Přerozdělení 8 miliard pojišťovnu nerozkolísá. V IT zakázkách mám svědomí čisté, říká odvolaný šéf VZP Kabátek

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví? Musí se největší pojišťovna na českém trhu obávat reputačního rizika?

V pondělí vás správní rada VZP v tajném hlasování odvolala. Vy jste pak vydal prohlášení, že rozhodnutí respektujete a děkujete kolegům za spolupráci. Váš tón trochu působí, jako byste byl na odvolání už připraven. Věděl jste o něm dopředu?

Ne, není tomu tak. Ale na druhou stranu, manažer v pozici, v jaké jsem byl já 13 let, musí počítat s tím, že změna může přijít kdykoliv. Je to běžný život manažera a odvolání k tomu patří. Takže jsem to přijal jako fakt a pro mě je důležité, aby pojišťovna fungovala dobře dál, aby se nové vedení ujalo své role, aby ji pokud možno rozvíjelo, možná i lépe, než jsem to dělal já. Přesto si myslím, že pojišťovna je předávána v pozici finančně silné instituce, reputačně silné instituce a myslím si, že minimálně za posledních deset let se nemáme za co stydět.

Podle předběžných údajů loňské hospodaření končí se schodkem 5,3 miliardy korun. Trváte na tom, že je VZP ekonomicky ve stabilním stavu?

Čtěte také

Samozřejmě. Schodek je záporný, to nikoho netěší. Na druhou stranu jsme o 2,5 miliardy lepší, než byl zdravotně pojistný plán. Nám se dokonce povedlo dosáhnout zhruba 2,5 miliardy lepšího výběru, než byly predikce Ministerstva financí. Já jsem za to vděčný kolegům, odvedli velký kus práce, a přestože je to záporný výsledek, tak je to výsledek dobrý.

Já bych jen připomenul, že VZP i v současné době disponuje dostatečnými finančními prostředky. Na běžném účtu základního fondu je 13,5 miliardy, na ostatních jsou to desítky. My v podstatě fungujeme jako stabilizační prvek v českém zdravotnictví. To mimořádné přerozdělení, které vnímám jako snahu o to, aby se zdravotnictví stabilizovalo, ve výši osmi miliard, jsme schopni snést i s tím, že nás to nerozkolísá.

Reputační problém?

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO řekl, že jste neměl jeho důvěru. Vysvětlil vám proč? Jaký škraloup, o kterém mluvil, měl na mysli?

Nevím, pan ministr se mnou nemluvil. Je to v pořádku, není žádný nárok na to, aby ministr mluvil s ředitelem VZP, já to respektuji. Znovu říkám, není potřeba se ohlížet: situace je, jaká je, je potřeba koukat se do budoucna a řešit, aby pojišťovna fungovala, minimálně z mého úhlu pohledu stejně, ale možná lépe než za mého působení.

Čtěte také

A když tedy se budu ptát na možné důvody ztráty důvěry, může podle vás jít o opakované policejní zásahy ve VZP kvůli IT zakázkám?

Může, může. Já samozřejmě vnímám, že to není nic, co by přispělo k reputaci. My jsme se snažili 13 let budovat pozici solidní firmy, dobrého, úspěšného partnera. Z minus 7 miliard závazků po lhůtách splatnosti jsme se dostali do pozice, kdy jsme byli nejstabilnější pojišťovnou v ČR. Byli, říkám, abych už nebyl nepřesný – a já věřím, že s novým vedením budou.

Ale v každém případě si myslím, že problematická lidská selhání typu Dozimetr a typu poslední zásah, kdy je pojišťovna v roli poškozené – je tam jeden člověk z 19 za pojišťovnu, jinak všechno externí firmy – tak může být ten důvod. Já se snažím panu ministrovi rozumět a nijak to nekomentuji.

Proto tedy nejen šéf resortu, ale třeba také nově zvolený předseda správní rady Kamal Farhan mluví o reputačních problémech spojených s vaší osobou?

Já nemůžu hovořit za kolegy, to byste se musel zeptat jich. Nikdy jsem za nikoho cizího nehovořil. Já si myslím, že pojišťovna ušla velký kus cesty. Když se zeptáte lékařů, většinově na nás spoléhají jako na stabilní prvek. Já jsem po tom odvolání dostal celou řadu zpráv od kolegů lékařů, ředitelů, poskytovatelů.

Nemyslím si, že důvěra by byla nějak poškozená, ale na druhou stranu, chápu kolegy a znova říkám: odvolání proběhlo v souladu se zákonem. Jako pragmatický člověk mohu pouze říct: přijímám to s velkou pokorou a přeji pojišťovně, aby se dařilo.

Čtěte také

Problematické IT zakázky šetří policie. Vy osobně máte naprosto čisté svědomí, ničeho se nebojíte?

Já za sebe mám čisté svědomí. Já nejsem člověk, který by byl arogantní a namyšlený, jsem velmi pokorný. Za sebe se domnívám, že v IT jsme udělali velký kus práce. Bojovali jsme s vendor lockem –závislostí na jednom dodavateli. Bylo to nepříjemné. Já jsem za sebe dělal vždy kroky, které vedly k odstranění toho vendor locku. Může tady být spousta důvodů, můžu se jen domnívat, ale znovu říkám, za mě v IT absolutně čisté svědomí.

A mohou ony reputační problémy souviset i s tím, že se vaše jméno objevilo i v zápiscích odsouzeného exředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého, se kterým jste se měl pravidelně stýkat a podle jeho poznámek se dokonce angažovat v podezřelých tendrech nemocnice?

Pan ředitel byl můj podřízený. Já jsem od té doby byl vrchní ředitel sekce přímo řízených organizací na ministerstvu zdravotnictví. Logicky jsem se s panem ředitelem musel stýkat, dostával jsem pravidelně na měsíční bázi výsledovky, rozvahy, kontroloval ekonomiku, bavili jsme se. Já myslím, že tu roli jsem několikrát vysvětlil, není potřeba se k tomu vracet. Nebyl jsem ani vyšetřovaný, ani obviněný. Myslím, že to hovoří za vše.

A ony poznámky o podezřelých tendrech a vašem angažmá, ze strany pana Dbalého?

Byly samozřejmě ze strany pana Dbalého. Já nechci říkat, že je to úsměvné, protože je to vážné téma. Na druhou stranu nepodílel jsem se na něčem, za co bych se musel stydět.

Přerozdělení 8 miliard

Když jste byl v září 2024 zvolen na další čtyři roky, tehdejší předseda správní rady VZP Tom Philipp z KDU-ČSL ocenil zvládnutí přílivu uprchlíků z Ukrajiny, kteří dostali přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a většina se registrovala k VZP. Jak to bylo pro pojišťovnu důležité?

Bylo to riziko, manažerské rozhodnutí, rizikové manažerské rozhodnutí. V té době zazněla spousta hlasů, že ukrajinští uprchlíci budou velkou zátěží pro ten systém. My jsme se rozhodli, že do toho půjdeme a to rozhodnutí se nakonec ukázalo jako správné. Pokud by byla pojišťovna vlastněna soukromým vlastníkem, tak by za to asi management dostal pochvalu.

Nám se povedlo udělat, že jsme skutečně nasadili lidi: moji kolegové z poboček, z ústředí byli 24/7 na KACPech (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, pozn. red.), hovořili tam s ukrajinskými občany, museli se etablovat na ruštinu a ukrajinštinu. Zvládli to a výsledek pro nás byl strašně pozitivní, protože se ukázalo, že saldo je pozitivní.

Teď samozřejmě mluvím za VZP – nemluvím za systém veřejných rozpočtů, protože logicky, část benefitu je příjmem ze státního rozpočtu a je to zátěž pro státní rozpočet.

Protože jde o státní pojištěnce, do jisté míry.

Čtěte také

Částečně jde o státní pojištěnce, ano.

Mimochodem, jak velkou část z více než těch 334 tisíc pojištěnců se statutem dočasné ochrany z Ukrajiny tvoří právě státní pojištěnci? Víte to?

Zhruba polovinu. Nějakých 150 tisíc, 158 tisíc, tuším.

Příjmy VZP za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliard korun vyšší než náklady vynaložené na jejich zdravotní péče. To jste tušil dopředu, když jste prosazoval tento model?

To bych se tady stavěl mnohem chytřejší, než jsem. Netušil. My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou nějakou jako veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že je byznysově správné.

Já jsem si říkal, v té době, že tady asi není jiná z pojišťoven, která by dokázala tu síť rozvinout tak intenzivně. Ale štěstí přeje připraveným, povedlo se to. Děkuji kolegům, kteří to zvládli. Není to jednoduché, sedět na KACPU 24 hodin denně. Byl to dobrý krok.

Vraťme se k tomu, co už jsme lehce připomněli. Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo převést skoro 8 miliard korun z VZP do fondu neprosperujících menších zdravotních pojišťoven. Adam Vojtěch argumentoval tím, že právě díky ukrajinským pojištěncům jste měli zdaleka největší profit. Opravdu to pro hospodaření VZP není problém, podělit se s méně úspěšnými zdravotními pojišťovnami, jak jste se už vyjádřil?

Ad 1, asi bych upravil jednu věc. Ukrajinští pojištěnci vstupovali do systému přerozdělení, ostatní pojišťovny z toho měly zhruba 600 milionů ročně – to není žádná stížnost, to je fakt.

Čtěte také

Já si myslím, že VZP to zvládne. VZP je skutečně finančně silná. Já vnímám krok, který pan ministr navrhl, jako snahu o stabilizaci systému českého zdravotnictví a vlastně se k tomu ani nechci nijak negativně vyjadřovat. Je to prostě fakt a pojišťovna to zvládne.

Opozice žádala místo převodu peněz těm, kteří hůř hospodaří, systémové změny ve fungování právě systému veřejného zdravotního pojištění. S tím souhlasíte?

Souhlasím. Když se podíváte do historie, několik posledních let říkám, že je potřeba udělat systémové změny, že je potřeba zvýšit efektivitu, vnitřní efektivitu, že je potřeba se soustředit na centralizaci, na platbu za výkon, nikoliv za produkci. Jsou to věci, které jsou obecně platné, ale velmi těžko realizovatelné. Přeji panu ministrovi, ať se mu daří, ať se mu podaří systémové změny realizovat. Skutečně souhlasím s tím, že jsou potřeba.

Jsou potřeba, víme tedy, co je třeba udělat. Ale jak na to? Říkáte, že je to těžké.

Čtěte také

Je to o komunikaci, jak říká jeden můj kamarád, takové té neviditelné mravenčí práci. Je to o diskusi se zřizovateli, s poskytovateli, získání důvěry, přesvědčení o tom, že skutečně je záměr férový. Že je tady nějaký demografický vývoj, že je tady něco, co vyžaduje změnu. Není to jednoduché. Nezávidím kolegům, přeji jim hodně štěstí.

Já jsem si to zažil v posledních letech. Ta diskuse je velmi komplikovaná. Musí být férová. Musíte přesvědčit kolegy, kteří sedí naproti u stolu, že to myslíte vážně, že je nechcete obalamutit, že jim nechcete něco vzít, ale že chcete přinést nějakou hodnotu.

Jak vás tak poslouchám, zníte, jako že se vám ulevilo s odchodem z funkce.

To ne, neříkám, že se mi ulevilo. Sedíme tady před pojišťovnou, já jsem tu byl rád, ale vnímám to jako věc, která se prostě děje.

Čekáte personální změny i v jiných pojišťovnách?

To vůbec nedokážu okomentovat. To fakt nevím a ani to nechci vědět.

Jaké výzvy čekají Všeobecnou zdravotní pojišťovnu pod novým ředitelem, dosavadním náměstkem Ivanem Duškovem? Neměl by být mandát ředitele časově omezen? A co si představit pod konkurencí pojišťoven? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu