Reality show jsou jako pohádky, a ty máme všichni rádi, směje se kreativní producentka Utajeného šéfa

Jedním z vašich přání bylo stát se hostem Lucie Výborné, tak to se úplně nepovedlo.

Ale povedlo, mám ráda ten formát. S Lucií se snad potkáme někdy příště.

Váš další sen je potápět se se žralokem?

Ano, vlastně jsem se už s různými žraloky potápěla. Mám list čtyřiceti snů, které jsem si sepsala ke svým čtyřicátým narozeninám a právě potápění se žraloky je jedním z nich. Čtyřicet snů proto, že je to číslo, které se do osmdesátky dá zvládnout. Moje životní motto je zážitek, nebo nic. Doufám, že moje dcera ho po mně zdědí.

Co dělá kreativní producentka?

Ve své podstatě jsem šéfem pořadu po kreativní stránce. Záleží na formátu, jedná se o soubor činností od castingu až po samotný sestřih a schvalování propagace. Kreativní producent by měl předvídat a být o krok napřed, než nějaká situace v reality show nastane.

Jak byste představila svůj projekt Utajený šéf?

Je to reality show, ve které jde šéf do své firmy v utajení mezi své zaměstnance, kteří ho nepoznají. Může se stát, že ho poznají, a pak s tím různě pracujeme. Ve chvíli, kdy ho poznají na konci dne, je to pro nás zajímavé, je to reality. Pokud ho poznají a řeknou to nám a ne jemu, tak to do pořadu zapracujeme.

Co je hlavním tahounem téhle show?

Myslím si, že jsou to emoce, nejen slzy a dojetí, je to napětí, smích, tohle všechno tvoří ten pořad. Říkám, že je to pohádka o králi, který se jde podívat do podzámčí na své poddané, a pohádky máme přece všichni rádi.

Má pořad jiný cíl než pobavit?

Ano, mám radost, když mi šéfové řeknou, že se jim podařilo změnit věci ve firmách k lepšímu. Například u logistické firmy nakoupil šéf pro zaměstnance nové boty, protože zjistil, že se v těch původních nedá dobře chodit, ve slévárně šéf zjistil, že když si chcete natočit vodu, musíte jít přes celou fabriku až ke kohoutku, ze kterého nechcete pít, protože není udržovaný.

Pořad je založený na častém názoru „ať si to ten … jde zkusit sám“. Někdy z kanceláře dáte požadavek, který není reálný a lidé z provozu jeho provedení vidí jinak. Je dobré, když si to šéf vyzkouší a zjistí, že co původně zamýšlel, třeba nejde. 

Čtěte také

Táta si našel druhou ženu, aby mohl mít syna. Neodpustila jsem mu, přiznává režisérka oceňovaného animovaného filmu Milý tati

Pracovala jste pro všechny české televize, dále pro slovenskou, rumunskou nebo maďarskou televizi. Co vás na práci v televizi baví?

To je strašně těžká otázka. Na televizi mě baví, že je to pokaždé jiné, potkáváte zajímavé lidi, dostanete se na zajímavá místa. Po dlouhé kariéře v televizi se z vás stane náročný divák. Já se velmi často podívám na jeden dva díly nového pořadu, abych věděla o čem je a jak funguje, ale často se nestává, že bych byla dlouhodobým divákem.

Je těžké se věnovat dceři a zároveň na plný úvazek dělat pořad?

Je to těžké. Sérii Utajený šéf jsem dělala tak, abych byla na co nejvíce dílů ještě dva v jednom. Pět dílů jsme zvládli udělat do porodu, je ovšem pravda, že jsem pracovala ještě v porodnici. Začala jsem pracovat šest dní po porodu, a to by nešlo bez skvělého rodinného zázemí a báječného štábu. Teď můžu s klidem říct, že máme všech sedm dílů hotovo.

Jsou etické hranice, za které by Lucie Matějíčka Sehnalová ve své práci nešla? Jaký projekt je její srdcová záležitost? Poslechněte si celý rozhovor!