Pronájem švédských stíhaček Gripen

Ne všechno ale mohou čeští vyjednavači se Švédy dohodnout. Třeba změny našich děravých zákonů, ty totiž podle Ministerstva obrany neumožňují nakupovat vojenský materiál na mezivládní úrovni. Špidlův kabinet tak musí zastupovat soukromá nebo státní firma a ta své služby pochopitelně neposkytuje zadarmo. U pronájmu Gripenů by byly prostředníkem Státní letecké opravny Malešice. Vláda schválila novelu příslušného zákona tak, aby se stát na prostředníka obracet nemusel, ovšem teprve nedávno. Parlament návrh ještě neprojednal a není vůbec jisté, zda to stihne do konce května. Právě k tomuto datu má být předložena k podpisu definitivní smlouva o pronájmu Gripenů. Stínový ministr obrany ODS Petr Nečas k tomu říká.

Petr Nečas: V každém případě se tam zřejmě bude muset platit nějaká provize nebo zprostředkovateli, ta bude součástí ceny, kterou zaplatí český daňový poplatník.

A jak velkou odměnu by si Malešické opravny nafakturovaly? Šéf resortu obrany Miroslav Kostelka říká, že v podobných případech to jsou minimálně 2 procenta z ceny. Pokud tedy 10letý pronájem Gripenů přijde stát na 20,3 miliardy korun, dalších 406 milionů bude třeba zaplatit jako provizi. Na ní může podle Nečase vydělat i zbrojařský obchodník Omnipol, protože malešický podnik zastupuje v zahraničí. Kostelkův náměstek a šéf českých vyjednavačů Jaroslav Kopřiva přiznává, že prostředník znamená pro vládu i další komplikace, například právní, a dodává.

Jaroslav Kopřiva: Nám nezbývá při těchto jednání než postupovat podle platné legislativy s výhledem, že se tento zákon může změnit.

V materiálu o dosavadních výsledcích jednání, který nedávno schválila vláda, se navíc píše o tom, že Švédsko požaduje, aby stát poskytl Malešickým opravnám finanční záruky. Ty by mohly dosáhnout až plné výše ceny za pronájem stíhaček. Česko ale do svého státního dluhu tyto garance zatím nezapočítává, naopak členové evropské patnáctky ano. Už beztak vysoká zadluženost republiky by se tak zvýšila o dalších 20 miliard korun. Petr Nečas ujišťuje, že jeho strana vládní předlohu příslušného zákona podpoří, nicméně namítá, že Špidlův kabinet by se na prostředníka nemusel obracet ani teď.

Petr Nečas: Jsem přesvědčen o tom, že je to chybný výklad zákona.

Dalším otazníkem jsou ofsety nebo-li zpětné investice či zakázky pro české hospodářství. Ofsety mají přednostně směřovat do českého leteckého a obranného průmyslu. Na prvním místě by tedy měla být největší tuzemská zbrojovka a výrobce letadel Aero Vodochody. Ani jeden z 31 nabízených ofsetů se ovšem této polostátní firmy netýká. Ta přitom jen letos musí kvůli ekonomickým potížím propustit na 600 zaměstnanců, jenomže britská BAE Systems a švédský SAAB nechtějí o ofsetech pro Aero ani slyšet, dokud se prý Česko nedohodne s americkým Boeingem na odchodu ze zbrojovky. A stihne to vláda do konce května? Poslanec Nečas to považuje za nereálné. Mluvčí Zeman odpovídá neurčitě.

Projev mluvčího: Jelikož jednání s Boeingem stále probíhají, tak nemohu tuto otázku komentovat.

A na čem se už vlastně Česko se Švédskem dohodly? Podle náměstka Kopřivy třeba na tom, že cena 20,3 miliardy korun je maximální a nepřekročitelná. Právě cena je samozřejmě klíčová a česká strana ji chce ještě snížit, podle informací Radiožurnálu o půl až jednu miliardu korun. Nyní vyjednávači tlačí na Švédy: Buď požadujte za pronájem stíhaček méně a nebo zaplaťte výcvik pro dalších 10 českých pilotů a 25 techniků. Kopřiva to potvrzuje.

Jaroslav Kopřiva: Snahou je vyjednat co nejvýhodnější podmínky, srazit cenu, dostat více služeb.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.