Rozdělovat peníze krajům podle počtu obyvatel je nesmysl. Existují spravedlivější kritéria, tvrdí jihočeský hejtman

Jak může vláda v době vysoké inflace a vysokého zadlužení účinně pomáhat méně rozvinutým regionům? Pomohla by změna v rozdělení daňových výnosů mezi kraji? Vladimír Kroc se zeptal hejtmana Jihočeského kraje a předsedy Asociace krajů Martina Kuby z ODS.

V rámci Asociace krajů jste dnes odpoledne jednali s vládou. V plánu bylo osm hlavních témat. Co všechno jste stihli probrat?

Probrali jsme všechna témata, od ekonomických přes ta, která se týkají zdravotnictví, energetiky nebo dotací. S vládou se nám od loňského roku daří nastavit ten model, že si dáme jasné úkoly, které během půl, tři čtvrtě nebo roku vyřešíme, což historicky nebylo. Jsem moc rád, že se snažíme nastavovat témata tak, abychom u nich, pokud je to možné, našli co nejrychlejší řešení.

Čtěte také

Samozřejmě jsou témata, která z principu rychle řešit nejde, protože se třeba týkají legislativy. Obecně jsem ale velmi rád, že hejtmani i vláda pracují konstruktivně.

Podle pardubického hejtmana Martina Netolického z ČSSD pochází rozdělení daní mezi kraje z roku 2004 a je určeno procentuálně, což tvoří mezi regiony rozdíly. Souhlasíte s tímto pohledem?

Historicky bylo nastaveno, že ze všech daní, které se v České republice vyberou, dostanou určitý podíl kraje. Tento podíl tvoří asi 9,78 celkové částky, který se pak mezi kraje rozděluje. Historicky byla nastavena nějaká kritéria a my tvrdíme, že by měla být spravedlivá. Rozdělování podle počtu obyvatel je totiž podle nás úplně nesmyslné.

Například je úplně jiné zajišťovat dopravní obslužnost v kraji, který má půl milionu obyvatel, z nichž třeba 200 000 žije ve velkém krajském městě, protože v té chvíli velkou část toho zajišťuje MHD, která je placena z daní krajského města, které na to dostává peníze. Když je ten kraj malý, na obsluhu pak nespotřebuje tolik.

A pak máte stejný kraj s půl milionem obyvatel, rozmístěnými ale na čtyřikrát větší ploše, takže autobusy musejí jezdit i do malých obcí. Oba kraje tedy mají stejně obyvatel, ale pokud by dostaly stejně peněz, je to nesmyl.

Čtěte také

Úplně stejně se chová záchranná služba. V Praze žije milion obyvatel, které lze obsloužit téměř s polovinou sanitek než třeba v Jihočeském kraji. Tam je sice lidí méně, ale jsou rozprostřeni na velkém prostoru a ke každému je třeba se dostat do 15 minut.

A potom je to třeba počet kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Můžete mít dva kraje s půl milionem obyvatel, ale jeden historicky nemá silnice druhé a třetí třídy, má jedničky, které opravuje stát, kdežto druhý bude mít o čtyři tisíce kilometrů více „dvojek“ a trojek... Náklady jsou pak zřejmé.

Jak by se to tedy mělo změnit? Podle jakých kritérií?

Rádi bychom do toho zahrnuli soubor zhruba sedmi kritérií, které jsme si představili společně s ministerstvem financí, kde by se vedle počtu obyvatel promítaly ještě kilometry silnic, struktura regionu, jestli má region fakultní nemocnici, protože fakultní na rozdíl od krajské platí stát... A teď se na těchto kritériích snažíme shodnout.

Problém je trochu to, že jsme si slíbili, že nikdo neodejde s nižší částkou, než má teď, že jsme si vědomi, že některé kraje jsou podfinancovány, což ale znamená, že balík, který potřebujeme dělit, musí být o něco větší. Vláda nám sice ze začátku slíbila možnost přidání, ale je úplně zjevné, že v této rozpočtové situaci státu to není úplně reálné. Takže teď hledáme s panem ministrem financí model, jak bychom to mohli zvládnout, a to přibližně od roku 2025.

Čtěte také

Myslím si, že v rozpočtovém určení daní nejde zohlednit to, jestli je na tom nějaký kraj sociodemograficky špatně. Rozpočtové určení daní má sloužit k tomu, co mají ze zákona kraje dělat, tedy opravovat silnice, starat se o zdraví, školství atd. Méně rozvinuté regiony má podporovat vláda, potažmo Evropská unie dotačními tituly tak, aby mezi nimi snižovala rozdíl.

Podpoře strukturálně postižených regionů se včera na svém zasedání věnovala vláda. Nakolik může pomoci půjčka z evropského Nástroje pro oživení a odolnost?

Ano, je to téma, které vláda musí řešit s konkrétními regiony, musí hledat mechanismy tak, aby dokázala pomáhat v regionech, kde je to potřeba. Aktualizovat by se měl národní plán obnovy a všechny nástroje, ať už národních nebo evropských dotací, tak, aby je vláda opravdu dokázala směrovat do regionů, kde mohou pomoct vyrovnat rozdíl. Účelem tohoto je totiž srovnávat rozdíly mezi regiony a ty, které zaostávají, pomáhat tahat nahoru.

Jaké řešení nabízejí hejtmani v otázce dopravní obslužnosti v chudých krajích? A kam dospěly úvahy ohledně investic do obnovitelných zdrojů energie? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.