Pylové alergie, bříza
Bříza může alergiky pěkně potrápit. Její pyl se dostane desítky kilometrů daleko. Jeden z posluchačů se ptal na názor, který slyšel - že z rekultivovaných oblastní severních Čech hojně osázených břízami se pyl těchto stromů dostává až do hlavního města, kde roste počet alergiků. Dotaz jasný. Jak je to s odpovědí? Bříza je, jak jsme se dozvěděli, silný alergen. Před zhruba 20 lety byly počty alergiků na její pyl poměrně řídké. Dnes je to jinak.
Kučera: Před dvaceti či třiceti lety to byla otázka několika málo procent ze všech pacientů s pylovou alergií, nyní se jedná asi o 15 procent.
Řekl nám doktor Petr Kučera, který je primářem oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Královské vinohrady.
Naopak doktor Ondřej Rybníček, který pracuje v brněnské fakultní nemocnici a problematice alergií na pyly se věnuje také v České iniciativě pro astma říká, že bříz u nás zase není tolik, aby to nějak významně ovlivnilo statistiky alergií.
Rybníček: Nemyslím, že vysazené monokultury břízy pokrývají tak rozsáhlé plochy, aby v populaci celkově docházelo ke zvyšování alergií. Pacienti, kteří jsou k alergii náchylní jsou v těchto oblastech ohroženější.
Některé stromy mají těžké pyly. Ty pak zůstávají v okolí stromů. Ale zmíněná bříza se může dostat až desítky kilometrů daleko. Čím je to způsobeno?
Pyl břízy stoupá podél kmenu nahoru, takzvaným komínovým efektem. To jsme se dozvěděli od Ondřeje Rybníčka.
Rybníček: Pyl stoupá kolem kmene vzhůru a vylétává nad břízu, tam je zachytáván větrem a na zemi se usazuje až ve větší vzdálenosti od stromu. Naopak třeba u lípy jsou pylová zrna těžká a udržují se tedy v blízkosti stromu.
Ještě k bříze - ta působí svým pylem asi 14 dní. Obecně se pylová situace u nás výrazně nemění. Jsou ale viditelné silné a slabé roky, což souvisí s tím, že většinou jednou za dva roky mají stromy méně květů a plodů a je to pro ně jakýsi odpočinkový rok.
