Vilu Tugendhat si manželé vysnili. Mies van der Rohe pracoval s neomezeným rozpočtem

„Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů plných figurek a deček, jak je znal z dětství,“ přiblížila svůj záměr Greta Tugendhatová. Citace pochází z projevu při její poslední návštěvě Brna v roce 1969.

Slavná vila, zapsaná od roku 2001 na seznam kulturního dědictví UNESCO, vyrostla na svahu v Černých polích v roce 1930. Rozruch tehdy vyvolala svou okázalostí. Architekt Ludwig Mies van der Rohe pracoval prakticky s neomezeným rozpočtem. Dům stál několik milionů předválečných československých korun. Za stejnou sumu by se dalo postavit několik desítek kvalitních rodinných domů.

Vilu Tugendhat ale neodlišovala jen cena. Naprosto přelomové bylo užití ocelového nosného systému. Bylo to vůbec poprvé v dějinách architektury, kdy se objevil u soukromé stavby. Své návštěvníky dodnes udivuje také výjimečná koncentrace vzácných exotických materiálů. „Vila měla vynikající technické zázemí, které na svou dobu vůbec nebylo běžné: teplovzdušné vytápění nebo elektrické spouštění oken,“ doplňuje historička umění Dagmar Černoušková.

Onyxová stěna je jednou z četných zajímavostí interiéru vily Thugendhat|foto: Josef Klika

Rodina Tugendhatova v roce 1938 emigrovala. Budovu obsadilo gestapo. V průběhu dalších let se ve vile odehrávaly různé aktivity, zejména pohybové. Mezi lety 1981 a 1985 proběhla komplexní obnova, která ovšem poničila některé původní stavební i architektonické prvky. Vila se otevřela pro veřejnost po další rekonstrukci v roce 2012. Aktuální interiér včetně technologií je víceméně totožný, jako v době výstavby.

Další síl seriálu se zaměří na literární dílo Simona Mawera Skleněný pokoj, volně inspirované příběhem Tugendhatových.