Potomci vyhnaných španělských Židů žádají o navrácení občanství. Čekali na to víc než půl tisíciletí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Synagoga Tránsito je sídlem muzea a památníku toledské židovské komunity a její polozapomenuté historie
0:00
/
0:00

Španělské ministerstvo spravedlnosti dostalo loni od potomků obyvatel vyhnaných z Pyrenejského poloostrova v 15. století přes 150 tisíc žádostí o navrácení španělského občanství. Jde o prapravnuky sefardských Židů, které katolická moc vypudila ze Španělska v rámci reconquisty, tedy znovudobytí země. Království tehdy museli opustit nejen muslimové, ale i židé. Stopy po nich zůstaly ve městě Toledo nedaleko Madridu.

Historické centrum Toleda leží na skalním ostrohu, který obtéká řeka Tajo. Kdysi oplývala množstvím ryb a do 70. let 20. století se v ní mohli lidé koupat. Dnes je mohutná, vodnatá řeka protékající mezi skalami špinavá a plná žlutavé pěny vytékající z průmyslových podniků na sever od Madridu. A navíc páchne.

Přes řeku vede vysoký kamenný most svatého Martina. Branou na jeho konci se přichází přímo do židovské čtvrti Toleda.

Do konce 15. století bylo španělské Toledo městem náboženské tolerance a rozkvětu. 31. března 1492 podepsali španělský král Ferdinand II. Aragonský a královna Isabela Kastilská dekret o vypovězení všech nekřesťanů ze Španělska.

Odhaduje se, že ze země bylo kvůli tomu nuceno odejít na sto tisíc sefardských Židů, ostatní museli konvertovat ke křesťanství. Potomci vypovězenců žijí roztroušení po světě. Před vyhnáním žila ve Španělsku největší židovská komunita na světě, která odhadem čítala 300 tisíc lidí.

Židovské město je jen pro turisty

Synagoga Santa María La Blanca byla v rámci reconquisty vysvěcena na kostel

Jak velký zločin spáchali katoličtí králové vyhnáním Židů ze Španělska v 15. století, si dobře uvědomíte, když vstoupíte do synagogy. Třípatrová stavba je prostorná jako velký taneční sál. Stěny zdobí reliéfy, velikánský vyřezávaný výklenek na uložení tóry a vpravo vedle něj novější oltář a vchod do sakristie.

Po vyhnání Židů se totiž synagoga změnila v katolický kostel. Dnes je tady muzeum, které připomíná osídlení Toleda sefardskými Židy. Žádní už tady ale nežijí.

Paní Josefina Aparicio de la Cruz, pokladní v Muzeu židovské kultury, říká, že ve městě po životě Židů prakticky nic nezůstalo. Celá židovská čtvrť je spíš marketingový tah. V Toledu neexistuje žádný židovský spolek, žádná obec, žádná funkční synagoga. Není tu vidět žádný skutečný život Židů, všechno je zaměřené na turisty.

Podzemní koupel

Moderní žlutobílý dům na ulici Traversia del Judio. Málokdo by čekal, že právě tady se ukrývá jedna z důležitých památek na život obyčejných toledských Židů. Do sklepa vedou nízké plechové dveře, ale můj průvodce José Luis Almaguera od nich má klíče.

Málokdo by čekal, že právě tady se ukrývá jedna z důležitých památek na život obyčejných toledských Židů - středověká rituální koupel, tedy mikve

Za dveřmi se ukrývá prostor, který pravděpodobně kdysi sloužil jako rituální lázeň – mikve. Klenuté stropy z úzkých cihel se opírají přímo o skálu, která tvoří podloží pod celým městem. Podlaha je dlážděná valouny z řeky Tajo.

Jinak tu ale nenajdete žádné další stopy po tom, že tu kdysi před důležitými svátky židé podstupovali rituální očistnou koupel.

Jizva na tváři španělských katolíků

V Toledu bylo před hromadným vyhnáním Židů ze země v 15. století celkem deset synagog. Dnes zůstaly stát jen dvě budovy – jednu vlastní toledské arcibiskupství a druhou španělský stát.

Slouží jako muzea a památníky jednoho z nejhorších zločinů, jakých se katoličtí panovníci Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský na etnických a náboženských menšinách dopustily.

Alcazár a řeka Tajo. Kdysi čistá řeka plná ryb je dnes plná průmyslového odpadu
Spustit audio
autor: Pavel Novák | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související