Policie žádá sněmovnu o vydání Roznera ke stíhání kvůli výrokům o táboře v Letech u Písku
Policie požádala sněmovnu o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání za výroky o romském táboře v Letech u Písku. Informaci deníku Právo o doručení žádosti policie do dolní komory potvrdil předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM). Výbor se začne žádostí zabývat v úterý.
Na úterní schůzi výbor provede podle Grospiče základní procedurální záležitosti a určí další postup. „Předpokládám, že výbor bude chtít udělat standardní kroky,“ uvedl jeho předseda. Zřejmě pozve na některou z dalších schůzí vyšetřovatele a státního zástupce.
Příležitost vyjádřit se k věci dostane i Rozner. Protože je členem imunitního výboru, bude muset být podle Grospiče vyloučen z jednání výboru pro podjatost. Sněmovní plénum by mohlo o policejní žádosti rozhodovat na lednové schůzi.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení, mířily i na předsedu SPD Tomia Okamuru. Policisté chtějí Roznera stíhat podle deníku Právo pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.
Policie nejprve trestní oznámení odložila. Státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření.
Mluvčí SPD Michaela Dolenská informovala, že poslanci hnutí budou hlasovat proti vydání Roznera. „Zásah státního zastupitelství v tomto případě nese znaky aktivismu a vyvolává otazníky nad objektivitou vyšetřování celého případu. Rozner totiž nezpochybňoval utrpení lidí, ke kterému docházelo v táboře v Letech. Rozner zcela oprávněně zpochybňuje v souladu s názorem hnutí SPD vynaložení astronomické částky na výkup vepřína a budování památníku na tomto místě (celkem zhruba 600 milionů korun). Výše částky je v hrubém nepoměru k péči o jiná místa, kde za druhé světové války byli vražděni a mučeni čeští vlastenci. Poslanci klubu budou hlasovat proti vydání svého kolegy,“ popsala Dolenská.
Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
