Problém justice je v právním řádu, ne v soudcích, říká kandidát na ministra pro legislativu Šalomoun

Proč potřebujeme ministra pro legislativu?

Ta pozice je už dána kompetenčním zákonem, ve kterém se uvádí, že předsedou legislativní rady vlády má být člen vlády. Jestli to budete nazývat ministrem, nebo členem vlády je asi jedno, nicméně je vhodné, aby legislativu měl někdo na starost takříkajíc na plný úvazek. Už v minulosti se uvažovalo o tom, jestli post předsedy legislativní rady vlády má mít na starosti někdo samostatně, nebo jestli to má být vedlejší kompetence ministra spravedlnosti. Odborné hlasy říkají, že je vhodnější, aby to byl někdo jiný, než je ministr spravedlnosti…

Čtěte také

Kdo se uchází o křeslo v nové vládě Petra Fialy? Poslechněte si profily jednotlivých kandidátů

Jak se díváte na nominaci šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka na ministra spravedlnosti, když ho podle Aktuálně.cz policie podezřívá z manipulací s byty v Brně? Není to nešťastné?

Nevím, zda to je nešťastné nebo šťastné, nicméně tak, jak koalice vznikala, a já jsem u těch jednání nebyl, tak šlo o to, že každá strana nominuje svého člověka, který je plně kompetentní pro výkon pozice, kterou má zastávat. Pokud přesvědčí premiéra Fialu, který má důvěru v tyto kandidáty, tak nemám potřebu Petra Fialu zviklávat ve svém rozhodnutí, že si myslí, že Pavel Blažek je plně kompetentní na post ministra spravedlnosti.

A jak se v té souvislosti díváte na odstoupení Jakuba Michálka, který měl původně zastávat váš post?

Nevím, jaké byly důvody, ani nejsem členem České pirátské strany a vlastně jsem se v té své pozici ocitl tak trochu náhodou právě díky tomu, že Jakub Michálek se své nominace vzdal…

Prohlásil jste, že u soudu jste denně a o kondici české justice máte dobrý přehled. Jak byste ji popsal? 

Kondici české justice bych popsal, že to není nic strašného, ale také to není nic, co by nestálo za to pokoušet se zlepšit. Pokud mám být konkrétní, tak zhruba 50 procent případů v justici probíhá tím způsobem, jaký očekáváte – jdete na soud s nějakým očekáváním, předpokládáte, že soud rozhodne a většinou se podaří vaše očekávání naplnit. Nicméně je tam značná porce situací, kdy vstupujete do soudní síně s tím, že jdete vyhrát. A stává se to, že dojde k deziluzi – žalovaný má na věc jiný názor, a pak se může stát, že soudce má na věc ještě další názor. A v momentě, kdy dojde k justičnímu přezkumu, tak se pohled na věc může ještě korigovat. Takže problém tkví v kvalitě nikoliv justice samotné, ale v kvalitě právního řádu. Všichni zúčastnění, advokáti a soudci, v zásadě vystudovali právo, znají výkladová pravidla a vycházejí těmi pravidly k jiným výsledkům. Ze své funkce bych se chtěl pokoušet napravit, aby pravidla byla jednoznačná, abychom si ušetřili soudní spory v tom smyslu, že lidé vědí, co je čekají. Takže buď k soudnímu sporu nedojde, a pokud ano, tak bude velmi rychle rozsouzen.

Měl byste vést legislativní radu vlády, pro iRozhlas jste řekl, že se chcete zaměřit na takzvané legislativní zmetky. Měl byste nějaký konkrétní příklad?

Už jsem o tom hovořil v zásadě obecně. Legislativní zmetek je něco, co dělá problém při aplikaci, kde si to účastníci řízení vykládají různě, různě si to vykládá i soud a dochází k dílčím nesrovnalostem.