Po stopách bratislavského moře
Někdy můžete mít pocit, že žijete u moře, ačkoliv nemáte na dohled ani metr mořského pobřeží. Pozorovat moře se dá i ve slovenské vesničce Svätý Jur, když s přáteli vycházíte z tamních vinných sklepů. Tento pocit si s sebou můžete přenést i do Bratislavy, kde lidé už několik týdnů posedávají v zahrádkách před restauracemi a město prý má svým způsobem středomořský charakter.
Dopolední slunce je velmi ostré a dopadá na chodníky kamenných uliček, ale na to, že je polovina dubna, je stále docela zima. Zatímco někteří restauratéři nechávají stavět dřevěná pódia, jinde už číšníci postávají a lákají hosty. „Obvykle začínáme 1. dubna, ale je to různé. Záleží na požadavcích zákazníků. Většinou přijdou muži, kteří okoukávají kolemjdoucí ženy, samozřejmě. U nás na terase byl už i Marek Vašut,“ chlubí se jedna z číšnic.
Zahrádky mají svůj půvab a v centru města se bez nich restaurace neobejdou. Kolikrát tu stojí už v březnu. V Bratislavě je totiž podstatně tepleji než třeba v Praze. Jako první se tu prý usazují lokální celebrity. „Hodně lidí se rádo ukazuje v dobrých podnicích, hlavně na jejich zahrádkách. U nás jde o prestiž. Lancia cafe je totiž nejblíž až v Berlíně, ani v Čechách nebo jinde na Slovensku,“ vysvětluje barman z jiné kavárny.
Zahrádky před hospodou v březnu ještě nic nenasvědčují tomu, že je nablízku moře, jenže občas ten pocit mít můžete. Už jen proto, že je Bratislava vyprahlá, svahy Malých Karpat sežehlé sluncem a vinice rozpálené – to všechno dává městu lehce balkánský nebo středomořský šmrnc.
Tohle však nemůžu vyprávět Jaroslavu Žídkovi, bratislavskému šéfkuchaři, který se na město dívá přes vařečku a obchod. „Myslím, že Bratislava je stejná jako Praha nebo jiné středoevropské město. Kdyby byla Bratislava přímořská, byl by tu určitý počet turistů, který tu není. Je to menší klidnější město, není tak hektické jako Praha. Navíc nejde srovnávat jedno město s druhým,“ domnívá se.
Autoritou v oboru je spíš hlavní architekt města Štefan Šlachta, který naopak moře skoro cítí. „Obnovou centra získala Bratislava mediterální charakter, zvlášť po večerech, kdy lidé sedí v restauracích a baví se. Moji kolegové ze zahraničí oceňují právě tuto atmosféru, která připomíná tradici Rakouska-Uherska. Musíme dělat všechno proto, abychom ji nezničili,“ popisuje.
Atmosféru restauratéři ctí, i když zahrádky budují ještě v zimě spíš z obchodních důvodů. Jenže město, kde to žije každý večer od dubna do začátku listopadu, působí na turisty i jinak a domácí, jako například úřednice Renata, se radují. „Když není teplo, vezmeme si deku, ale většinou se snažíme sedět na slunné straně zahrádky. Je to příjemné,“ potvrzuje.
Kultura posedávání před restauracemi je rozšířená po celém města a Bratislava tak opravdu dýchá trochu jižanským stylem. Ovšem opravdový mořský zážitek si vychutnávám teprve v městečku Svätý Jur. V 5 hodin ráno ale nejde mořská hladina utopená v mlžném oparu dohlédnout.
