Pohled za 100 dolarů? Pavel Maurer se pokusil poslat pohlednici z USA do Olomouce

26. prosinec 2019
Glosa Pavla Maurera

Ať jsem kdekoli na světě, vždy pošlu pohlednici svému tátovi do Olomouce. Hledám pohled, kde je vyobrazeno něco typického: fotka města, velehory, moře nebo místní kulinární speciality. V poslední době to však začíná být s poštovními službami složitější. 

Letos o Vánocích mne čekalo velké martýrium na americkém kontinentu. Nejprve jsem ukořistil malovanou vánoční pohlednici, která byla spíše reklamou na restauraci. Klasických obchodů je čím dál méně. Většina lidí si raději pošle zdarma e-mail, pozdrav přes Facebook nebo fotku mobilem. Kdo by se zdržoval s nějakým pohledem, známkou a hledáním poštovní schránky? 

Čtěte také

Já ano, protože chci tátovi poslat pohled odevšad a vždycky! A tak jsem napsal přání a začal hledat, kde koupit známku do Evropy. Neuvěřitelná odysea! Trafiky známky nemají, a když v nějakém supermarketu ano, tak pouze pro oblast Spojených států. A tak jsem zapadl do největší doručovací společnosti na světě FedEx, která má otevřeno 24 hodin denně. 

Úřednice mi nabídla odeslat pohled do Olomouce za 102,5 dolaru (tedy za zhruba 2.370 korun). Oba jsme se tomu vtipu zasmáli, ovšem pošťačka speciální doručovací společnosti vážně podotkla, že je to za jeden pohled sice dost peněz, ale oni to prý jinak neumí. A tak jsem nakonec vyhledal normální poštu. Tedy normální…

Tři hodiny na poště

Úřednice dlouze a udiveně zkoumala moji pohlednici, pak ťukala asi tři minuty do počítače a potom bezradně zavolala kolegu, že neví, co s tím. Ten řekl, že je třeba pohled nejdříve zvážit, a přešel k jinému digitálnímu přístroji s váhou a displejem. 

Asi pět minut něco klepal do klávesnice, čas od času trochu zatlačil prstem na mou pohlednici, protože byla tak lehká, že přístroj neuměl vykalkulovat cenu za známku. Po dalších pěti minutách mi pošťák vítězoslavně oznámil, že známka bude za 1 dolar a 15 centů a jestli chci potvrzení.

Vzhledem k tomu, že poslání vánočního pohledu z Chicaga do Slavonína u Olomouce mne stálo už asi tři hodinu času, potvrzení jsem raději nežádal ze strachu, že to budou na počítači vyťukávat dalších deset minut. Každopádně úkol jsem splnil a v hlavě mi přitom zněl song Jarka Nohavici „Telegram zrušen byl – nevynáší!“

A jak to souvisí s jídlem? Souvisí! Za tu dobu jsem mohl sníst tři obědy a vypít aspoň dvě sklenky vánočního vína na žal. Protože poslat pohled za sto dolarů, to vám nabídnou pouze v zemi neomezených možností.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio

Související