Rozděleni klimatem? Reportážní seriál se ptá, jak Čechy trápí starosti o planetu
Zahradník Filip Šimandl: Snažím se děti vychovat tak, aby měly lepší přístup k životnímu prostředí
Do takzvané ohrožené třídy zařadili sociologové v průzkumu pro Český rozhlas víc než pětinu Čechů. Stala se tak jednou z největších skupin, kterou vědci v průzkumu objevili. Typické jsou pro ni podprůměrné příjmy a majetky. Z pohledu životního prostředí pak nižší uhlíková stopa. Stejně jako většina české populace ale její zástupci nepochybují o tom, že změna klimatu existuje a je způsobena člověkem.
O klimatické krizi nepochybuje ani Filip Šimandl z Mladé Boleslavi, pro kterého je příroda velkou součástí života. „Bydlíme v paneláku, tak bychom se pořádně nedostali ven,“ vysvětluje na rušné Jičínské ulici důvod, proč má pronajatou malou zahrádku.
Čtěte také
Právě na ni i se svými dětmi, předškolačkou Aničkou a třeťákem Štěpánem, míří. V ruce si nese rýč a na sobě má zelené montérky. „To je můj běžný oděv, v tom chodím nejčastěji,“ popisuje s úsměvem.
Po necelých deseti minutách chůze střídá frekventovanou ulici klid a na dohled je zahrádkářská osada. „Děti se snažím vést k přírodě už jenom tím, že je beru s sebou na zahrádku. Učím je, jak se jmenují květiny,“ říká Filip Šimandl.
Spočítejte si svoji uhlíkovou stopu!
Kompletní výsledky výzkumu k projektu Rozděleni klimatem? najdete na serveru iROZHLAS spolu s unikátní kalkulačkou, díky níž zjistíte, jakou uhlíkovou stopou přispíváte ke znečištění prostředí právě vy. Spolu s výsledkem vám ukáže, jak si vedete ve srovnání se zbytkem společnosti i svými sousedy.
„Změny klimatu pociťuji.“
Filipu Šimandlovi je 43 let a k přírodě měl vždy blízko. Vyučil se lesníkem, teď pracuje jako správce na poliklinice v Mladé Boleslavi a k tomu si ještě přivydělává jako zahradník. Před pár lety se rozvedl, ale na finance si nestěžuje. „Špatně na tom nejsem, v té době mi moc pomohli moji rodiče. Myslím si, že z toho nejhoršího jsem se vyhrabal a teď už to nějak funguje.“
Životní prostředí mu není lhostejné a v souvislosti se svojí profesí nejvíce vnímá sucho. „Jako zahradník změny klimatu pociťuji. I když nevím, jestli je to náhoda, nebo je to tím, že opravdu pomohl koronavirus, letecký provoz není tak veliký a ovzduší je malinko čistší. Zdá se mi, že se to malinko vrací do normálu. Uvidíme jak to půjde dál.“
Alespoň částečně podle něj za klimatickými změnami stojí lidstvo a potřebná je tak změna chování nás všech. „Trošku by se snad dalo vsadit na moderní technologie, že dospějí do takové fáze, že budou k životnímu prostředí šetrné. Je hrozně těžké, aby člověk sám o sobě změnil svůj postoj. Pár jedinců to dokáže, ale že by to zvládla celá společnost, tomu nevěřím.“
Klima je budoucnost našich dětí
Každý zástupce takzvané ohrožené třídy dle výzkumu pro Český rozhlas zanechává uhlíkovou stopu zhruba čtyři a půl tuny oxidu uhličitého ročně, což je podprůměrné číslo. Největší podíl na něm má spotřeba energií. Filip Šimandl se ve všech ohledech snaží chovat co nejšetrněji.
Čtěte také
„Recyklujeme a snažíme se i minimalizovat obaly. Třeba v koupelně máme jen pasty na zuby, jinak šampony a všechny lahvičky jsme odstranili. Používáme jiné alternativy, jako jsou tuhá mýdla a šampuky.“ Prostor ke zlepšení vidí ovšem v práci zahradníka. „Ať chci, nebo nechci, tak se tomu občas nevyvaruji a chemické prostředky zkrátka používám.“
Při plení záhonu s trvalkami Filipovi pomáhají děti. Právě v nich vidí smysl šetrného chování se k přírodě. „Snažím se mladou generaci vychovat tak, aby měla trošku lepší přístup k životnímu prostředí. Je to vlastně budoucnost dětí. Je to pro ně a to si spousta lidí neuvědomuje.“
Související
-
Jak se žije Čechům 30 let od revoluce? Poslechněte si kompletní seriál reportáží Rozděleni svobodou
Jak vypadá česká společnost po 30 letech od sametové revoluce? Proč se veřejným prostorem tak často nese spojení „rozdělená společnost“?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
