Petr Robejšek, politolog

Němci placení řeckých dluhů neutečou. Právě dnes schválil německý parlament zákon, který umožní, aby se Německo mohlo podílet na záchraně Řecka. To se dostalo do obrovských dluhů a samo si nepomůže. Německo v případě potřeby poskytne zemím eurozóny úvěrové garance až 148 miliard eur. Platit dluhy za rozhazovačné Řeky se Němcům nelíbí. Jaká je atmosféra v Německu a proč se vůbec země snaží zachraňovat Řeky? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je expert na zahraniční otázky, politolog z Hamburku Petr Robejšek. Vítám vás. Dobrý den.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy platíte, pane Robejšku, daně v Německu, pokud se nepletu.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
No, bohužel.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že jako německý daňový poplatník se budete podílet na záchraně Řecka tak trochu.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Ano, s radostí, ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
S radostí? To, tam byla trochu ironie.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
No, trošičku. Tak máme víkend, tak...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak jste si řekl, že ta ironie trochu neuškodí. Ale obecně, řekněte, jaká je atmosféra v tomto směru v Německu? Protože když člověk tak občas prolistuje německé noviny, tak se o tom pořád píše a Němci z toho nadšeni nejsou.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
To jste vyslovila. Atmosféra v Německu je dosti pochmurná a odehrává se tam to, co se dalo už při zavedení eura předpokládat, a sice, že měna, která měla vlastně evropany sjednotit je ve skutečnosti, právě tím, že selhala, je rozděluje ještě více a vyrůstají národní předsudky, o kterých jsme všichni doufali, že už jsou zapomenuté a že nebudou hrát v politice žádnou roli a evropští politici způsobili to, že roli hrají i nadále a budou hrát ještě víc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Řekněte, v čem selhala ta měna samotná?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Ta měna selhala v tom, že byla špatně založená. To samo o sobě by vydalo na přednášku asi tak na 2 hodiny, ale v krátkosti řečeno, byla to politická měna, to znamená to nebyl měna, která byla pro ekonomický rozvoj Evropské unie absolutně nutná. To byla politická měna, její prapůvodní motiv byla defenziva francouzské ekonomiky vůči německé ekonomice, když se díváme do historie vzniku eura, tak to je vlastně ten prapůvod, že Francouzi se cítili právem slabší a snažili se nějakým způsobem dosáhnout řízené stabilizované institucionalizované neutralizace německé ekonomické síly a k tomu souží tahle ta měna a byla politicky založená. Politicky založená i v tom smyslu, že k jejím členům či členům eurozóny byly přijaty země, které tam svojí ekonomickou podstatou nepatřily, ale politicky byly neodmyslitelně spjaté s Evropou. Představte si něco takového, jako euro bez Itálie, bez země, kde byly podepsány Římské smlouvy. To pro ekonoma není vůbec žádný problém, tak by to mělo být, ale pro politika a politici vládli Evropě, je to nepředstavitelné a proto se tam dostaly země, které tam nemají co dělat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To je v podstatě věc, na kterou vy jste upozorňoval už v roce 2002, ať už v českém nebo i v ostatně v německém tisku, protože jste psal tehdy, že na zavedení společné měny nebo na zavedení eura měly sílu státy jako Německo, Holandsko, Francie, ale ty ostatní ne.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A nebylo to ale náhodou tak, že ty ostatní, ale třeba právě to je případ Řecka, trošku tak jako zfalšovali, aby se tam dostali? Že to nemusel být zrovna problém té konkrétní měny, že oni k tomu pomohli si k těm problémům? Víte, nejenom ta měna samotná.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Oni, samozřejmě, oni k tomu pomohli, přičemž kdo si pomohl, o tom by se dalo i debatovat. Kdyby třeba jsme se ptali jak to vypadalo s Belgií konkrétně, tak bysme taky měli docela zajímavé otázky. Ale ta skutečná, ta vrozená chyba eura je v tom, že tam byly přijaté země právě tahle ta plážová společnost řekněme, v tom středomořském regionu, přijaté země, které nebyly schopné vyvážet tak kvalitní, tak drahé a tolik zboží, aby tím mohli financovat svůj vysoký životní styl a k tomu jim euro pomáhalo, protože oni se mohli euru zadlužovat a tím vlastně sugerovat sílu, kterou nemají v naději, a teď vidíme, že v jistotě, že když přijde potom k tomu platebnímu dni, tak zaskočí ti bohatší.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže jedním z důvodů, proč vlastně se Řecko dostalo do těch problémů, je tedy podle vás to, že má euro a další, že je tam ten plážový styl, takový ten velmi štědrý sociální systém?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Tak já musím říct, mně se to líbí mnohem víc, než ta pracovitost, ve které žiji. To je příjemnější...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já taky ráda ležím na pláži, o tom žádná.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Přesně tak, jako rádi bysme všichni leželi na pláží, jenomže samozřejmě potom musíme někde, někde dostaneme ten účet za to ležení na pláži, a to se Řekům úspěšně podařilo, přičemž je třeba říct následující. Řecká ekonomika byla stejně ve své historii stejně často solventní jako nesolventní. To, co teďko zažíváme, není v řecké ekonomické historii nic zvláštního a není to ani můj nějaký frontální útok na Řecko. To je jenom v podstatě normální reakce, kterou by zvolil kdokoliv jiný, když vidí možnost levně přijít k vyššímu životnímu stylu, tak samozřejmě tuhle tu možnost využije. Řekové ji prostě využili a chyba ležela ani tak ne na té řecké straně, jako spíš u těch, kteří rozhodovali o tom, smějí tam vstoupit nebo ne. A to byli ti bohatí Evropané. To byli ti severoevropané.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A může někdo teď běžnému Řekovi vyčítat, že se nechce vzdát tady toho štědrého sociálního státu, když byl v něm zvyklý taková léta žít?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Určitě. My se, můžeme se pobuřovat nad tím, jak málo vhledu do té situace a realit Řekové dávají svým demonstrováním najevo, ale vyčítat jim to nemůžeme, protože nejsem si jistý, jestli by všichni nejednali velmi podobně, jako oni v podobné situaci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Spíš je to problém tamním politiků, kteří to jaksi umožnili a už to museli v posledních letech vědět.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Tam je opravdu celá řada příčin a dimenzí toho problému, ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak, to říká Petr Robejšek. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Vraťme se teď k Německu, protože to je samozřejmě hodně zajímavé téma. Jakým způsobem doplácí Angela Merkelová na to, že vlastně souhlasila tady s tím záchranným balíkem pro Řecko?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
No, to bude ještě téma pro politický /nesrozumitelné/, co se tam vlastně o tom víkendu odehrálo. Já, na to nemáme bohužel čas, to dostatečně intenzivně probírat, ale tam se jistě, to bylo jistě velice, velice napínavé. Důsledkem je, že Angela Merkel udělala základní krok směrem ke změně eurozóny do spolku, ve kterém ti bohatší a výkonnější doplácejí, platí, financují ty slabší a méně výkonné, a to znamená, samozřejmě se to týká v první řadě Německa samotného, a to jí neposloužilo. A tuhle tu skutečnost, kterou právě v tom úžasném tlaku, kterému byla tenkrát vystavena o tom kritickém víkendu, tuhle tu skutečnost se teďko snaží revidovat. A já jsem si jistý, že se jí to podaří, ale samozřejmě nebude to jednoduché.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale nicméně doplácí na to politicky, minimálně třeba...

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Určitě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Její popularita asi není teď nejsilnější.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Ten poslední volební výsledek těch spolkových...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
V Severním Porýní.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Zemských voleb, ten samozřejmě nebyl zrovna prospěšný, ale zároveň se odehrává i to, že se oslabuje její vnitrostranická pozice, která doposud byla, se jí nikdo neodvážil skutečně zpochybnit a to...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A teď to dělají?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
No, teď to dělají opatrně, ještě pořád nepřímo, ale já mám dost kontaktů do toho stranického systému na obou stranách politického spektra v Německu, tak mohu říci, že tam se v zákulisí se odehrává samozřejmě mnohem, mnohem víc než to, co se dozvíme navenek.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže říkáte, zatím jsou opatrní, takoví ti možní supi v CDU, ale, že...

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Ano, ale ruší svoji příležitost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tuší svoji příležitost v tom smyslu, že by ji mohli nahradit v čele strany?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Přesně tak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A kdo si myslíte, že v tu chvíli by měl největší šanci? Byť to asi není samozřejmě otázka týdnů, ale spíš, měsíců už možná ano.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Tak já už dlouhodobě vidím jako favorita teď už před tou krizí eura je Christian Wulff v mých očích, to je zemský ministerský předseda Dolního Saska. Velice schopný, neobyčejně schopný člověk, který se proslavil také tím, že velice úspěšně zvládnul pokus o převzetí Volkswagenu ze strany Porsche. A tam projevil i svojí jednak úžasné machiavelistické nadání a potom ekonomickou kompetenci, o které si myslím, že třeba ji Angela Merkel nemá v dostatečné míře. A potom samozřejmě i tvrdost, o které si myslím, že i tady v té konkrétní situaci toho kritického víkendu se Angele Merkelové té tvrdosti nedostávalo, přičemž je třeba říci, to se nám to říká, když jsme v té situaci nebyli. Ten tlak, který na ni byl vyvíjen, musel být gigantický.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A myslíte, tlak i třeba jako by ze strany řekněme německých zbrojovek, které mají třeba v Řecku, 13% německého zbrojního exportu směřuje do Řecka, to je potřeba říct. Německé a francouzské banky mají nevíce řeckých státních dluhopisů, to je v řádu taky desítek miliard eur. V tomto směru, dá se říct, že ten tlak na Angelu Merkelovou musel být třeba z bankovních, podnikatelských kruhů?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Bezesporu byl velmi silný, byl ale velmi silný v té bezprostřední situaci těch zúčastněných státníků. Potom ty telefonáty, o kterých se ví, včetně Baracka Obamy, to rozhodování pro ni bylo opravdu nelehké. Samozřejmě, že by se jí dalo vyčítat mnohé, i třeba to, že se právě, že se ohlíží příliš na zájmy dejme tomu zbrojovek nebo německých bankovních domů, když to všecko vidíme v širším kontextu, tak je třeba říci, světový finanční průmysl je příliš velký. Jestliže pár bank zkrachuje, nebude to žádná ztráta a ona se snažila tím, že teďko bude subvencovat Řecko nebo aspoň začala s tímhle tím pomocným balíčkem, tak podporuje a udržuje banky, které ve skutečnosti nejsou prospěšné, které ale jsou tak důležité a v tu chvíli rozhodování na ni vyvíjely tak úspěšně tak velký tlak, spojený s těmi ostatními dalšími tlaky, že nakonec podlehla a rozhodla se tak, jak se rozhodla.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale kdyby se rozhodla jinak, pane Robejšku, ta k čemu by to vedlo?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Tak, podívejte se. My máme teďko euro dejme tomu u 1, 22 vůči dolaru. Byly doby, kdy euro bylo pod pari, to znamená pod 1 ku 1. Ten, to mystérium toho, jak by se zachovaly trhy, ty vysoce spekulativní trhy, kterými všichni hrozili, to samozřejmě se nikdy nedozvíme, jak by to dopadlo, kdyby se bránila, ale já si vůbec nejsem jistý, že by nutně muselo dojít k totálnímu crashi. Vůbec si to nemyslím, ale stojím s tím názorem, aby, uvědomuju si to, že to je slabá pozice, stojím s tím názorem jako s domněnkou, jako s hypotézou, ale přesto si myslím, že ji jsem schopen aspoň jako alternativu obhájit do té míry, že stálo za to uvažovat, jestli ten worst case, to nejhorší možné scenário, které bylo vlastně tím, co tlačilo Merkel k tomu, co udělala, jestli to byla opravdu ta nejpravděpodobnější alternativa. Já si to nemyslím. Já si to nemyslím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Také pětice německých profesorů si to nemyslí. Docela vysoké elity, ti se obrátili na německý Ústavní soud v této souvislosti, právě v souvislosti v tím záchranným balíkem. Může Ústavní soud v tomto směru něco podniknout vůbec?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Teď už ne, jako samo o sobě, pokud jde o vyplácení těch /nesrozumitelné/ ne, ale dlouhodobě ta žaloba jistě bude připuštěna a potom při jejím vyjednávání a možná že dokonce i na to spoléhá Angela Merkel a myslím si, že právem na to může spoléhat, že německý Ústavní soud v tomhle tom ohledu opět zdůrazní již to, v co v jednom svém předchozím rozsudku zdůraznil, že jsou určité meze obětí Německa a vstřícnosti Německa vůči Evropské unii. A teďko samozřejmě potom, co se stalo v posledních měsících, je i pro ten německý Ústavní soud ta nutnost definovat to ještě ostřeji a jednoznačněji a nebo dokonce i vyjádřit odmítnutí těch politických rozhodnutí, když už jsou ex post, ty už padla a byla provedena, ale přesto ta nutnost je velice silná. Ten tlak, ten tlak působí i vůči tomu německému Ústavnímu soudu, protože my si musíme uvědomit následující, to je poslední věta k tomu. Ta euro, evropanství německé elity, to znamená láska k Evropě uvnitř německých elit se nedala ničím překonat. To byli nejevropštější lidé z celé evropské, z celoevropského elitního spektra. A ti jsou dneska zklamaní. To jsou ti, kteří se vždycky vyslovovali pro to, aby se evropská integrace dále prohlubovala, aby se prostě na oltář toho evropského kladly národní zájmy. A tihle ti lidé v Německu jsou dneska zklamaní. A to je věc, která bude působit teprve ve středním a dlouhodobém rozměru.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Politolog Petr Robejšek je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Které země budou následovat Řecko, budouli? Budeme se ptát. Ptát se samozřejmě můžete také vy, buď mailem dvacetminut@rozhlas.cz a nebo připomínám, že jsme také na facebooku, www.facebook.com/dvacetminut. Problémy má, pane Robejšku, už teď třeba Španělsko, asi i Portugalsko můžeme zmínit. Koho dál můžeme zmiňovat? Itálii?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Jistě, bezesporu, bezesporu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Bezesporu. A mohou ty problémy být až takové, že to dopadne tam jako v Řecku, že budou prosit o záchranu?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Já si myslím, že to je velmi pravděpodobné. Teď v podstatě se pro mě se staví jenom otázka, která z těch zemí bude ta další? A to je i to fatální na celé té dosavadní, na tom krizovém managementu Evropské unie a eurozóny jako takové. Je fatální, že to, co teďko udělali a co stálo obrovské sumy peněz ve skutečnosti není vůbec žádné řešení, to je, to, co jsme, to, co si Evropané koupili je čas a to, co si koupili je velice krátký čas. A to, co se opravdu by se mělo udělat, to se nedá udělat tak rychle, aby to opravdu mohl trhy nějakým způsobem uklidnit, to znamená k tomu evropskému krizovému managementu, který musí počítat s tím, že přijdou další s nastavenou rukou, bude muset patřit i to, že Evropané budou velice tvrdě a Německo s tím už začalo, vystupovat vůči finančním trhům se zákazy, s konkrétními zákazy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A nemůže to dojít ve finále tak daleko, že budou chtít Řekové zpátky drachmy, že budou chtít Italové zpátky liry?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Já si, já osobně jsem to, nedávno jsem to už v jednom interview řekl, že si umím představit, že se jednoho dne dozvíme, že právě v těchto dnech se někde tisknou drachmy, protože aby tenhle ten, aby efekt toho návratu té původní měny byl skutečně smysluplný, tak se musí odehrát více nebo méně z nenadání. Musí to jít hrozně rychle, to znamená ta věc musí být připravená a musí více nebo méně ze dne na den, což se nikdy nepodaří, ale každopádně ten prostor toho vakua musí být co nejkratší. A ten proces samotný vůbec není žádný problém. Zavede se drachma, 1 ku 1 vůči euru a okamžitě se znehodnotí na tu úroveň, která jí odpovídá. Tím se zlepší konkurenceschopnost Řecka a Řecko se vrátí na svoji vlastní úroveň, bude opět schopné exportovat, samozřejmě, že se i projeví to, že to je ekonomicky slabá země, která nemůže financovat tak vysoký životní standard, jaký financovala doposud, ale to se projeví tak jako tak, to znamená já jsem si jistý, že tenhle ten scénář se diskutuje a neli již částečně realizuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jedna otázka z našeho mailu dvacetminut@rozhlas.cz. Ptá se Michal, kde by byla dnes Česká republika, kdyby přijala euro?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Víte, Česká republika strukturálně není srovnatelná s těmi problémovými případy, jako je Řecko nebo jako je Španělsko. My jsme stará průmyslová země zaostalá jenom tím, že komunisté tady vládli po svém příliš dlouho, to znamená ta vazba na ekonomickou evropskou tradici a strukturální zakotvení v tom bohatém jádru by České republice nějak zvlášť, v každém případě bysme se nenacházeli v podobné situaci, jako tyhle ty problémové země. Ale já osobně jsem se vždycky přimlouval na to, abychom si to dobře rozmysleli, kdy bychom převzít euro, protože dnes například bysme museli připlácet na ty chudší a jistě nemáme co rozdávat a navíc ty obrovské náklady zavedení eura by se mohly ukázat jako vyhozené z okna, protože nikde není řečeno, že euro jako takové přežije. To také není nikde řečeno. Za možnost, že euro za 5 let už nebude existovat vůbec, je podle mého 50 na 50.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže podle vás už spíš není ani téma tak, že bychom my tady měli řešit kdy přijmout euro, ale spíš se bude řešit kdy Němci zavedou marku zpátky?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Vyčkat. Ano, to je samozřejmě absolutní extrém, ale je to myslitelný scénář, jestliže ti, kteří jsou, kteří dělají problémy nebudou ochotni se nějakým způsobem sanovat a modernizovat, tak je možné, že ty bohatší státy, a teďko nemluvím jenom o Německu, ale že ty bohatší státy řeknou ok, my máme svoji vlastní měnovou zónu, která k sobě pasuje, která pravdu může fungovat, přičemž je docela paradoxní, že údajné v téhle té kritické noci, o které jsme již hovořili, hrozil Nicolas Sarkozy tím, že vystoupí, že Francie vystoupí z eurozóny, přičemž absurdní je to v tom smyslu, že eurozóna vznikla, jak jsem již na začátku uvedl, právě z důvodů, ze zájmů Francouzů na tom, aby mohli oslabit německou hospodářskou nadvládu v Evropě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Třeba to byl nějaký francouzský vtip, který nikdo nepochopil.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Víte, to je ten obrovský tlak, který tenkrát, já bych opravdu byl rád malou muškou, která se, která poslouchala tu debatu. To muselo být strašně zajímavý.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme ještě se podívat na náš mail dvacetminut@rozhlas.cz. Jsou zde také otázky, které se týkají České republiky a konkrétně právě probíhající kampaně před volbami. Tak jeden dotaz je na to, jak se vám kampaň líbí tady u nás, mám pocit, že jste se asi ještě moc nestihl rozhlédnout, jste tady asi 3 dny teď.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Tak já samozřejmě to sleduju zpoza rohu velice intenzivně, protože moje vazba na Českou republiku je známá a hodně silná. Vždycky říkám, že se zabývám opravdu složitými věcmi, jako je, které se týkají mezinárodní politiky,ale na tak složitou věc, jako je česká vnitřní politika si netroufám, takže bych se držel spíše zpátky. Osobně bych řekl, že ten tón komunikace, kterou mezi sebou politické strany zvolily, není úplně optimální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A čím si vysvětlujete třeba, že se tady začínají tak hodně chytat, alespoň podle průzkumů veřejného mínění to tak vypadá, nové strany, ať je to TOP 09 nebo Věci veřejné?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Tak já si myslím, že TOP 09 není skutečně nová strana, to je nová organizace se starými politiky, kteří se snaží z toho kapitálu, který někteří z nich opravdu právem mají, já si myslím, že tam jsou schopní lidé, vytěžit co nejvíce. No, a pokud jde o Věci veřejné, tak bych vyčkal, bych vyčkal, co budeme o Věcech veřejných říkat za 2, za 3 roky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Petr Leblh píše na náš mail. Ptá se, zpátky k euru. Proč díky této krizi Řecka a eura oslabila vůči euru také česká koruna? Čím si to vysvětlujete?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
No, jsou některé zlé jazyky, které říkají my jsme jedna Spolková země Německa, tak bych, tak daleko bych asi nešel, ale v každém případě patříme, jak už jsem zmínil, do toho evropského hospodářského, nebo středoevropského hospodářského kontextu a ten středoevropský hospodářský kontext nejenom proto, že jsme členové Evropské unie, ale prostě jsme v tom geopolitickém svazku, ten je celý jako takový postižen tím, co se odehrává takříkajíc v jeho podbřišku a tím pádem se to týká zrovna tak naší koruny.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že jsme příliš závislí ekonomicky na tom, jak se daří německé ekonomice třeba?

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Nejenom, ale hlavně, no, jistě. Ten region je postižen a my jsme součásti tohohle toho regionu, ale samozřejmě ten nejsilnější hráč je tam Německo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Politolog Petr Robejšek byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.

Petr ROBEJŠEK, expert na zahraniční otázky, politolog:
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy si poslechněte na Radiožurnálu za chvilku zprávy, Helena Šulcová vám přeje hezký pátek a také hezký víkend. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete hosta Dvaceti minut Radiožurnálu na cokoli zeptat, dotaz můžete zaslat e-mailem. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: heš
Spustit audio