Pozadí filmu Skleněný pokoj

Skleněný pokoj Simona Mawera: román na pomezí skutečnosti a fikce

Dům, který se stal svědkem velkých dějin 20. století. Brněnská chlouba moderní architektury, svědek rodinného štěstí, nevěry i řádění totalitních režimů. Tak popsal britský spisovatel Simon Mawer osud vily Tugendhat v knize Skleněný pokoj. V týdenním seriálu jsme už pátrali po historii slavné stavby. Dnes se zaměříme přímo na román.

Nad příběhem rodiny Landauerů, neboli Tugendatových, si čtenáři a diváci budou klást otázku, zda se události opravdu seběhly takto. Příběh Skleněného pokoje zpracoval Brit Simon Mawer jako příběh českých Němců, zčásti Židů, kteří si nechají postavit geniální stavbu. Symbol modernity a také katastrofy Československých dějin.

V hlavní roli vila Tugendhat. Skleněný pokoj vstoupí do kin v polovině března

Carice van Houtenová ve filmu Skleněný pokoj

Film režiséra Julia Ševčíka Skleněný pokoj bude mít slavnostní premiéru 12. března v brněnském Univerzitním kině Scala, do široké distribuce vstupuje 14. března 2019.

Simon Mawer napsal román před deseti lety. Proti nepravdivosti zobrazení rodiny Tugendhatových se obrátili jejich potomci. Mimo jiné jim vadily milostné aféry a důraz na sexualitu jako takovou. Když autor vloni v prosinci představoval český překlad svého posledního románu Pražské jaro, dostal otázku, proč je v jeho knížkách tolik tělesnosti. „Myslím, že přemýšlet o tom je důležité. Jídlo, střechu nad hlavou a sex vyhledáváme pudově. Sexualita má v sobě velkou hnací sílu. Přijde mi pokrytecké předstírat, že sexualita neexistuje,“ vyjádřil se.

Karel Roden ve filmu Skleněný pokoj

Skleněný pokoj ale není jen prvoplánový příběh jako z červené knihovny. Simon Mawer v něm popsal zoufalství ze ztráty identity, vlasti, celého předchozího života. V průběhu velkých dějin je z fascinující vily dějiště poválečných hrůz.

Středoevropské dějiny nepřestávají Mawera fascinovat ani v současnosti. S dalšími autorskými nápady prý ale hodlá jít jiným směrem. „Mám v hlavě pár nápadů. Tentokrát ale nemají nic společného s Českou republikou,“ směje se. Vloni se byl autor podívat na natáčení filmu podle svého románu přímo ve vile Tugendhat.

Filmu Skleněný pokoj Julia Ševčíka se bude věnovat další pokračování seriálu. Zítra v 8:50.

Spustit audio

    Související

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.