Poplatky za hudbu v obchodech
Někomu zpříjemňuje nakupování, jiného otravuje, ovšem jen těžko se jí vyhne, protože je skoro všude. Mluvím o hudbě, která se dnes line z téměř všech obchodů, obchodní domů a super- a hypermarketů. Hudba v obchodech je i vaším dnešním, tématem, které jsme vybrali z dotazů na našem záznamníku. Teď, ve čtvrt na dvanáct bude řeč o penězích, respektive o tom, zda a případně kolik musí obchodníci za veřejně šířenou hudbu platit. To zjišťoval Aleš Heřmánek.
Veřejné šíření - to je ten správný termín, který zřetelně naznačuje, že za to, že hudba v obchodech hraje, musí jejich majitelé platit. A to hned dvěma institucím. OSe - tedy ochrannému svazů autorskému, který sdružuje autory hudba a Intergramu. Ten zase vybírá poplatky pro výkonné umělce - tedy interprety hudby.
Marie Čepelová: V obou případech je třeba předem věc oznámit, vyplnit takový jednoduchý formulář a ten daný kolektivní správce vypočítá odměnu, respektive poplatek, který se měsíčně platí těmto kolektivním správcům.
Říká advokátka Marie Čepelová. Rozhodně se nedá říci, že by se hudba v obchodech příliš prodražila.
Marie Čepelová: Intergram účtuje vždy za jedno zvukové zařízení v provozovně, plus za zápočet reprobeden, kolik jich je k tomu připojeno. Ta základní částka je v případě CD přehrávačů a podobných zařízení 2,80 za den plus 20 procent této částky, takže když to zjednodušíme tak to jou tři koruny za jeden den, tedy za měsíc by to byla částka přibližně devadesát korun.
To je tedy částka pro výkonné umělce. Proto autory se paušální poplatek vypočítává trochu jinak.
Marie Čepelová: OSA ta má jednoznačně stanovený paušál, v případě že budete hrát nějakou hifi věží a podobně s neomezeným množstvím reprobeden, je tam poplatek sto korun měsíčně.
To, kolik skutečně musí obchody zaplatit žádný zákon neurčuje. Pouze stanoví, že kolektivní správci mají nárok na takový poplatek. Ceny stanoví sazebníky autorských svazů, takže záleží na obchodníkovi, jakou částku s nimi vyjedná. A to jakou hudbu, kterých autorů a interpretů hraje, nemusí nikde uvádět. Jde tedy jen o paušál. Totéž se týká i rozhlasového vysílání, které také občas v obchodech slyšíme. Sazebník Intergramu je stejný jako u reprodukované hudby, třeba z cédéček nebo kazet. A Ochranný svaz autorský žádá v případě rádií jen polovinu toho, co za reprodukovanou hudbu - tedy asi 50,- korun za měsíc. Ovšem to se týká jen rozhlasových stanic hudebních, kde v podstatě jediné mluvené slovo obstarávají moderátoři.
Marie Čepelová: V případě stanice, která vysílá mluvené slovo, tam kromě kolektivních správců OSy a Intergramu se musím obrátit ještě na třetího kolektivního správce Dílii, která zastupuje autory hudebních, hudebně dramatických děl a tam bych jim platila za tyto autory, ti mají také své smluvní své smluvní ceny, takže opět s nimi mohu jako uživatel smlouvat a nemusím jednoznačně přistoupit na jejich částky, Tam ty částky se pohybují od 20 do 100 korun měsíčně jako paušál. Záleží jestli je to vysíláno v hotelích, dopravních prostředcích, nebo v provozovnách. Ty provozovny mají 70 korun za měsíc.
A jestliže tedy v obchodech hraje rádio, znamená to, že firma vlastní rozhlasový přijímač a z něj tedy musí také platit - a to koncesionářský poplatek.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zákaz zahraničních studentů zničí Harvard, jak ho známe, míní profesorka. Ti tvoří čtvrtinu studujících
-
Kim Čong-un po ostudě s potopením válečné lodi zuřil. Obvinil generály i vědce
-
Nedostatek raket i změna ruské taktiky. Ukrajinská protivzdušná obrana se ocitá pod stále větším tlakem
-
Trump dokazoval genocidu bílých farmářů v JAR snímky mrtvol v pytlích. Ty ale pocházely z Konga