Petr Stančík: Těžko se dá vyjádřit procenty, kolik Stančíka je v mých knižních postavách

Baví ho ještě hrdina Andělího vejce Augustin Hnát? „Mám k němu takový rozporuplný postoj – zároveň ho mám rád a zároveň ho nesnáším, ale to je asi základ, na tom se dá stavět. Nejhorší je lhostejnost,“ odpovídá Petr Stančík.

Podle jeho názoru se dá těžko určit procenty, kolik Petra Stančíka je v jeho literárních postavách. Myslí si ale, že je ho tam asi hodně. A jak by popsal sám sebe? „Není to rozhodně žádný čítankový ideál. Má své kladné vlastnosti, například kreativitu a tvůrčí schopnosti, těmi přímo překypuje. Pak má samozřejmě i ty záporné vlastnosti, ale rozhodně to není žádný zločinec nebo bandita,“ popisuje se Petr Stančík.

Hlavní hrdina Augustin Hnát se narodil zásluhou mořské panny. Jeho matka běhá po lese se srnami, otec mu vybral za kmotra obecního blázna. Asi by prožil nudný život, nebýt přátelství se strašidlem, vynálezu nekonečnítka, sibiřské anabáze, zničující lásky k mušli, dvou světových válek a jednoho vojenského zběha. Ukázka z knihy Andělí vejce

Také o sobě říká, že je cíťa. Na své postavy je krutý, často je trápí, někdy i vraždí, takže je mu jich líto a pláče. „Je to trochu pokrytecké, protože bych jim mohl pomoci a zachránit je, ale to ne – já je nechám umřít, ale popláču jim nad hrobem.“

Žádný speciální rituál nebo místo na psaní ale Petr Stančík nemá. Dlouhá léta psal v práci, takže říká, že mu soustředění umožní psát v jakýchkoliv podmínkách. Jen u toho prý ale vypije hodně kávy.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.