První den mírových jednání o Sýrii přinesl spor o osud prezidenta Asada
První den mezinárodní konference o Sýrii ve švýcarském Montreaux, který se nesl ve znamení projevů jednotlivých delegací, nepřinesl právě pozitivní zprávy. I když se na stejné místo tentokrát podařilo dostat hlavní aktéry konfliktu, tedy představitele Asadova režimu a zástupce části opozice, náznaky ochoty jednat o řešení, které by přineslo konec krvavé tříleté občanské války, se ale zatím neobjevily.
Ve švýcarském Montreux skončil úvodní den syrské mírové konference.
Zástupci 40 zemí a organizací přednesli v desetiminutových proslovech svá stanoviska. Ostrá slova, která zazněla od zástupců syrského státu a syrské opozice ale naznačují, že jednání nebudou lehká. Hlavním sporným bodem je role Bašára Asada v budoucnosti Sýrie.
„Vzájemná shoda na vytvoření přechodného syrského kabinetu vylučuje, aby v něm zasedli lidé, se kterými jedna ze stran nesouhlasí. Což znamená, že Bašár Asad součástí přechodné vlády nebude," zaznělo z úst amerického ministra zahraničí Johna Kerryho.
S jeho slovy souhlasí syrská opozice, úplně jinak ale vnímá mírová jednání Damašek.
„Pokud vám opravdu leží na srdci humanitární situace v Sýrii, dejte od nás ruce pryč a zastavte dodávky zbraní a podporu teroristům," vyzval v ostrém proslovu syrský ministr zahraničí Valíd al-Muallim.
Ukončení ozbrojených bojů by zklidnilo situaci nejen v samotné Sýrii, ale v celém přiléhajícím regionu, protože syrská občanská válka výrazně ovlivňuje sousední Libanon. Vývoj situace v Sýrii také bezprostředně souvisí se klimatem dalších zemí jako Turecko či Irák.
„Záleží ale také na tom, jak by to ukončení konfliktu vypadalo,“ říká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček a pokračuje:
„Pokud by se hypoteticky dohodlo jen složení zbraní a příměří a ne nějaké pravomoci pro ozbrojené skupiny nebo i syrskou armádu, které by umožňovaly zasáhnout a chránit to příměří, potom by toho příměří využily jiné skupiny, mnohem radikálnější, které na území Sýrie operují a které příměří určitě dodržovat nebudou.“
Syrská opozice, která je na setkání přítomna, je navíc opozicí, jejíž dosah na dění na syrském území je pramalý. Pokud by tedy k vyjednání příměří došlo, těžko mohou zástupci opozice na jednáních zaručit, že syrští povstalci budou příměří dodržovat.
„Je tam spousta dalších, jiných skupin, které početně už dnes převažují a které určitě nebudou poslouchat to, co se v Ženevě dojednalo,“ shrnuje Štěpán Macháček.
Írán, jehož pozvánka do Švýcarska byla stažena, nyní uraženecky tvrdí, že rozhovory pozbyly svého smyslu už před samotným začátkem, protože zatímco on jako stoupenec Asadova režimu na jednání přístup nemá, Saudská Arábie jako opora opozice se účastnit smí. Pokud tedy z jednání vzejde nějaký konsenzus, nebude mít takovou platnost, jako kdyby při jeho vytváření stál i Írán.
Cílem jednání ve Švýcarsku tak je zejména vytvoření humanitárních koridorů pro civilisty, případně i dohoda na základních obrysech příměří. Konečnou smlouvu o ukončení tříleté občanské války se s největší pravděpodobností na této schůzce vyjednat nepodaří.
