SERIÁL

5) Proces se skupinou Josefa Zenáhlíka

05_180326-232104_jak.jpg

Předchozí díl
Následující díl

Po komunistickém puči v únoru 1948 prošlo Československo honem na nepřátele nového zřízení. Režim své skutečné i domnělé odpůrce trestal žaláři a popravami. Často přiznávali svou vinu po nesnesitelném fyzickém i psychickém nátlaku. Týkalo se to i příslušníků armády – například bratrů Zenáhlíků. V roce 1953 byli souzeni za špionáž a velezradu. Poslechnout si můžete přímo záznam procesu. Jde o jediný proces, který se dochoval celý.

8 mužů a 2 ženy se v třídenním procesu na konci listopadu 1953 zodpovídali před nejvyšším vojenským soudem v Praze na Pankráci z obvinění z trestných činů velezrady a vyzvědačství.

Josef Zenáhlík spolupracoval s francouzskou špionážní službou. Svého bratra Jiřího, důstojníka Československé lidové armády, získal k této činnosti v roce 1952. Shromažďoval špionážní zprávy o armádě. Státní bezpečnost už ale byla celé desetičlenné skupině na stopě.

Obvinění se pak museli své výpovědi naučit zpaměti. Prokurátor i soudci se při líčení často pouštěli do propagandistických proslovů. „Na záznamech je znát, že se v té době již změnili politické poměry,“ upozorňuje Miloslav Turek, který procesy převedl do digitální podoby. „Stalin i Klement Gottwald byli už po smrti. Proto měl tento proces úplně jiný průběh než procesy ostatní. Trestná činnost, která tam byla, je neoddiskutovatelná.“

Digitalizace proběhla ve spolupráci s Národním archivem, který je vlastníkem dochovaných magnetofonových pásů. Chybějící části mohou být doplněny později, pokud se najdou chybějící pásy.

Podobně Český rozhlas letos přinesl také digitalizovaný záznam procesu s Rudolfem Slánským a nově nalezený projev Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931. Všechny archiválie jsou na webu Radiožurnálu stále k dispozici.

Důkazy byly zřejmé – jeden ze Zenáhlíků byl přistižen přímo s telegrafním klíčem v ruce a sluchátky na uších, když dodádaval zahraniční službě informace. V období Gottwalda by za tento čin padl trest smrti. V listopadu 1953, tedy několik měsíců po smrti prezidenta, ale už padl „jen“ trest odnětí svobody na doživotí.

Nakonec se Jiří Zenáhlík dostal na svobodu v roce 1964. Bratr Josef o rok později.

Záznam soudního líčení

První den procesu, 28. 11. 1953 – zahájení procesu, žaloba a výpovědi Josef Zenáhlíka, Huberta Lorence, Václav Tesaře, Marie Lorencové, Jiřího Lorence, Karla Sládka a Josefa Honetschlägera. Záznamy jsou seřazené tak, jak šly výpovědi po sobě.

Druhý den procesu, 29. 11. 1953 – výpověď Jiřího Zenáhlíka, Marie Zenáhlíkové, Josefa Schwarze, Františka Flídra a řeč prokurátora, obhajců a poslední slova obžalovaných.

Třetí den procesu, 30. 11. 1953 – rozsudek a ukončení procesu.

Související