Přenos dat musí být rychlý. 3D modely molekul nově zprostředkovává vědecká obdoba Wikipedie

6. srpen 2020
Podcast Budoucnost R

Jak na krizi reaguje vědecká obec a jak se proměňuje prezentace vědeckého poznání? Profesor Joel Sussman se svými kolegy spustil stránku Proteopedie shromažďující vizualizace a informace o fungování buněk a molekul v podobě, která by měla být přístupná nejen vědcům.

Komplikovaný proces ověřování vědeckého poznání nabírá směr k větší otevřenosti. „Už před koronavirem, v posledních pěti letech, se postupně měnilo to, jak se publikují vědecké články. Běžně, když jste měl nějaký nápad a chtěl jste ho zveřejnit v nějakém významném časopise, to poslední co byste udělal, by bylo poskytnout svá data ještě před vydáním článku – časopisy by vám pak řekly, že už je to zveřejněné a článek by nevydaly. To se ale poměrně zásadně změnilo, protože vznikly tzv. předschvalovací služby, kam nahrajete svůj článek s tím, že ještě není schválený,“ říká profesor Joel Sussman z Weizmannova institutu věd.

„A při pandemii koronaviru tohle doslova explodovalo. Každý důležitý vědecký objev se nejdřív objevil v nějaké předschvalovací službě, aby ho mohli okomentovat čtenáři a prošel pak nějakými úpravami a nakonec ho vydal nějaký vědecký časopis. Ale takto o daném objevu lidé věděli mnohem dřív,“ dodává.

Dokonce i v Číně, když konečně přiznala, že zaznamenala vážný virus, vědci za pár dní vytvořili sekvence celého genomu viru a se svolením vlády ho zveřejnili bez omezení IP adres, takže byly dostupné po celém světě.
Joel Sussman

Na bázi Wikipedie založená internetová stránka Proteopedie k šíření informací příspívá zveřejňováním vizualizací molekul a popisem jejich fungování v lidském těle. „Samozřejmě se všichni bojíme, že by ty informace mohly být využity nějakým špatným způsobem. Každý náš článek ale kontroluje rada vědeckých editorů, než ho zveřejníme online,“ popisuje Sussman s tím, že otevřená možnost návrhů editací přispívá k dalšímu zpřesňování.

Nový formát pro vědeckou práci?

Profesor se domnívá, že internetová stránka dovoluje daleko širší možnosti prezentace poznání a mohla by se stát novou formou vědeckých publikací. „Je tu ale jen jeden velký problém – když dneska vydáte něco na internetu, za dva roky ta data nejsou vůbec dostupná. A když jsou, tak už je webový prohlížeč ani neumí přečíst.“

Profesor Joel Sussman

Joel Sussman

Profesor Joel Sussman, jedna z nejvýznamnějších osobností současného biomedicínského výzkumu, působí na izraelském Weizmannově institutu věd. Proslavil jej hlavně výzkum acetylcholinesterázy – proteinu, který je klíčový pro přenos nervového signálu.

Otevřenost procesu online v předschvalovací službě vzbuzuje obavy rovněž v otázce patentů. V danou chvíli ještě oficiálně nepublikovanou práci může teoreticky kdokoli „okoukat“.

Čtěte také

„Přiznám se, že nevím, jak přesně patenty fungují – ale bojím se, že pak nastane boom právníků, kteří na tom budou chtít vydělat,“ směje se profesor Sussman, na jehož projektu Proteopedie se podíleli i čeští vědci.

„V brněnském CEITECu spolupracujeme s týmem Davida Sehnala, který vyvinul skvělý způsob, jak si prohlížet molekulární struktury. Na rozdíl od jiných nástrojů je umí téměř okamžitě zobrazit na internetové stránce. Problém přitom je, že někdy můžou být molekuly vašeho těla opravdu velké a komplikované – třeba viry můžou mít doslova miliony atomů.“

Jak se na Proteopedii podíleli studenti Univerzity Karlovy? Bude mezinárodní spolupráce vědeckých týmu pokračovat podobně jako v posledních měsících? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R s Joelem Sussmanem.

autoři: Vojtěch Koval , jkh
Spustit audio

Související