Prezident Trump je odstřihl od Bílého domu zdí, tak si ji lidé přivlastnili

Po protestech namířených proti Donaldu Trumpovi nechala tajná služba postavit kolem Bílého domu i přilehlých parků dlouhý a vysoký přídavný plot. Obyvatelé města si tuto nevídanou překážku adoptovali a přetvořili ji na galerii pouličního umění…

Dva tanečníci si zapnuli magneťák a předvádějí kolemjdoucím kočkovité pohyby. Restaurace na druhé straně uzavřené silnice nabízí venkovní občerstvení.

Bílý dům byl od devatenáctého století domem lidovým - a mocenské móresy prezidenta Trumpa vyhnaly lid do ulic

Na této nově vzniklé pěší zóně vidíme i několik obchodníků, kteří rychle zareagovali na dění ve společnosti a prodávají tematické roušky či trička s podobiznou George Floyda.

„Je to lidová ulice,“ říká mi Christine v narážce na Bílý dům, kterému se také přezdívá lidový. Kdysi byl přístupný veřejnosti, teď se z něj naopak stala pevnost, kam už ani oko pořádně nedohlédne.

Tady na severní straně je plot posetý kresbami a transparenty proti rasismu, policejní brutalitě i vládě Donalda Trumpa.

Solidarita, naštvanost i satira. Projevy lidské tvořivé energie na plotu amerického prezidenta

„Lidi prostě rádi vyrábějí velké nápisy a tohle je ten nejjednodušší způsob, jak je prezentovat. Trump nás od Bílého domu odstřihl zdí, tak jsme si ji přivlastnili,“ vysvětluje Christine.

„Nemá žádné právo to dělat, ale on se chová jako čtyřletý zbabělec. Dělá to, aby se cítil důležitý a v bezpečí. Jenže tohle mu nepomůže, je příliš ztracený.“ 

Seniorka Christine si přinesla dokonce stoličku, a tak pozoruje, jak se kolem plotu během dne střídají lidi.

Vzkazy (na) ulici

Přinášejí nové a nové cedule či obrazy, někteří malují vzkazy barvami na asfalt, jiní jen zvědavě pokukují a fotografují.

Ptám se Christine, proč vlastně není ráda, že plot chrání jejího prezidenta.

„Tohle mu není k ničemu. Může se chránit líp tím, že přesvědčí lidi, aby ho ctili a respektovali. Místo toho se chová tak, že ho lidi nenávidí, a pak má důvod se bát,“ myslí si. 

Názory vyjádřené na zdi vyjadřují solidaritu s protesty, které vyvolal rasistický přístup americké policie

A pochvaluje si, že starostka Washingtonu nechala zdejší křížení dvou ulic označit jako na náměstí se jménem Na životech černochů záleží.

Šlo částečně o odvetu za skoro tři kilometry dlouhý přídavný plot, který lidem zamezil ve vstupu do parků kolem Bílého domu – obejít prezidentské sídlo klidnou chůzí trvalo skoro hodinu.

Obyvatelé Washingtonu si ale z plotu okamžitě vytvořili galerii umění a tak trochu se tím vrátili do devatenáctého století.

Jefferson vs. Trump

„Zpočátku byl Bílý dům neustále přístupný veřejnosti, podobně jako velké domy v Evropě, kde se tím Jefferson inspiroval. Chtěl z něho mít lidový dům, kam každý mohl přijít a třeba si prohlédnout obrazy v galerii,“ vysvětlil před časem Českému rozhlasu historik Bílého domu William Seale.

Ostraha prezidentského sídla se od Jeffersonových dob zásadně zpřísnila, ale bariéra při současných nepokojích byla unikátní.

Ochranná zeď se stala místem pro kreativní vyjádření těch, kdo nesouhlasí s rasistickým chováním současného vedení Států

„Doufám, že aspoň zachovají všechna ta umělecká díla, co tu visí. Mohlo by si je vzít třeba Afroamerické muzeum,“ řekla mi zdravotní sestra Hengameh, když přišla na plot pověsit svůj transparent.

Mezitím už začala demontáž plotu, správa parku očistila posprejované sochy generála Kosciuska a dalších historických postav a Bílý dům je lidem zase blíž.

Kartony do galerie

A skutečně – o hesly popsaná prostěradla či kusy kartonu, o portréty obětí policejního násilí a další díla pouličního umění už se perou muzea a galerie.

Před jeho bouráním se u plotu objevili kurátoři, například i ze zmíněného Muzea afroamerické kultury, aby tuto lidovou tvořivost zachovali také pro budoucí generace.

autoři: Jan Kaliba ,
Spustit audio

Související