Politicky nekorektní pravda

Pokud bychom v Evropě hledali podobně politicky hyperkorektní zemi, jako jsou Spojené státy, nominoval bych na prvním místě jednoznačně Německo. Třeba taková Česká soda s „koncentrákovanou silou enzymů“ by se v Německu nemohla dostat na obrazovku. I proto mne zaujal jeden na první pohled "nekorektní" politický výrok, který dotyčnému překvapivě prošel.

Nevím, jestli za to můžou dopady současné hospodářské krize nebo něco jiného, ale místní politici si v posledních týdnech při svých výrocích nějak přestali brát servítky. Než přitom německý politik otevře ústa, většinou si dobře rozmyslí, jestli se jeho slova nemohou dotknout homosexuálů, Židů, východních Němců, sociálně slabých nebo, "ó hrůza", aby snad nezískala nepatřičný význam v souvislosti s hrůzami druhé světové války.

Pokud k něčemu takovému přece jen dojde, schytá to dotyčná osoba napřed od médií, pak od opozice nebo odborů a posléze od stranického předsedy. Vše vyvrcholí tím, že politik svá slova vezme zpátky, omluví se a ve zvlášť závažných případech třeba i rezignuje.

Philipp Missfelder, předseda mladých křesťanských demokratů, ale tato nepsaná pravidla postavil na hlavu. Zvýšení příspěvků na děti pro dlouhodobě nezaměstnané označil tento 29letý perspektivní politik "za pobídku pro tabákový průmysl a výrobce lihovin."

Už když se tato zpráva objevila v agenturách, pomyslel jsem si: "Ajajaj..." Nebudu vás zatěžovat dlouhým seznamem institucí a odborových organizací, které proti tomuto nekorektnímu výroku protestují a žádají Missfelderovu hlavu.

Mladý politik ale poněkud překvapivě odmítl svá slova vzít zpátky a tím méně se za ně omluvit. Svou podporu mu navíc vyjádřila i mateřská CDU, která ho odmítla vyškrtnout z kandidátní listiny.

Missfeldera podržel i starosta problémové berlínské čtvrti Neukölln Heinz Buschkowsky, jinak člen konkurenční SPD. Tento dlouholetý odborník na problematiku sociálně slabých rodin potvrdil, že děti dlouhodobě nezaměstnaných sice mívají nejdražší mobily a nejlepší mp3 přehrávače, zato ale nikdy nemají chleba s máslem ke školní svačině.

Musím říct, že i já sám registruji v sousedním domě tady v Berlíně-Pankowě už čtvrtým rokem několik partají s dětmi, kde oblíbeným sportem rodičů je koukání z okna a zapalování jedné cigarety od druhé.

Po několika dnech se zdá, že Philipp Missfelder trefil sice nekorektně, ale přesto přesně hřebík na hlavičku. Spíš než diskuse o jeho potrestání se v Německu rozjela debata o tom, jak zajistit, aby 35 eur měsíčně navíc šlo třeba na dětské boty do tělocvičny a ne na berlínskou starorežnou. A je to tak dobře.

Z Berlína Jiří Hošek, Český rozhlas.

autor: Jiří Hošek