Rostlinka, která neporoste, ale také nezvadne. Výtvarník Nosek přibližuje výstavu Květy 2018 – Stoletý příběh

Výstava se jmenuje Květy 2018 – Stoletý příběh. Myslím, že mnohým posluchačům to bude povědomé...

Čtěte také

iROZHLAS

Nádoby z dynastie Čching vynesly v aukci 60 tisíc liber. Objevil je sběratel keramiky ve vetešnictví

Jsme v prostoru, kterému se říká Topičův salon zaslouženě, protože toto je asi největší prostor, kde jsme měli vernisáž. Tím, že je nás 25 autorů, tak je tady víc jak 200 děl, ať už porcelánů, obrazů. Zde vidíte i sochu třeba Richarda Kočího. Ale hlavně květů. Takže to je ten název, který se za tím skrývá. Jsou to porcelánové květy, které stylizují v podstatě květ jakoby rozvíjející se poupě, pak rozkvetlý květ, velká mísa na ikebanu a mělká dlouhá mísa je metafora listu.

Takže tato rostlinka měla být vlastně rostlinka, která už neporoste, a naopak taky nikdy nezvadne. Měla být jakousi gratulací k 100. výročí založení naší republiky, což bylo v roce 2018. Více jak rok jsme na tom pracovali právě s výše uvedenými autory a dneska jsme to připomněli po pěti letech.

Jak s tím tématem korespondují to velká plátna, která jsou tady k vidění?

Je to schválně v kontrastu, protože od samotného začátku jsme dali všem autorům svobodu. Nechtěli jsme výročí, ač by si o to někdy řeklo, zejména před 35 a více lety. Nechtěli jsme to politizovat a nějak to určovat. Že oslavujeme republiku neznamená, že se budeme tvářit, že každý děláme něco aktuálního v rámci českých znaků a republiky a Prahy a podobně, což tedy já jsem si zadal, ale mě to bavilo celý život.

Dělám zvířata a přírodu, tak tady jsem si to zadal, ale ostatním autorům jsme nechali naprostou svobodu tvorby. A pro nás, myslím i pro diváky je nejzajímavější vidět třeba Borise Jirků jako figuralistu, protože sám dělá velký program figurám a Richarda Kočího jako sochaře, nebo pana Jaroslava Šolce, který je detailista, tam jsme mu dali prostor, že půl roku tvořil velikou vázu se štětečkem, který měl čtyři vlasy. Takže naprosto detailně a poctivě.

Jaká je vlastně vaše úloha v tomto projektu?

Byl jsem od začátku iniciátorem celé výstavy, říkají mi supervizor v médiích, ale pro kamarády jsem byl především jejich kolega, poradce, lektor a řekněme i prostě takový technolog, protože nikdo z nich do doby roku 2016 nevyzkoušel jedinou čárku na porcelán.

V roce 2016 jsme se začali scházet s Petrem Písaříkem, Martinem Němcem, s Honzou Pištěkem. A pochopili jsme, že to lidi víc než zajímá a oni si hlavně v hlavě přehodili takovou výhybku, že policie není jenom zátiší s jelenem nebo český cibulák, ale že to je médium, které se dá velmi dobře využít na volnou malbu, živou malbu, autentickou i autorskou.

Jak tématem korespondují velká plátna? A co všechno je na výstavě k vidění? Poslechněte si celý rozhovor.