Představení Šunen, Romale přibližuje romskou kulturu pražským divákům už osm let

Jak celé představení vzniklo nám poví herečka Bára Hrzánová:

„Tehdejší ředitelka, paní Viklická, mě oslovila, zda bych si nechtěla tady ve Viole udělat další představení po Máchově Máji. A že by jeho součástí mohla být hudba. Okamžitě mě napadlo, že když hudba, tak romská hudba. Hned jsem pojala myšlenku, že by to mohlo být naše, po cigánsku, cigánský večírek. A oslovila jsem paní Kofránkovou, rozhlasovou režisérku a moji kamarádku, protože je z nás nejchytřejší. Ta sestavila pásmo básní, povídek a pohádek. Mário dodal písně. Mluvené slovo je vybráno ze sbírky paní Hübschmannové.“

Jaké publikum navštěvuje představení Šunen, Romale?

„Chodí mladí, staří, veselí, smutní. Občas přijde i nějaký rasista, a ten se pak strašně diví, jak je možné, že je Mário Biháry můj rodný bratr.“

Báru mrzí, že Romové na představení moc nechodí.

„Já si nejsem jistá, jestli vůbec obecně chodí Romové do divadla. Občas někoho zahlédnu. Jinak ale málo chodí.“

Bára Hrzánová má k romské kultuře hodně blízko a romské texty jí nedělají problém.

Mário Bihári v představení Šunen, Romale|foto: Divadlo Viola

„Romština je velmi zpěvná. Neměla jsem nikdy problém se naučit romské texty v písničkách, protože muzika jde s tím slovem. Ta slovíčka jsou: Bůh ví, co já to vlastně jsem...“

Další protagonistkou je herečka Jana Boušková, která si už dvakrát zahrála postavu Romky. Jednu ve slovenském seriálu, a druhou, Andy, Rumovou pralinku, v seriálu České televize Přítelkyně z domu smutku. A ani pro ni romské texty nebyly překážkou.

„Mário byl tak bezvadný, že mi to nahrál. A já jsem jezdila denně Praha - Slapy, Slapy - Praha, takže jsem ho poslouchala do zblbnutí takové dvě hodiny denně. A asi za čtrnáct dní mi to vlezlo do hlavy.“

Hra měla premiéru v roce 2010. Tehdy se poprvé na jevišti sešli známý romský zpěvák Mário Biháry a herečky Bára Hrzánová a Jana Boušková. Trio, na kterém je znát, že si každé představení užívá.

„S Bárou a s Janou se mi pracuje naprosto skvěle. Jsem nesmírně rád, že něco takového vzniklo, protože lidi můžou poznat nějaké naše romské pohádky, básně a příběhy. Představení je koncipované tak, že tam jsou i lidové písničky, diváci si tedy můžou také poslechnout, jak zní naše lidová píseň,“ dodává Mário Biháry.