Pražská zoo kauzu přežije. Nový ředitel musí udělat inventarizaci do posledního knoflíku, míní Petr Fejk
Proč se napjatá atmosféra mezi vedením pražské zoologické zahrady a zaměstnanci držela dlouhá léta v tajnosti? „Není to moc statečné prostředí,“ vysvětluje bývalý šéf Zoo Praha Petr Fejk. „Tváří v tvář vydírání vyhraje obava o ztrátu práce, ztrátu své specializace, ztrátu kontinuity,“ dodává. Opravdu nikdo z odpovědných úředníků magistrátu nic nevěděl? A jaký typ manažera by měl nahradit dosavadního ředitele Miroslava Bobka, který podal rezignaci?
Jak si vysvětlujete, že kauza vyhřezla až teď, shodou okolností krátce před volbami? Proč tak pozdě?
Čtěte také
Je to 15 let a osobně jsem na leccos upozorňoval. Dokonce několik měsíců po nástupu pana Bobka se mi nelíbilo zacházení s lidmi a nakonec jsem já snášel tu negativní odezvu. Obrátilo se to proti mně. Stal jsem se nepřítelem zahrady číslo jedna.
Od té doby jsem nedostal jedinou pozvánku a zahrada se mnou zacházela, jako bych tam něco ukradl. Důvod je trojí. Je to kombinace toho, že zahrada je za prvé strašně populární a leccos se skryje pod tím, že má vždycky pravdu…
Je úspěšná, dá se říct?
Je úspěšná. Takže jako kritici bojujete proti něčemu, co je strašně úspěšné. Za druhé je to velmi specifické zařízení, kterému ne každý rozumí. Takže když si někdo stěžuje, je velice těžké se vyznat v tom, na co si stěžuje. Je těžké identifikovat, kolik by zahrada měla stát – kolik má stát pavilon pro žirafy, kolik má stát krmení, kolik by tam mělo být zaměstnanců…
Když jste dlouholetý chovatel slonů a vzepřete se, jste v oboru vyřízený.
A za třetí to je místo s velmi specifickou, úzkou specializací. Když se vzepře ajťák, ekonom nebo učitel, najde v Praze místo za rohem. Ale když jste dlouholetý chovatel slonů a vzepřete se, jste v tom oboru vyřízený. Musíte změnit profesi.
Právě jeden z kurátorů pražské zoo přiznal, že s vystoupením proti chování Miroslava Bobka dlouho váhal, protože mu záleželo na péči o zvířata, kterým se chtěl věnovat, počkat, až budou mít mladé a podobně. Je tedy podle vás možné, že zaměstnanci zahrady k vystupování ředitele mlčeli z těchto důvodů?
No jasně. Není to moc statečné prostředí, protože většinou bojují určitě za zvířata, když jim nic nehrozí. Když jim za nějaký boj – a to je třeba boj proti šikaně – něco hrozí, myslím si, že tváří v tvář vydírání vyhraje obava o ztrátu práce, ztrátu své specializace, ztrátu kontinuity. A těch zoologických zahrad je opravdu tak málo, že byste se museli přestěhovat, abyste tu specializaci udrželi.
Jak důkladně jste byl v posledních letech o zákulisním dění v zoo informován vy sám? Obraceli se na vás bývalí kolegové a kolegyně?
Čtěte také
Jsem pořád v obraze. Znám tam každý šutr, každou duši. Od první chvíle se na mě obraceli lidi, kteří se vzepřeli nebo přicházeli o místo. Od náměstků až po účtárnu, kde účetní vědí, že součástí společné firemní kultury bylo šetřit. A šetřit se přestalo.
Ti lidi z toho byli strašně smutní, strašně rozčarovaní. A když na něco upozornili, tak byli vydíraní a hrozilo, že skončí. Takže jsem přes chovatele, účetní až po náměstky věděl hodně.
Zhrubly poměry
Vaše vztahy s Miroslavem Bobkem byly dlouhodobě napjaté. Cítíte se být spouštěčem celé kauzy, za kterého jste veřejností a zřejmě i autory petice považován?
Vůbec. Věděl jsem to a myslel jsem si, že se toho ani nedožiji. Jak hrubnou poměry v této zemi, zhrubly poměry po mně. Myslel jsem si, že pravděpodobně nikdo není síly, která by to změnila, protože jedinou silou, která to nakonec změnit může, je zřizovatel, majitel zahrady.
Podívejte se, jaké štěstí nebo smůlu na radní ta zahrada měla. Nejdéle tam byl radní Dolínek, radní Hlubuček, radní Komrsková… Nezlobte se, já bych je nechtěl mít ani za sousedy, natož jako nadřízené.
Pana Dolínka a pana Hlubučka bych nechtěl za sousedy. To byli schopní lidé, ale schopni všeho.
Když byla hostem Dvaceti minut Radiožurnálu pirátská náměstkyně primátora Jana Komrsková, tak se dušovala, že o údajné šikaně, o které jste vy napsal na Facebooku, že „si cvrlikali vrabci na střeše“, neměla do petice zaměstnanců sebemenší tušení. Co si o tom myslíte?
Možná jsem to trošku přehnal, protože bych za souseda nechtěl pana Dolínka a pana Hlubučka. To byli schopní lidé, ale schopni všeho. Myslím si, že paní Komrsková není zlá dáma a že to třeba myslí i dobře, ale nikdy neměla tak velkou odpovědnost a vůbec neví, co se jí děje ve funkci radní pod rukama.
Důvěra se zhroutila
Zoologickou zahradu vedou do konce října náměstkyně Markéta Hoidekrová a Eliška Pelechová. Do ustanovení nového ředitele by měl být od 1. listopadu řízením pověřen ředitel odboru ochrany prostředí magistrátu Štěpán Kyjovský. Máte k tomu nějaký komentář?
Čtěte také
Náměstkyně jsou pouze formální figury, aby se to nezbořilo. A ten úředník je dobrý právě proto, aby se podíval na excesy zejména v hospodaření a ve smyslu uklidňování vztahů. Ale je strašně důležité, aby přišel nový ředitel a udělal do posledního knoflíku inventarizaci. Aby zahradu projel nějakým auditem, aby vrátil etiku utrácení peněz na pevnou židli.
A pak musí mluvit s lidmi. Musí být nestranný, duchapřítomný, férový, pracovitý, s každým mluvit, aby obnovil důvěru v týmu, protože především důvěra se zhroutila. Podle mě byla spousta situací, kdy se lidi báli sednout si k někomu, kdo se dostal do nemilosti. Tím pádem přijali tu hru.
Nevím, do jaké míry se který vedoucí zastával a nezastával, riskoval a neriskoval, ale znám vedoucí, kteří obcházeli svoje podřízené a vyhrožovali lidem, kteří tam byli dvacet let: „Jestli nesmažete ten lajk na Facebooku, dostanete výpověď. Stojí vám to za to?“ Jak se pak může ten vedoucí podívat zaměstnanci do očí, když přijde nový ředitel? Novým ředitelem přece problém nedůvěry neodstraníte.
Jak moc celá aféra poškodila jméno pražské zoo? Může vztahům na pracovišti prospět chystaná spolupráce s organizací Konsent? A proč by měl být podle Petra Fejka mandát ředitele časově omezený? Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
K Modlitbě pro Martu máme všichni osobní vzpomínky. Vnímal jsem to jako velkou čest, říká Cina
-
VIDEO: Aneta Langerová, Bára Poláková či Dušan Vlk. Oslavy 17. listopadu doplnil Koncert pro budoucnost
-
‚Jaký jsem na pódiu, takový jsem v soukromí,‘ přiznává Baumaxa. Vydává novou desku Slibotechno
-
‚Česko není na prodej.‘ Tisíce lidí protestovaly na Staroměstském náměstí proti vzniku vlády ANO


