SERIÁL

4) Proces s takzvanými vesnickými boháči, neboli kulaky

05_180326-232104_jak.jpg

Násilnou kolektivizaci vesnice v 50. letech provázely politické procesy. Komunistický režim posílal před soud velké statkáře, kteří většinou odmítali vstup do jednotných zemědělských družstev. Měli být výstrahou pro ostatní rolníky, kteří by se tehdejšímu režimu chtěli nějakým způsobem vzepřít. Poslechněte si záznam procesu.

„Kulaci jsou nejbrutálnější, nejomalenější a nejzvlčilejší vykořisťovatelé, kteří nejednou v dějinách národů znovu nastolili moc statkářů a kapitalistů. Tito vydřiduchové se za každé války obohaťují z bídy lidu,“ rozohnil se při přelíčení soudce Vojtěch Rudý, známý spíš jako Rudý Vojtěch. V soudní síni proti němu seděli čtyři statkáři z Loděnice u Berouna, kteří byli obviněni ze sabotáže. Jejich cílem mělo být poškozovat družstvo špatným hospodařením. „Byl to proces velice místní. Byli to kulaci z malého družstva,“ doplňuje archivář Českého rozhlasu Miloslav Turek, který záznamy digitalizoval.

Program zdruštevňování vyhlásila KSČ na svém devátém sjezdu v roce 1949. Zemědělská družstva vznikla v Československu po vzoru ruských kolchozů a sovchozů. Ti, kteří nechtěli ustoupit tvrdému tlaku úřadů na vytvoření zemědělských družstev, byli označeni jako kulaci.

„Ta definice byla velice volná,“ vysvětluje historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů, „to umožnilo do toho začlenit ty odhodlané odpůrce kolektivizace a ještě se to umocňovalo tím, že regiony, kde k tomu docházelo, byly velmi religiózně zaměřeny.“ Tu se snažil režim potírat také. Procesy pak často sloužily jako výstraha pro ostatní obyvatele regionu.

Digitalizace proběhla ve spolupráci s Národním archivem, který je vlastníkem dochovaných magnetofonových pásů. Chybějící části mohou být doplněny později, pokud se najdou chybějící pásy.

Podobně Český rozhlas letos přinesl také digitalizovaný záznam procesu s Rudolfem Slánským a nově nalezený projev Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931. Všechny archiválie jsou na webu Radiožurnálu stále k dispozici.

Líčení probíhalo během dvou dnů od 18. do 19. září 1952. Druhý den večer pak vysílal Československý rozhlas propagandistický pořad s komentářem a sestřihem záznamu procesu po Rozhlasových novinách na stanici Praha.

Obvinění byli čtyři: Miloslav Deml, Antonín Landa, Josef Hanuš a Václav Zeman. Tresty byly neúměrné. Jeden trest smrti a tři tresty odnětí svobody, které v součtu znamenaly 66 let. Prokurátoři totiž povyšovali hospodářská provinění na úroveň záměrných kriminálních a protistátních činů.

Všichni se ale odvolali a jméno odsouzence k smrti nakonec nebylo podle Miloslava Turka na seznamu popravených. 

Dobový pořad o soudním procesu

Záznam soudního líčení

První den procesu, 18. 9. 1952 – první část procesu, tedy zahájení procesu a žaloba prokurátora chybí. Digitalizovaný záznam pokračuje až koncem druhé části, kde je závěr výpovědi Miroslava Demla. Záznamy jsou seřazené tak, jak šly výpovědi po sobě.

Druhý den procesu, 19. 9. 1952 – záznam druhého dne, tedy závěr soudního líčení, je kompletní.

Související