Rozhovor s bývalým viceguvernérem ČNB Luďkem Niedermayerem o možných termínech a postojích politiků k přijetí eura, téměř neplatných argumentech k vyčkávání, kurzovém mechanismu, zkušenostech ze Slovenska, plnění povinných kritérií i o kurzu koruny

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Dobrý den.

Jan BUMBA; moderátor:
Teď mě napadá, než se dostaneme k hlavním tématům, jak dlouho vás ještě budeme nazývat bývalým viceguvernérem České národní banky, nestálo by za to aktualizovat ten popis vaší práce?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
No, nazývat mě můžete, jak dlouho chcete teďka zřejmě, jak to nazvat, člověk na dovolené nebo nějaká taková rekreace po té práci nebo něco takového, ale nebude to trvat věčně.

Jan BUMBA; moderátor:
Takže zatím bývalý viceguvernér a nezávislý publicista?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
No, tak nějak zhruba a ještě určitě přes prázdniny tomu tak bude.

Jan BUMBA; moderátor:
Přes prázdniny a pak?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Pak se uvidí.

Jan BUMBA; moderátor:
A co by vás lákalo?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Tak ono je těžko hledat práci, která by svou zajímavostí a atraktivitou konkurovala tomu, co jsem dělal, ale určitě se něco zajímavého najde, ale zatím ještě nejsem rozhodnut.

Jan BUMBA; moderátor:
No, o tom nepochybuji. Láká vás třeba spíš bankovní sektor nebo třeba politika?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Politika opravdu tohoto času nikoliv.

Jan BUMBA; moderátor:
Pojďme k euru. Vy jste napsal do Hospodářských novin článek, ve kterém uvádíte, že strategie mlčet o možnosti přijmout euro co nejdříve je trochu zbabělá. Proč si to myslíte?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
No, protože ono to nerozhodnutí není nic neutrálního. To znamená prakticky rozhodnutí, že Česká republika nepřijme euro, a to je podle mě stejně závažné rozhodnutí jako rozhodnutí, že Česká republika přijme euro. Naše země v poslední době udělala tak velký pokrok, že mnoho těch argumentů, které hovořily ve směru k větší obezřetnosti, co se týká přechodu na jednotnou evropskou měnu, už platí méně nebo neplatí vůbec. Zároveň se zdá, že s výjimkou současné epizody vyšší inflace, která, jak věřím, brzy skončí, jsme schopni splnit i taková ta kritéria, které po nás vyžaduje druhá strana. Takže diskuse by o tom měla být vedena a není tam bohužel žádná varianta neudělat nic. Když neuděláte nic, tak to znamená, že zároveň něco děláte, a to něco je, že nepřijímáme euro.

Jan BUMBA; moderátor:
Z čistě ekonomického pohledu, jak tedy hodnotíte připravenost České republiky na euro. Vy jste zmínil, že teď tedy neplníme ono inflační kritérium, nicméně ta zbývající čtyři maastrichtská kritéria zřejmě Česká republika vyhovuje?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
No, my jsme nezahájili ty kroky potřebné k přijetí eura, nevstoupili jsme do toho kurzového mechanismu, který je potřebný pro splnění maastrichtských kritérií a v tom kurzovém mechanismu musí daná země fungovat dva roky. Čili to znamená, že my jsme neustále v podstatě nejméně tři roky od přijetí eura, a to rozhodnutí vstoupit do toho kurzového mechanismu ještě nepadlo. Čili jsme tři roky od toho. Ta inflace je opravdu do určité míry problém. Vždycky se může ukázat, že problematické je nějaké jiné kritérium, to, že teďka veřejné finance vypadají trošku slušně, neznamená, že jedním škrtem vládních úředníků nebo respektive poslanců tam nedojde k nějakému zhoršení, čili věci nejdou samy, musí se nějakým způsobem odpracovat. Ale ta maastrichtská kritéria, to je jenom jedna stránka toho problému. Ta druhá je, jestli se to dané zemi vyplatí, jestli to pro ni je výhodné, a to je právě to, kde jsem si dovolil říct názor, že Česká republika je blíže a blíže tomu, aby ty důvody pro převážily nad těmi riziky a ta rizika jsou tím, co může eventuálně zdůvodnit váhání v otázce přijetí eura.

Jan BUMBA; moderátor:
Když se ale ještě zastavíme u plnění těch kritérií na chviličku, zdá se z pohledu stavu ekonomiky reálné, že kdyby teď prostě padlo to klíčové politické rozhodnutí, že rok 2012 by byl splnitelný pro Českou republiku jakožto datum vstupu do eurozóny?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Ano, já si myslím, že to je zcela reálný scénář. Věřím, že centrální banka si s inflací poradí a pak je tam ta záležitost opravdu fiskálního kritéria, kde to nejužší místo vždycky byly vládní deficity. Uvědomme si, že v loňském roce ten výsledek byl zřejmě výrazně pod dvěma procenty HDP, kdy ten limit je tříprocentní deficit. Letos by to mělo být ještě lepší, a to znamená, že aniž by vláda dělala nějaké razantní zlepšování, tak jenom konzervace a pozvolné zlepšování tohoto stavu, což je, myslím si, velmi žádoucí, by mělo opravdu zajistit splnění toho tříprocentního kritéria. Je tam dostatečná vata, lidově řečeno, i pro případ, kdy ekonomika začne pomaleji růst, což samozřejmě deficity o trošinku zvýší.

Jan BUMBA; moderátor:
Co by mohlo toto zpomalení růstu ekonomiky způsobit? Jak velkým rizikem je, kdyby politici nepřikročili ke skutečným reformám zdravotnického a penzijního systému. Je možné, že by se za krátkou dobu, pokud by se neprovedly tyto klíčové reformy, mohl třeba schodek veřejných rozpočtů vyšplhat přes ta vyžadovaná tři procenta?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Myslím si, že tohle by nebyly ty důvody, protože koneckonců mnohokrát už to bylo řečeno. Ten problém s penzijní reformou je běh na dlouhou trať a tam to zdržení pouze znamená, že buďto někdy za desítky let tam bude docházet k výrazným deficitům, anebo respektive a zároveň to, aby se to dalo do pořádku, krátkodobě odnesenou lidé víc než by jinak odnesli, protože to je opravdu běh na desítky let.

Jan BUMBA; moderátor:
Promiňte, že vám skáču do řeči, ale když se podíváme na to zmiňované Slovensko, tak tomu velmi pomohlo, že provedlo právě tyto reformy, o kterých hovoříme, nebo ne?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
No, tam je to trochu naopak v případě penzijní reformy. Právě, že Slovensko přešlo na třípilířový systém, tak tam to dofinancování té transformace toho penzijního systému je fiskálně nákladné, čili tam naopak se zvýšily výdaje zhruba o jedno procento HDP s tím, že část těchto výdajů je jaksi odečítána od toho deficitu. Co se týká zdravotnictví, tam je to taky spíš střednědobá záležitost, protože bohužel tam se dá hrát taková hra, že deficity budou menší, ale dostupnost kvalitní a moderní a pro některé pacienty naprosto klíčové péče hold bude omezena.

Jan BUMBA; moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Jejich hostem je bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Pane Niedermayere, jak ale vysvětlíte občanovi České republiky, že se má zbavit koruny v době, kdy měna posiluje a zboží v eurozóně nebo třeba v Británii je pro něj měsíc od měsíce levnější?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Tenhle argument by byl, že, jak už jsem tady řekl, je to tříletý projekt. Opravdu, kdybychom se teď na krásně my dva tady dohodli a my dva bychom měli tu autoritu říct, že Česká republika co nejdřív přijme euro, tak k tomu dojde 1. ledna 2012. Z tohoto pohledu se dívat, že v posledních pár měsících koruna stále posilovala, navíc například oslabení libry proti všem měnám jí pomohlo udělat cesty do Londýna příjemnější, to je trošku krátkozraké. Zároveň ta silná koruna, která je samozřejmě pro turisty před letní sezónou velmi atraktivní, má svoji druhou stránku, a to je obtížnější konkurenční postavení našich podniků. A zase to, aby lidé jezdili na ty dovolené, předpokládá, že ti lidé budou mít práci, budou mít práci v podnicích, které jsou perspektivní, které jsou ziskové a které platí čím dál tím lepší mzdy, čili ony ty dvě věci jsou trochu spojené.

Jan BUMBA; moderátor:
Ale nedá se popřít, že lidé bohatnou díky posilování koruny?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Ano, ale stejně tak bychom si třeba mohli říct tak fajn, pětadvacet je dneska, proč ne dvacet, proč ne patnáct. Ale v tom okamžiku by opravdu velká část našich podniků přestala být konkurenceschopná. Ze zaměstnaných by se stali nezaměstnaní a ta koruna, těch korun k nákupu jednoho eura by třeba mohlo být najednou potřeba pětatřicet, pětačtyřicet, padesát.

Jan BUMBA; moderátor:
Nasvědčuje něco tomu, že by koruna mohla v blízké době oslabit?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Ona opravdu hodně posílila, meziročně je to dvouciferné číslo, to znamená na deset procent a opravdu ty čísla, která v poslední době chodí z ekonomiky, ukazují, že jakoby ekonomika trošku zpomalovala. Čili, když jste hovořil o tom, co může například krátkodobě zpomalit korunu, tak zřejmě ten velmi silný kurz koruny by patřil na jedno z prvních míst.

Jan BUMBA; moderátor:
Dalším, řekněme, klasickým argumentem proti zavedení nebo proti rychlému zavedení eura je ten, že Česká republika by prostě ztratila významný nástroj proti inflaci v podobě možnosti hýbat s úrokovými sazbami, kdyby přišla o korunu?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Nejenom hýbat s úrokovými sazbami, ale to víceméně pokračující posilování kurzu a jakkoliv jsou tam epizody, kdy koruna oslabovala, tak když se podíváme na to z velké dálky a trochu přimhouříme oči, tak je to čára, která jednoznačně vede směrem k čím dál tím silnější koruně, tak to také snižuje ceny, protože importované zboží je levnější a levnější. Samozřejmě to je významné tady toto, nicméně ta potřeba jaksi takhle si dotlačovat inflaci dolů, by se měla stále snižovat, protože ta naše cenová úroveň se začíná už přibližovat té úrovni těch cizích zemí a zároveň si uvědomme, že ta koruna nemusí vždycky nám pomáhat. Pomáhat například snižovat inflaci v rozumné míře. Ta koruna může také směnný kurz může některé šoky vytvářet a vidíme to v celé řadě okolních zemí, kdy najednou třeba dojde k velké depreciaci obyvatel, propadnou určité panice, vyskočí ceny a tak dále, investoři začnou být nervózní a tak dále. A ten druhý extrém zase je, když koruna, když měna je příliš silná, a to vede ke zpomalení ekonomického růstu a například nárůstu nezaměstnanosti, což pro nikoho není příjemná záležitost.

Jan BUMBA; moderátor:
Ale jednotné úrokové sazby v eurozóně, to přece nemusí vyhovovat všem. Ekonomiky jednotlivých zemí nerostou stejným tempem, někomu by se hodilo jaksi "nalít" víc peněz do ekonomiky, jinému by prospělo spíš zvýšit úrokové sazby a zdražit peníze nebo ne?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Máte naprostou pravdu samozřejmě. Stejně tak jako v České republice Ostravsko by potřebovalo jiné úrokové sazby než například Praha, čili to samozřejmě tady tento argument platí. A já nezastírám to, že poté, co by Česká republika eventuálně přijala euro, tak ty frankfurtské úrokové sazby by s největší pravděpodobností byly o trochu nižší než by pro nás byly odpovídající. To znamená, že ekonomika by dostala stimul pro to, aby rostla rychleji, hrozilo by například riziko přehřátí na některých trzích například nemovitostí a proti tomu je třeba bojovat vysokou flexibilitou ekonomiky, například snížení fiskálních výdajů a tak dále. To je stále řešitelný problém teoreticky. Samozřejmě v intencích politické ekonomie to může být o trošinku obtížnější.

Jan BUMBA; moderátor:
Jsou vlastně, pane Niedermayere, nějaká tvrdá data o tom, zda euro pomáhá ekonomice nebo jí škodí?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Často se uvádí například příklad Itálie a říká se, kdyby Itálie zůstala u liry, tak by se jí mnohem lépe dařilo, protože Itálie prochází těžkým obdobím a celá řada jejich podniků je málo konkurenceschopná a teďka ti kritici eura říkají, tak kdyby byla lira, tak bychom zdevalvovali, ty podniky by získaly konkurenční schopnost a tak dále. Méně už hovoří o tom, že úrokové sazby by asi nebyly kolem čtyř procent, asi by byly kolem patnácti procent, což by naprosto zabilo hypoteční trh například, úvěry malým podnikům a tak dále. Co tím chci říct, je, že má to své klady, má to své zápory, ale v žádném případě to není něco, co řeší problém té ekonomiky. To, co je klíčové, je, jak je ekonomika flexibilní, konkurenceschopná a tak dále. A přijít s tvrdými daty je obtížné, protože my nemůžeme projet oba ty scénáře zároveň, jak by vypadala Itálie po deseti letech eura a jak by vypadala po deseti letech s kolísající vysokoinflační lirou například.

Jan BUMBA; moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Naším hostem je bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Vy jste byl členem bankovní rady centrální banky dlouhá léta, byl jste viceguvernérem. Česká národní banka samozřejmě o přijetí eura nerozhoduje, to je politické rozhodnutí, ke kterému se musí přihlásit vláda, potažmo parlament. Ona se ale obvykle používá věta, že centrální banka má silný poradní hlas. Jak silný tento poradní hlas je?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Důležité je to, že my jsme ve velké míře zpracovávali určitou studii, kterou projednávala vláda. My jsme přišli s těmi prvními dokumenty, které by měly určitý strategický charakter, jak se na euro dívat, například v těch dokumentech bylo odsouhlaseno, že se pokusíme ten manévr udělat opravdu velmi rychle, to znamená v tom nejkratším možném tříletém horizontu a tak dále. A ročně centrální banka, respektive její ekonom vytváří dokument, jmenuje se to kritéria sladěnosti, který je dostupný veřejnosti koneckonců na webu. A ten jaksi uvádí ty argumenty jak hovořící pro, tak ty argumenty hovořící ve směru rizik tohoto kroku a nad tímto materiálem potom probíhá kratší či delší diskuse ministrů, kteří pak dělají ten politický verdikt.

Jan BUMBA; moderátor:
Je pravda to, co se říká, že v radě centrální banky po vašem odchodu nezůstal jediný jasný zastánce přechodu na euro?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
To nevím, budeme všichni asi sledovat rétoriku mých kolegů, ale tento dokument, o kterém hovořím a který je velmi podstatný, není dokument bankovní rady, který by reflektoval určité, řekněme, osobní preference, často až bych řekl ideologická stanoviska a je to opravdu dokument, který vytváří tým řádově dvaceti ekonomů, čili to je opravdu kvalitní dokument, který, jak věřím, bude zveřejněn a uvidíme, jaké budou jeho závěry.

Jan BUMBA; moderátor:
Odráží se na tom, jak vystupují členové bankovní rady centrální banky, odráží se na tom nějak přímo vliv prezidenta Václava Klause, který členy bankovní rady, kromě tedy pana guvernéra Tůmy, jmenoval?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Tak i pan guvernér Tůma ve druhém mandátu je jmenován...

Jan BUMBA; moderátor:
Potvrzen, ano, jistě.

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
... panem prezidentem. Tak nepochybně a já myslím, že je to celkem logické. Ten člověk, který jmenuje v případě, že je to jedna osoba, která má tu absolutní pravomoc, tak si vybírá lidi, kterým nějakým způsobem důvěřuje a zřejmě v případě prezidenta jsou to lidé, kteří jsou mu myšlenkově nepříliš vzdálení. Je to možné a je to svým způsobem logické.

Jan BUMBA; moderátor:
Oni se najdou i lidé, kteří si myslí, že bankovní rada ČNB přišla poté, co byla obsazena lidmi, které si vybral prezident Klaus, o svou nezávislost. Je podle vás něco pravdy na tomto názoru?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Myslím si, že ne. Nezávislost má dvě dimenze. První je ta institucionální, která je velmi dobře definována, to znamená, že centrální banka je zákonem definovaná jako nezávislá instituce, do jejíž činnosti se nesmí zasahovat a tak a tak dále a pak je ta dimenze té osobní nezávislosti, kdy vy můžete být stokrát součástí nezávislé instituce, ale stále si můžete chodit někam pro rady nebo pro rozumy a myslím si, že ani v jedné v těchto oblastí nezávislost centrální banky není ohrožena.

Jan BUMBA; moderátor:
Pojďme dále. Věcí, o které narozdíl od přijetí eura Česká národní banka sama rozhoduje, jsou úrokové sazby, můžeme připomenout, že ta základní je teď 3,75 %, je to nejnižší cifra v celé Evropské unii. Nedávno, myslím, že je to pár dní, člen bankovní rady Mojmír Hampl řekl, že by ještě jedno zvýšení úrokových sazeb neuškodilo, spíše by pomohlo. Kdyby byl Luděk Niedermayer teď členem bankovní rady ČNB, hlasoval by pro zvýšení úrokových sazeb?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Tak já, tím, že jsem v únoru přestal fungovat v centrální bance a v březnu jsem ji fyzicky opustil, nemám k dispozici ty analýzy, na základě kterých se rozhoduje, a to je opravdu velmi důležitá součást toho. Je to teďka hodně o posouzení o tom, co se bude dít v ekonomice, protože ta inflace je opravdu hrozivě vysoká, ale zároveň se potvrdilo to, co centrální banka od začátku tvrdila, že tam dojde k nějakému zubu. Ta inflace vyskočí, ale poté dojde ke...

Jan BUMBA; moderátor:
Krátkodobý výkyv.

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Čili zatím bych řekl, že tato historka se potvrzuje a navíc ty poslední informace tak trochu ukazují, že možná, že ekonomika poroste o trochu pomaleji a velmi pravděpodobně čím pomaleji poroste ekonomika, tím rychleji se inflace vrátí k těm hodnotám, na které jsme zvyklí. A v tomto scénáři by asi nebylo potřeba úrokové sazby nějak razantně zvyšovat, ale o čem mluvil můj bývalý kolegy, nebude žádný razantní zásah do měnové politiky. Čtvrt procenta sem či tam, to není žádná revoluce opravdu a záleží to na tom, co obsahují ty vnitřní analýzy ČNB.

Jan BUMBA; moderátor:
Ale nevypadá to tak, že by ta dnešní inflace byla takovou hrozbou, že by skutečně bylo urgentní zvýšit úroky a zdražit peníze?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Tak, jestli tomu tak bylo, tak jsme ty úroky měli zvýšit už dávno před tím především, protože teďka už ta inflace vysoká je, ale zároveň jak říkám, souhrou faktorů, které jsme mohli očekávat a i těch, které jsme nemohli očekávat, což je zejména ten velmi silný kurz, je podle mého názoru pravděpodobné, že ta inflace bude odeznívat a zároveň pomalejší růst ekonomiky zčásti také importovaný slabším růstem například v Evropské unii nějakým způsobem tu inflaci způsobí její odeznění, ale to nic nemění na tom, že dvanáct měsíců tam budeme vídat opravdu číslo, na které nejsme vůbec zvyklí.

Jan BUMBA; moderátor:
Je podle vás představitelné, že by úrokové sazby v nějaké dohledné době mohly přerůst do hodnot, kterým už Češi odvykli třeba přes pět, šest procent?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
V případě, kdy by ekonomika velmi rychle rostla, pokračovaly by ty tlaky na pracovním trhu, ukázalo by se, že k tomu, aby firmy získaly zaměstnance, které potřebují, musí zvyšovat výrazně mzdy, tak tento scénář je určitě možný, ale já teda z dovolené ty věci tak pečlivě nesleduji, ale zatím se mi nezdá, že to je ten pravděpodobný scénář. A když byste se o tom bavil s ekonomy před pár měsíci, včetně mě, tak bych vám řekl, že ten scénář možný je.

Jan BUMBA; moderátor:
Ministerstvo financí odhaduje pro letošní rok růst hrubého domácího produktu ve výši 4,9 %, mimochodem je to více než dvojnásobek odhadovaného růstu průměru Evropské unie, ale přesto je to méně než loni, to byl v závěru roku růst šestiprocentní. Je to dlouhodobé snížení růstu, nebo je to podobný výkyv jako třeba v případě té inflace?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Tak ty tempa kolem šesti procent byly úžasný, pomohly nám velmi rychle se přibližovat k těm bohatým evropským zemím, ale věčně zřejmě nezůstanou. Čili já bych řekl, že cokoliv kolem pěti procent by byl výborný výsledek. Zároveň v letošním roce naše ekonomika bude čelit té nepřízni ze zahraničí, to znamená slabší poptávce a zároveň se to ještě sešlo s tím kurzem, který tlačí na konkurenční schopnost podniku, takže já si myslím, že já bych byl celkem rád, kdyby se to pohybovalo někde kolem pěti procent a uvidíme, uvidíme, jak to nakonec dopadne. A bylo by lepší, kdybychom do budoucna počítali s tím, že opravdu šest procent nebude obvyklé tempo tohoto růst. Čím je naše země bohatší, a my opravdu bohatneme, i když si to často neuvědomujeme, tím je obtížné se dostat k takto vysokým tempům ekonomického růstu.

Jan BUMBA; moderátor:
Pět procent růstu je udržitelné tempo?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Těžko říct, těžko říct. Bylo by to určitě výborný, protože pokud Evropská unie roste tempem kolem dvou procent, tak to by znamenalo, že my dohání tempem tři procenta. Takhle trojka nevypadá impresivně, ale když si to pronásobíte například deseti lety, tak se dostáváte k astronomickým číslům, abychom velmi brzy patřili k těm úplně nejbohatším zemím v Evropské unii. Čili spíš bych řekl, že to číslo postupně bude klesat, ale bylo by dobré, kdybychom...

Jan BUMBA; moderátor:
V souvislosti s tím, jak bude Česká republika bohatnout.

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Přesně tak, přesně tak, přesně tak. Jenom si uvědomme, že například přes to posílení kurzu naše kupní síla, se kterou jste koneckonců začal tento rozhovor, výrazně roste a ta kupní síla to je také reflexí toho, že naše ekonomika bohatne.

Jan BUMBA; moderátor:
Ještě jedna věc. Když se vrátím k otázce společné evropské změny. Záměrně laická otázka. Neriskovala by Česká republika snížení růstu ekonomiky, kdyby se měnově spojila se zeměmi, které rostou mnohem pomaleji?

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Nikoliv, nikoliv. Naopak, jak jsem říkal, to přijetí eura, řekněme v o něco slabším kurzu, vy sám jste tady argumentovat, že nepřijetí eura pravděpodobně bude znamenat silnější a silnější kurz, to znamená vyšší naši kupní sílu na dovolené, čili to zafixování kurzu by naopak působilo spíše jako prorůstový stimul.

Jan BUMBA; moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Jejich hostem byl bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Já vám děkuji, že jste přišel. Na shledanou.

Luděk NIEDERMAYER; bývalý viceguvernér České národní banky:
Na shledanou, těšilo mě.

Jan BUMBA; moderátor:
Od mikrofonu se loučí Jan Bumba.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.