Rozhlas, články, antidiskotéky. Hudební publicista Jiří Černý slaví osmdesátiny

Jiří Černý začínal jako redaktor časopisu Mladý svět, řada lidí však bude jeho jméno spojovat především s rozhlasem. Tam začínal před neuvěřitelnými dvaapadesáti roky.

„V prosinci 1964 jsem začal s Mirkou, se svou první ženou, dělat pořad, který se jmenoval Dvanáct na houpačce. Byla to vlastně jakási první československá hitparáda. Lidé psali, co chtějí z těch písniček slyšet. Těch dopisů přišlo bez 30 tisíc milion za tu dobu,“ vzpomínal Jiří Černý.

Po srpnu 1968 připravil Černý k vydání první album Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka. I kvůli tomu musel na dvacet let zmizet z tehdejšího Československého rozhlasu. Po zákazu však hudbu neopustil. Se svými poslechovými pořady – antidiskotékami objížděl celou zemi.

V převratových dnech roku 1989 byl Jiří Černý aktivní v Občanském fóru, moderoval například první veřejné diskuse.

K těmto dnům se také váže příběh kolem hymny, již spolu na balkoně Melantrichova paláce v Praze zazpívali Karel Gott a Karel Kryl – tedy jeden komunistickým režimem uznávaný a druhý naopak zapovězený zpěvák.

Podle některých tradovaných verzí byl Kryl ke zpěvu donucený, to je však podle Černého mýtus. Kryl se prý nad Gottem „neofrňoval“, a když za ním Černý šel, zda by se zlatým slavíkem nezazpíval, nebylo třeba přemlouvání.

„Našel jsem ho v jedné místnosti už s Gottem, kde si právě domlouvali, v jaké tónině budou tu hymnu zpívat. Já jsem tam byl v tu chvíli páté kolo u vozu,“ popsal Černý.

V současnosti mohou lidé Jiřího Černého slyšet třeba i na vlnách Českého rozhlasu. Pro Dvojku připravuje každé pondělí autorský pořad Klub osamělých srdcí seržanta Pepře.