovský srdce bylo květinama nesmírně přerostlý. Prostě nějak jim to ..., já jsem říkala: "To je přesně ono, protože takhle velký totiž mám." Ale krásný, udělalo mi to radost.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
To byl záhon slávy.

Vladimír KROC, moderátor:
Mohou být ty projevy přece někdy obtěžující?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, to si piš. Já jsem tuhle byla na nějakým jídle a přišla ke mně paní, vzala mi můj talíř, dala ho na stranu, udělala si fotku, vrátila mi ten talíř a řekla: "Pochopíte to, s tím jídlem by nebyla hezká fotka."

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Lucie, v takových chvílích zachováš dekorum, přejdeš to nebo ...?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Já mám jenom jedno místo, kde jsem protivná, a to je doma. Tam se mi zvonit nesmí. Když mi někdo zazvoní doma, tak jsem protivná, ale jinak vyjdu z dveří ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
I v restauraci, když ti lidé odendávají talíře?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Mě to pobavilo. Ne, já jsem, já nevím, já už jsem tak jako na to tak zvyklá, že jsou jenom prostředí, kam nechodím, místa, kterým se trochu vyhýbám, protože si myslím, že prostě do tý čtyřky hospody už nepatřím. Je tam spoustu lidí, který si potom chtěj s tebou vyřídit svoje prohry a nějaký účty a my jako populární lidi, ty s tím profláknutým čumákem jsme nejlepší hromosvod. A já se na ně nezlobím, to prostě tak je. Já jsem to tak měla na Madonně, kdy jsem, strašně jsem se na ní těšila, koupila jsem si VIP lístky a napadl mě opilec a já jsem musela po čtvrtý písničce odejít. Ale já se na něj nezlobím, protože on měl asi svejch starostí dost. A prostě nějak asi jsem v něm evokovala něco, co si se mnou potřeboval vyřídit. Ale já jsem přišla o hezkej koncert.

Vladimír KROC, moderátor:
Když jsme u toho vyřizování účtů, co je pravdy na tom, že jste spolu s Petrem Kratochvílem zažalovali český stát u Evropského soudu kvůli tomu, že Ta Fantastika nedostává na rozdíl od jiných komerčních divadel státní subvence?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Je tam kus nespravedlnosti, ale musím trošku ti to taky napravit tuhle tu otázku, protože to neznamená, že když s Péťou Kratochvílem máme na půlku divadlo, že je to žaloba i moje. To je jeho hra. On je americký státní občan, já jsem Češka. Takže to je prostě jeho, jeho píseček, na kterým ..., já mu jenom držím palce a je pravda, že jistá a vlastně obrovská nespravedlnost v tom je, ale je to jeho boj, takže jeho se ptejte.

Vladimír KROC, moderátor:
Dobře.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak tady už asi končíme, protože já jsem zrovna chtěla podat doplňující dotaz, jestli se může stát, že ostatní divadla, ke kterým byl právě třeba magistrát štědřejší, tak, jestli budou muset část už těch získaných grantů vrátit?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To já vůbec nevím. To se zeptejte jich. Nicméně je to, tady ten boj je hlavně za divadla, který právě jsou nespravedlivě vlastně odsunutý. Já si myslím, že by se mělo měřit stejným metrem. A tak v tom by to mělo být spravedlivý.

Vladimír KROC, moderátor:
Ale jak si Ta Fantastika stojí, já myslím, že dobře?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
My si stojíme dobře, ale taky se musíme strašně otáčet.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to boj?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Já si myslím, že to je, že každej, že nikdo nemá nic zadarmo a každej, kdo pracuje, je po zásluze odměněn, ale měl by pak být odměněn spravedlivě. Já nikomu nechci nic vzít, ale je pravda prostě, že bych chtěla tu spravedlnost.

Vladimír KROC, moderátor:
Pojďme zpátky k tomu turné, k tomu, jak jste se bavily tady s Naděždou o té nervozitě nebo trémě. Je to jiné, když třeba 13. listopadu v Praze bude končit turné a bude u toho Česká televize, Český rozhlas, je to jakoby víc?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, popravdě řečeno já bych raději ten koncert natočila na Slovensku nebo někde mimo Prahu.

Vladimír KROC, moderátor:
Proč?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Protože doma není nikdo prorokem a je fakt, že ty koncerty vždycky prostě jsou mimo Prahu živočišnější, vřelejší, upřímnější, to není nic proti Pražákům, ale prostě to, že jsou namyšlený a že je těžký s nima nějak jako hnout, to je prostě pravda. To je ..., a bude to trošku větší boj. Myslím, že ostatní koncerty vždycky chodí s lehkostí a v tý Praze musí člověk víc zabrat. Takže to asi pro mě bude větší dřina, ale já jsem bojovník, takže já se do toho pustím. Já vidím zeď a jako beran a jdu proti ní. To je jasný, že se do Lucerny těším, protože v Lucerně vystupuju vždycky ráda, ale to, že to bere televize nebo že to bere rozhlas, pro mě nemá jako nějakej, jak to mám říct, není to rozdíl. Budu zpívat prostě stejně naplno jako všude, jako třeba v Žarošicích u přátel, kde jsem zpívala na Moravě v hospodě pro dvě stě padesát lidí. A oni si mysleli, že když si kupovali lístky, že mě tam budou jenom promítat, protože přece jim nepřijede do Žarošic Bílá. Bílá přijela do Žarošic a pak zase ty lidi říkali: "Ona zpívala strašně naplno, proč se nešetří?" Já bych zpívala, i kdyby jich tam bylo jenom padesát. A byl to hrozně krásnej koncert a se stejným nasazením budu i v Lucerně.

Vladimír KROC, moderátor:
A nemáš někdy, když jsme mluvili o těch snech, takové ty děsivé sny, že opravdu jednou přijde těch padesát lidí do velkého sálu?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
No, jinak, mně se spíš stalo nebo zdálo, že přišlo hodně lidí, odcházeli, zůstalo tam asi pět lidí. Já jsem se zeptala: "Mám ještě pokračovat?" A tam se ozvalo: "Ne." Fuj, to je hrůza.

Vladimír KROC, moderátor:
To není fór, to byl opravdu sen?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ne, to se mi zdálo a to bylo hrozný. Tak samozřejmě, ale ono je to dobře, protože většinou, když člověk na to jeviště jde nafoukanej, teď vám to nandám, tak zrovna nic. Tak to právě se mně nestává. Jako já tam jdu opravdu vždycky se strachem. A každej sál má jinou atmosféru, každej divák chce něco jinýho, někdy je úplněk, takže to je i v sále cejtit. Někdy to je větší boj, někdy to jde samo a někde naopak prostě je mi hodně zle v šatně a na jeviště přijdu a řeknu si: "Ježíš já mám krásný povolání, že mi to vlastně to publikum vrací a nabije mě zpátky."

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A jakou atmosféru má sál v hospodě v Otvovicích? Tam jsi prý zkoušela se skupinou Petra Maláska, která tě bude mimochodem doprovázet na koncertech.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Já v Otvovicích v tom sále, kterej je vlastně ..., nebo ta hospoda se sály dvěma, v tom malým jsem dostala v patnácti letech občanku a vítání občánků tam bylo prostě i mých dvou synovců.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
To je v Otvovicích v hospodě?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
To je v Otvovicích.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vítání občánků?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ne, tam je hospoda a tam vedle toho je malej sál, tam se dějou tady ty výjimečný akce, a pak je velkej sál a tam třeba, ten je výjimečnej tím, že když mi bylo sedm, tak jsem tam poprvně vystupovala před lidma a zpívala jsem v pionýrský sukni Černé oči jděte spát. A pak jsem tam od tý doby měla už pár koncertů a vždycky to bylo super. Akorát před těma sousedama je prostě to složitý. To je jako zpívat před mámou doma v obejváku. To je prostě, to se strašně stydím. Každej tě tam zná.

Vladimír KROC, moderátor:
Začínali jsme tím, že začíná nový rok. Vždycky se říká jak na nový rok, tak po celý rok, tedy ten školní, tak já doufám, že takhle příjemně nám bude i jako teď ta v té skoro uplynulé půlhodince. Budeme se muset loučit, ale já bych si neodpustil, kdybych to neřekl veřejně, já jsem se tady dozvěděl těsně před znělkou, že Lucie Bílá sbírá dva druhy věcí.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ježíš vůbec ne.

Vladimír KROC, moderátor:
Kabelky?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ne, ne, ne, to musíš říct jinak, Lucie Bílá sbírá všechno, od čeho má tři kusy.

Vladimír KROC, moderátor:
Aha.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Takže já sbírám koně, knoflíky, kostkovaný kapesníky, všecko. Já sbírám kominíky. Těch už mám asi čtyřiadvacet.

Vladimír KROC, moderátor:
Živý?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Ne, nádherný sošky všelijakejch kominíčků a tak. Sbírám tašky a do tamtoho, co jsem řekla předtím, nikomu nic není.

Vladimír KROC, moderátor:
Dobře. Kolik těch kabelek máš?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Chtěl totiž, vážení posluchači, na mě prásknout, že sbírám i podprdy, ale to neřeknu, protože to se nehodí.

Vladimír KROC, moderátor:
No, ...

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Těch mám hodně.

Vladimír KROC, moderátor:
My teď uvedeme v premiéře, doufám ...

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Vidíš a teď nevíš, co chceš říct, to máš za to.

Vladimír KROC, moderátor:
No, tak já jsem se chtěl zeptat, kolik je hodně, protože to už se zase dostáváme k tomu, co je ...

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Těch kominíků mám dvacet čtyři, těch knoflíků mám litry, těch sošek koní mám taky asi ..., a Komárků mám hodně. Neusmívej se.

Vladimír KROC, moderátor:
Kolik?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Komárků mám dvacet a myslím, že mám velkou krásnou sbírku. A Vladimír Komárek je malíř, který maloval ticho, bezbranný lidi a třeba jeden z nejkrásnějších obrazů je obrácená pozice anděla strážnýho, který už si vůbec neví, jak tomu člověku má pomoct a ten člověk ho drží takhle okolo těch křídel a říká: "Neboj se, to nějak dopadne." To je přeci krásný. Tak já říkám tomu svýmu andělu strážnýmu: "Neboj, to nějak dopadne."

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak, Lucie, tak neboj to nějak dopadne, tak ať ti hlavně dopadne to turné dobře, ať ti dobře dopadne křest tvojí nové desky Woman. Mimochodem, proč to má vůbec název v angličtině?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Protože já jsem chtěla, aby se to jmenovalo ženská, ale ta čeština je taková tvrdá a v tom anglickým prostě názvu Woman je malebnost a jak říkala jedna paní: "Haničko, já nevím, co to je, ale je to hezký slovo." Takže Woman.

Vladimír KROC, moderátor:
My si teď zahrajeme na rozloučenou písničku, která by měla mít premiéru, tuším. Jak se jmenuje?

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Já jsem vybrala teda písničku, která možná nebude druhým singlem, ale jmenuje se Stůj a mám ji strašně ráda.

Vladimír KROC, moderátor:
Děkujeme za návštěvu. Hostem pořadu Dva na jednoho byla zpěvačka Lucie Bílá. Díky.

Lucie BÍLÁ, zpěvačka:
Na shledanou.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Loučí se taky Vladimír Kroc a Naděžda Hávová. Za týden zase na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.