Příčiny stresových stavů
Začneme otázkou. Jak jste na tom se stresem? Pokud nevíte co to je, pak náležíte k vzácně vyrovnaným lidem. Stres totiž patří k životu stejně jako vzduch k dýchání. Jenom stresu nesmí být moc. Takže neurovnané vztahy doma nebo na pracovišti, tlak termínů, těžká životní situace, podráždění ze zpráv plných hrůz, to všechno jsou stresující podněty, které nám škodí a za jistých okolností nás mohou stát i život.
Ale abychom vás nevyděsili nadmíru, existuje i příjemný stres, který nás udržuje ve formě. S tím, co jsme se na toto téma dověděli v pražském krizovém centru RIAPS vás nyní seznámíme.
V určitém napětí žijeme vlastně všichni. Říká to magistr Zbyšek Mohaupt z pražského krizového centra RIAPS. Co to tedy vlastně stres je?
Mohaupt: Dá se říci, že stres je zátěž či napětí ve kterém se můžeme pod vlivem různých událostí ocitnout. V určitou chvíli se může stát, že ten stres je tak veliký, že nám, jak se říká, přerůstá přes hlavu.
A jak poznáme, že už stres překročil únosnou míru a stává se pro nás nebezpečím? Dá o sobě vědět nějakým signálem?
Mohaupt: Tak ta hranice, kdy je toho na nás hodně je individuální. Můžeme to poznat na tom, že třeba přestáváme dobře spát, budíme se, začíná nás něco bolet, trpíme nechutenstvím, zaobíráme se myšlenkami, které nás dříve vůbec nenapadly, nemůžeme se učit, číst, soustředit se, nevšimneme si, že jsme už něco udělali. To mohou být pro nás znaky toho, že stres přerůstá přes únosnou míru.
K nejčastějším příčinám můžeme ještě přidat například změnu vztahů mezi partnery, počínající onemocnění psychického rázu, ale i světová událost, která nás zasáhne. Odstartovat stres ale může podle Zbyška Mohaupta něco, co bychom vůbec nečekali.
Mohaupt: Může to být taky pozitivní událost, nečekaná velká výhra, i to mohou být příčiny stresu.
Psychologové tak mluví o eustresu a disstresu.
Mohaupt: Eustres pozitivní je napětí, které nás motivuje i povzbuzuje, ze kterého žijeme. Třeba zamilovanost je velká aktivita v nás. Disstres je zatěžující, bere rovnováhu, nezvládáme chodit do zaměstnání, běžné starosti, zájmy, péči o sebe. Pak je na místě docela dlouhodobá terapeutická péče.
A na závěr ještě otázka, která se nabízí. Je člověk, který se do zmíněné situace dostal, ještě vůbec schopen její vážnost posoudit? Podle psychologa Zbyška Mohaupta záleží na zkušenostech .
Mohaupt: Člověk, který žije spíš vnějším světem, tak nic nemusí poznat. Ten, který je více v kontaktu sám se sebou, všímá svých pocitů najednou zjistí, že už mu v životě není příliš dobře. Zmatek je také signálem ukazujícím, že se s námi něco děje a že životní zátěž je pro nás docela veliká.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zimní olympijské hry v Itálii oficiálně skončily, ty další proběhnou za čtyři roky ve Francii
-
Nejhorší okamžik byl, když jsem to říkala dětem, míní Pelicotová. Exmanžela chce navštívit ve vězení
-
Fotbalisté Plzně remizovali ve šlágru kola se Spartou bez branek, Letenští ztrácí na Slavii už sedm bodů
-
‚Žádné dítě by nemělo spát venku.‘ V Bruselu je bez domova téměř 1700 nezletilých, situace se zhoršuje