Radikální pravice v Evropě roste už 30 let. V Nizozemsku vyhrála pozitivní kampaň nad negativní
Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.
Podle Aleše Michala z Institutu politologických studií FSV UK je vítězství liberální opozice v Nizozemsku především důsledkem toho, že negativní kampaň Wilderse už nizozemským voličům vadí, a tak dali raději přednost pozitivní kampani opozice. Wildersovi podle Michala uškodil také jeho model být zároveň částečně ve vládě, ale taky ji kritizovat.
Čtěte také
Radikální, nebo extrémní?
PVV řadí Aleš Michal k takzvané radikální pravici, která je zaměřená proti migraci a cizincům. Důležité je podle něj ovšem odlišovat radikální pravici od extrémní pravice.
„Zatímco radikální pravice se snaží uspět ve volbách a může vstoupit do nějaké vládní koalice, tak extrémní pravice je ze své povahy antisystémová a jejím cílem je zničit celý stranický nebo politický systém v zemi,“ vysvětluje.
V souvislosti s radikální pravicí se dnes také často používá výraz populismus. To je ovšem podle Aleše Michala spíš paralelní ideologie, která popisuje něco jiného a může být spojená i s jinými proudy.
Tichá kontrarevoluce
Radikální pravice přitom podle Aleše Michala v Evropě nabývá na síle už třicet let. Politologové to označují jako „tichou kontrarevoluci“, návrat k pravicovým ideologiím poté, co v předchozích dekádách byl naopak velký zájem o témata ochrany životního prostředí nebo rovnosti různých menšin. Politolog v tom ovšem vidí proces, který není lineární a do velké míry závisí na jednotlivých zemích.
Často užívané tvrzení, že radikálně pravicové strany nejsou schopné vlády, a pokud nastoupí k moci, tak se znemožní, podle Aleše Michala neplatí. Nepotvrzují to ani zkušenosti z dalších evropských zemí. Budoucnost radikální pravice v EU podle něj ovlivní třeba to, jak se vyvinou maďarské parlamentní volby v příštím roce.
Jak do celého konceptu radikální pravice zapadají české strany? A jak vypadá výhled v Evropě? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Úřad vlády tají, jestli má poradce pro národní bezpečnost prověrku. Kmoníček to ale sám přiznává
-
V zásadě hloupost, komentuje Špidla nová pravidla pro lety ústavních činitelů. ‚Nic tím neušetří,‘ dodává
-
Němcům se na paralympiádě nelíbí ruská hymna. Na protest si nechali čepice, přidala se i Bubeníčková
-
Stát by měl podporovat pouze kvalitní renovace, které skutečně povedou k úsporám energie, apeluje Holub