Role legionářů nebyla tak heroická, byli to zoufalí kluci, kteří litovali, že tam zůstali, říká autorka Transsibiřské odyssey
„Většina legionářů si přivezla docela velká traumata a prostě o tom nevyprávěli. A ty rodiny jsou zvědavé, co ti kluci mohli prožívat,“ přibližuje důvod, proč legionářské téma stále žije, autorka knihy Transsibiřská odyssea Ina Píšová. Ta byla oceněná cenou Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku. Nejdříve našla ukrytý deník svého pradědečka, pak s manželem cestu z Moskvy do Leningradu zrekonstruovali. „Měsíc jsme cestovali po magistrále po jeho stopách.“
Související
-
Každá rodina chce mít nějaký příběh, pomáhá nám to chápat, kdo jsme, myslí si Ina Píšová
Ina Píšová je historicky první držitelkou Ceny Hanzelky a Zikmunda za cestopis Transsibiřská odysea. Vydala se ve stopách svého pradědečka, legionáře Jana Kouby.
-
Českoslovenští legionáři drželi prst na tepu Ruska, popisuje historik Jaroslav Nečas
Před sto lety se do Československa vrátili legionáři, kteří v Rusku i jinde bojovali za naši samostatnost. Například na Sibiři dokázali ovládnout Transsibiřskou magistrálu.
-
Českoslovenští legionáři při čekání na loď z Vladivostoku čas nemarnili. Podnikali a plodili děti
Přesně před sto lety odplula z ruského Vladivostoku do Evropy první loď s československými legionáři. Při čekání na cestu se Češi a Slováci s tímto městem sžili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
