Radikální pravice v Evropě roste už 30 let. V Nizozemsku vyhrála pozitivní kampaň nad negativní

3. listopad 2025

Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.

Podle Aleše Michala z Institutu politologických studií FSV UK je vítězství liberální opozice v Nizozemsku především důsledkem toho, že negativní kampaň Wilderse už nizozemským voličům vadí, a tak dali raději přednost pozitivní kampani opozice. Wildersovi podle Michala uškodil také jeho model být zároveň částečně ve vládě, ale taky ji kritizovat.

Čtěte také

Radikální, nebo extrémní?

PVV řadí Aleš Michal k takzvané radikální pravici, která je zaměřená proti migraci a cizincům. Důležité je podle něj ovšem odlišovat radikální pravici od extrémní pravice.

„Zatímco radikální pravice se snaží uspět ve volbách a může vstoupit do nějaké vládní koalice, tak extrémní pravice je ze své povahy antisystémová a jejím cílem je zničit celý stranický nebo politický systém v zemi,“ vysvětluje.

V souvislosti s radikální pravicí se dnes také často používá výraz populismus. To je ovšem podle Aleše Michala spíš paralelní ideologie, která popisuje něco jiného a může být spojená i s jinými proudy.

Aleš Michal

Tichá kontrarevoluce

Radikální pravice přitom podle Aleše Michala v Evropě nabývá na síle už třicet let. Politologové to označují jako „tichou kontrarevoluci“, návrat k pravicovým ideologiím poté, co v předchozích dekádách byl naopak velký zájem o témata ochrany životního prostředí nebo rovnosti různých menšin. Politolog v tom ovšem vidí proces, který není lineární a do velké míry závisí na jednotlivých zemích.

Často užívané tvrzení, že radikálně pravicové strany nejsou schopné vlády, a pokud nastoupí k moci, tak se znemožní, podle Aleše Michala neplatí. Nepotvrzují to ani zkušenosti z dalších evropských zemí. Budoucnost radikální pravice v EU podle něj ovlivní třeba to, jak se vyvinou maďarské parlamentní volby v příštím roce.

Jak do celého konceptu radikální pravice zapadají české strany? A jak vypadá výhled v Evropě? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

autoři: Jakub Lucký , and
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu