Rozhledny vyprávějí příběhy krajiny. Dnes už se ale staví i v údolích, říká Vladimír Pohorecký

Česká krajina je plná příběhů. Mnoho z nich by mohly vyprávět rozhledny, které na českou zemi shlížejí z vrcholků hor a kopců už více než sto let. Své o tom ví Vladimír Pohorecký, autor publikace Rozhledny a ztracené hrady.

„Nejvíc věží a rozhleden se stavělo na přelomu 19. a 20. století,” připomíná Vladimír Pohorecký. „Obvykle je stavěli Němci, ale i Klub českých turistů. Vůbec nejstarší česká rozhledna se nachází na Kleti a pochází z roku 1825.”

Nebyli by to ovšem Češi, kdyby i mezi rozhlednami neměli své bizarní unikáty - například rozhlednu, ze které není vidět vůbec nic. Zřejmě vás nepřekvapí její jméno: jde o rozhlednu Járy Cimrmana.

„Nachází se nedaleko od Svitav. Nevím, jestli její název byl záměr, ale tvrdí se, že tam Cimrman kdysi byl,” usmívá se Vladimír Pohorecký.

Rozhledny jako laviny

Zatímco v průběhu 20. století nadšení rozhlednami trochu opadlo, po roce 1989 se opět probudilo v plné síle. A začaly tak vznikat nové, moderní rozhledny.


Komunisté nechali řadu rozhleden zchátrat. Velká škoda je třeba té na Pradědu, ta spadla v roce 1959, dnes už je tam jen televizní vysílač. VLADIMÍR POHORECKÝ

„Tady ale musím být trochu kritický. Moderní rozhledny se staví i na nevhodných místech, stala se z nich lavina. Například rozhledna Drahy u Velké nad Veličkou stojí v údolí, přitom stála několik milionů," říká Pohorecký.

Jak upozorňuje, jde o zásadní proměnu přístupu. Zatímco na konci 19. století pro rozhlednu vždy vybrali nějaký zajímavý kopec - a rozhledna s ním tak tvořila symbol celé okolní krajiny, dnes se, většinou za unijní peníze, staví kdekoliv.

autor: als

Související