Po transplantaci obličeje žijí naši pacienti plnohodnotný život, říká plastický chirurg Bohdan Pomahač
Tři dny v týdnu operace – rekonstrukce nejen obličeje, ale i jiných částí lidského těla. Program plastického chirurga, vedoucího popáleninového centra v Brigham and Women´s Hospital v Bostonu a profesora chirurgie na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity je nabitý. Jaká je budoucnost plastické chirurgie? A jak využívá ve své profesi moderní technologie?
Základem k úspěšné transplantaci obličeje je prostředí, dostatečná hloubka talentu a specializace různých oborů. „Jako chirurgové provedeme viditelnou práci na sále, ale opravdový úspěch je závislý na daleko větším množství lékařů, sester a fyzioterapeutů,“ podotýká.
Pro pacienty s transplantací obličeje je pak více nápomocen internista, který zná transplantační problematiku blíže, než například rekonstrukční chirurg. Za posledních osm let se například zjistilo, že dochází ke komplexním imunologickým procesům v transplantovaných tkáních. „Nacházíme fascinující případy interakcí,“ dodává.
Pozitivní výsledky převažují
Stále je podle něj prostor k vylepšení výsledků operací z hlediska chirurgické synchronizace plánování – počítačové technologie pomáhají přesněji provést řezy kostí, aby třeba horní a dolní čelisti dobře příjemci pasovaly.
„Z hlediska samotného výsledku celé transplantace je klíčové porozumět procesu odhojování a být schopen navodit formu tolerance,“ říká s tím, že pacienti by v konečném důsledku neměli mít potíže s léky a jejich nežádoucími důsledky.
Pacienti jsou po operaci nadšení, co jsme pro ně byli schopní udělat.Bohdan Pomahač
Pochvaluje si také, že jeho pacientům se daří dobře, každý z nich ale má nějakou epizodu, která vyžaduje buď ambulantní, nebo několikadenní léčbu v nemocnici. „Obecně převažují pozitivní výsledky, náš první pacient byl schopen přijít na graduaci své dcery, stal se úspěšně dědečkem, je členem rodiny, kterým dlouho nebyl,“ popisuje.
Někteří další pacienti se po transplantaci oženili, žijí plnohodnotný život a celá řada z nich byla schopná se vrátit do zaměstnání. „Bez obličeje je těžké si představit, že by byli schopní se uplatnit ve společnosti,“ uzavírá.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Všechny jsem varoval, říká Tvrdík o trestech pro hráče. Čupr věří, že změny pomohou od nenávisti
-
Pražský léčitel obviněný ze znásilnění vybral od sponzorů 20 milionů na sídlo, kde ‚chtěl přečkat konec světa‘
-
Pavel a Babiš se dohodli na změně čtyř nominací velvyslanců. Kabinet chtěl původně zrušit celý seznam
-
V Brně se nalomilo rameno stavebního jeřábu, policie evakuuje lidi z okolních domů