Prověrky NBÚ

Nedávno jsme upozornili na dva případy, diplomata Petra Mose a dnes už bývalého kancléře premiéra, Pavla Přibyla. Po složitém pátrání vyplouvají na povrch také další poněkud nestandardní prověrky. Zákon na ochranu utajovaných skutečností stanovuje rizika, kvůli kterým by prověrka neměla být udělena velmi povšechně. Právě to umožnilo v některých případech žadatelům o prověrku vyjít vstříc a přes zřetelná rizika bezpečnostní certifikát vydat. Třeba v případě vlivného šéfa poslanců sociální demokracie, Petra Ibla. Ten podle obchodního rejstříku působil v letech 1995 až 96 ve firmě Transport Trading Servise. Jeho kolegou ve firmě byl vysoký důstojník komunistické kontrarozvědky, Jaroslav Vondruška. A to představuje podle vnitřních směrnic NBÚ závažné riziko. Historik Radek Schovánek k tomu říká.

Radek Schovánek: Pan Vondruška pracoval na 10. správě, což byla správa pro boj s vnitřním nepřítelem a po reorganizaci pracoval na 2. správě v 12. odboru 3. oddělení, což bylo oddělení, které velmi úzce spolupracovalo s KGB. Měl na starosti lidi, kteří třeba měli styky s Chartou nebo například se snažili dopravit nějaké materiály disidentům a podobně.

Jen pro dokreslení, Vondruška vedl mimo jiné svazky na Iblovi stranické kolegy Zdeňka Jičínského nebo Josefa Vágnera. Ale zpět. Pro udělení prověrky vyššího stupně je také nutné projít psychotesty a speciálním pohovorem. Radiožurnál z několika důvěryhodných zdrojů zjistil, že Inkovy výsledky nebyly příliš uspokojivé, Ibl se přesto, díky rozhodnutí někdejšího ředitele NBÚ, Tomáše Kadlece, může seznamovat s těmi nejtajnějšími informacemi. Bývalá pracovnice úřadu, Jitka Šmídová, se domnívá, že Ibl prověrku dostat neměl.

Jitka Šmídová: Tam to bezpečnostní riziko je, takže se myslím, že ne.

Totéž si myslí i někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby, Stanislav Devátý.

Stanislav Devátý: Já se domnívám, že aspoň co je mi známo z otevřených zdrojů, tak že tato osoba by v žádném případě tuhle bezpečnostní prověrku neměla dostat.

Iblovo vyjádření se přes několikerý pokus o telefonický kontakt nepodařilo sehnat. Kadlecovi ovšem může vyjádřit svůj vděk mnohem více žadatelů o prověrku na stupně Tajné a Přísně tajné. Například český velvyslanec na Filipínách, Stanislav Slavický. Ten je evidován ve svazcích komunistické kontrarozvědky jako agent. Historik Schovánek popisuje vývoj Slavického spolupráce s STB takto.

Radek Schovánek: Na pana Slavického byl založen spis prověřované osoby v roce 87, poté byl převeden na kandidáta tajné spolupráce a v dubnu 1989 byl svazek převeden na agenta. Byl veden po linii ideologická diverze emigrace, to znamená, 10. správa 4. odbor, později 2. správa 12. odbor. A v listopadu 1989 byl tento svazek zničen.

Slavický se ale brání, že s komunistickým režimem nekolaboroval a dokládá to vítězstvím v soudní při o neoprávněnou evidenci ve svazcích Státní bezpečnosti. Jenže mnoho z bývalých spolupracovníků STB odcházelo od soudu s úsměvem na rtech díky tomu, že kvůli skartované dokumentaci nebylo pro prokázání spolupráce dost důkazů. I přes pozitivní verdikt soudu ale mnozí z těchto lidí stále představují pro státní tajemství potencionální bezpečnostní riziko, jak podotýká Stanislav Devátý.

Stanislav Devátý: Mě se zdá tedy, že ten úřad nepřistupuje ke všem osobám, které prověřuje, jaksi stejným způsobem, respektive neměří všem, jak se říká, stejným metrem.

Referent NBÚ, který na Slavického prověrce v minulosti pracoval, navrhl bezpečnostní certifikát neudělit. Zasáhl ovšem opět Kadlec a Slavický prověrku získat. Z jiného soudku je případ bývalého vojenského Úřadu sociálního zabezpečení, Jana Červa, který žádal o druhou nejvyšší prověrku, stupeň Tajné. Pracovník úřadu navrhl kvůli střetu zájmu a manipulaci s daty jeho žádost zamítnout, rozhodnutí bylo ale opět přehodnoceno. Prý proto, že důstojník problém uspokojivě vysvětlil. Radiožurnál už poněkolikáté žádal o rozhovor bývalého šéfa úřadu, Tomáše Kadlece, který nyní vede státní podnik Čepro. Opět marně, jak vyplývá z vyjádření Šárky Bérové z tiskového odboru Čepra.

Šárka Bérová:Pan generální se nebude vyjadřovat k otázkám NBÚ.

Poté, co Radiožurnál před časem zveřejnil informace o podivné prověrce Grossova exkancléře, Pavla Přibyla, začali někteří politici volat po tom, aby byla jeho práce podrobena důkladné kontrole. Mezi nejaktivnější propagátory tohoto návrhu patřil především lidovecký ministr dopravy, Milan Šimonovský. Nic se ale neděje. Na NBÚ zatím končí svojí práci Nejvyšší kontrolní úřad a podle neoficiálních informací, výsledky jeho kontroly patrně vedení úřadu ani vládu nepotěší.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.