Petr Pavel: Celé části života armády jsou podfinancované

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do studia Dvaceti minut přišel dnes náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel, dobrý den.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane generále, jak moc chybí tuzemské armádě ministr obrany podle vás?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Ministr obrany pro armádu bezprostředně tak moc nechybí, protože armáda má svůj roční plán, ten je schválený a podle něho se řídí. Samozřejmě jsou některé věci, které jsou v působnosti výlučně ministra, část z nich může delegovat na některého ze svých náměstků, ale některé musí schvalovat sám. Samozřejmě pokud ministr není, řekněme na plný úvazek, pak není tolik času, aby se těmto věcem věnoval a některé věci se logicky zdržují.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Z těch věcí, které, nebo na které nestačí ministerští náměstci, protože patří do gesce ministra a nestačí na ně premiér kvůli další agendě, které to třeba jsou?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Armáda je v procesu restrukturalizace na základě snížení rozpočtu z loňského roku. V průběhu celého tohoto roku bude probíhat změna struktury jak velitelství, tak podpůrných prvků, tak jednotek a k tomu se připravuje celá řada dokumentů, které mají i návaznost na zákon a tyto dokumenty se musí v určitém harmonogramu schvalovat. Samozřejmě jejich příprava není jednoduchá, protože se týká mnoha lidí. Týká se jejich životů, jejich zabezpečení, peněz, bydlišť, práce. A i pro tyto dokumenty je třeba průběžně s ministrem konzultovat, schvalovat některé dílčí věci a nakonec ty hlavní dokumenty samozřejmě podepisovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když jak říkáte, zatím není úplně akutní to, že ministr obrany stále není vybrán, jak dlouho to ještě potrvá ten stav, kdy to akutní jaksi začne být?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Tak já musím říct, ty hlavní dokumenty premiér v roli ministra obrany samozřejmě podepisuje. A já věřím tomu, že dělá pro to maximum. Nicméně při pravidelných poradách, při některých dílčích rozhodnutích je jeho absence cítit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak vnímáte výroky ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který říká že by ministrem neměl být voják, tady naráží na prvního náměstka ministra obrany pana Picka, také s tím dodatkem, že bychom byli jako někde v Guatemale, kde armádu a ministerstvo obrany vedou vojáci.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
No já musím především říct, že generál ve výslužbě Picek už není vojákem, je bývalým vojákem. A my nemáme v naší legislativě stanoveno omezení, po jakou dobu by voják neměl být v politických funkcích. Takže mám za to, že tomu nic nebrání a samozřejmě pokud takové omezení není, pak je čistě jenom věcí vlády, jestli je nebo není pro vládu přijatelným.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když pominu osmidenní misi Karolíny Peake na ministerstvu obrany, tak před tím tam byl Alexandr Vondra. Ten při svém nástupu před necelými 3 lety řekl, že české armádě chybí dlouhodobá koncepce, chybí vám dosud?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
My máme celou řadu koncepčních dokumentů. My jsme se vrátili k tomu, že po tom, co byla zpracována Bílá kniha o obraně, která udělala takovou hloubkovou revizi stavu armády, byla přijata. A nejprve bezpečnostní strategie, potom obranná strategie a v tomto roce jsme začali pracovat na revizi koncepce, dlouhodobé koncepce rozvoje armády tak, aby odrážela nejenom tu novou strukturu, do které přecházíme, aby odrážela i veškeré zkušenosti, které jsme nabyli po působení v Afghánistánu a aby připravila armádu na nové výzvy, které nás mohou čekat v následujících letech.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Abych to vzala trochu konkrétně, tak čeští zbrojaři si loni v létě stěžovali, že české armádě chybí dlouhodobá koncepce, právě co se týká vyzbrojování, že často neplatí ani střednědobý plán, takže oni se nemůžou spolehnout na to, co tedy se vyplatí vyrábět, že armáda často neví nebo ministerstvo obrany, co bude chtít za 3, za 5 let, co se týká vyzbrojování a technického zabezpečení. Tohle je podle vás velký problém?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Já musím říct na obranu armády, že to není ani tak nedostatkem dlouhodobé vize, ale že to je spíš nedostatkem stability, především stability rozpočtu a stability rozhodnutí. My jsme měli připravenou koncepci, která byla zpracovaná v roce 2007 2008, ta koncepce se dívala dopředu 10 let. A jestliže potom dojde ke snížení rozpočtu skokově v tomto období o nějakých 20%, pak se to samozřejmě musí projevit. A protože řada projektů, těch větších projektů vyzbrojování má trvanlivost třeba 510 let, kdy se ty dodávky realizují, pak dojdeli v průběhu toho k dramatickému snížení a té výzbroje se dodá třeba jenom polovina, pak samozřejmě s odstupem několika let to může působit naprosto nekoncepčně a může to vyvolat dojem, že armáda nebo její velení nevědělo, co chtělo. Já musím říct, že většinou to bylo tak, že to velení vědělo co dělá, mělo to připravené, ale zásahy do toho potom, kdy jsme museli snižovat počty, některé části zakázek rušit, samozřejmě došlo k tomu, že ten konečný výsledek vypadá zvláštně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy zásahy státu, vlády jsou nezodpovědné, že zbytečně a hodně snižuje podle vás peníze a dotace, které jdou do armády.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Ty škrty v obraně byly dělány mnohdy tak, že obrana byla zřejmě asi první, první na řadě, odkud se dalo brát a snižovat, protože nečelímeli žádné eminentní hrozbě, pak samozřejmě je nasnadě sáhnout na peníze na obranu a z tohoto pohledu se asi člověk politikům divit nemůže. Na druhé straně to samozřejmě dlouhodobějším koncepcím rozhodně nepřeje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kde chybí nejvíc peníze?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
V obraně?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V obraně.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
V dnešní době se dá říct, že téměř všude. Protože velké, celé části života armády jsou podfinancovány a to nejenom například údržba nemovité infrastruktury, kdy dlouhodobě se do údržby budov neinvestují žádné peníze, ale byly podfinancovány i věci související s nákupem zásob, třeba munice, s nákupem výstroje a to je mnoho věcí, které jsou dneska kritizovány, že vojákům chybí výstroj, vojákům chybí boty, vojáci nemají za co jezdit vozidly, protože není dostatek pohonných hmot. Tyto věci se samozřejmě projevují na životě armády. My se snažíme řešit je tak, že zabezpečujeme prioritně ty hlavní úkoly a všechno ostatní, na co potom už peníze nezbudou, tak samozřejmě odsouváme do pozadí, což se ale musí v dlouhodobém horizontu projevit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jsou tady potom ale na druhé straně projekty, jako třeba nákup letounů CASA a to víc než 3,5 miliardy korun a stále ty letouny nejsou v pořádku. Za jak velký problém to považujete, že stále neprošly vojenskými zkouškami?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Z hlediska momentálního to není žádný problém, protože ty letouny byly pořizovány s výhledem schopnosti působení mimo jiné i v operačním prostředí, kde hrozí riziko. My jsme samozřejmě počítali původně s jejich nasazením do Afghánistánu, nicméně naše působení v Afghánistánu to nijak kriticky neohrozilo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Třeba to neznevěrohodnilo české partnery v očích amerických spojenců, že jsme nemohli ty CASY nasadit, i když se s tím počítalo?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Já bych neřekl, protože řekněme ta redundance v Afghánistánu těchto služeb je poměrně vysoká a rozhodně výpadek, výpadek 2, 3 letounů nehraje, nehraje v tom velkém kontextu žádnou roli. My jsme tam měli naši vrtulníkovou jednotku, která zabezpečovala přepravní jednotky, teda přepravní úkoly nejenom pro nás, ale i pro spojence a nasazení CASY do Afghánistánu, jak říkám naši misi nijak neohrozilo. Na domácím teritoriu ta letadla působí naprosto spolehlivě, my je využíváme, dá se říct denně, pro velkou část...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
I bez systému pasivní obrany, který nefunguje.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Přesně tak. Ten systém pasivní ochrany opravdu slouží jenom pro to, aby letadlo chránil před přímým ohrožením a to ve většině Evropy samozřejmě nemá žádné využití.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy by se věci podle vás dalo dojít ke kýženému výsledku, kdyby byla vypovězena pouze část smlouvy s Omnipolem, která se týká právě systému pasivní ochrany, ne celá smlouva?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Ono to není tak úplně jednoduché, protože my samozřejmě na jedné straně ty letadla potřebujeme pro přepravu a jsme rádi, že je máme, protože vyplnila díru ve schopnostech dopravního letectva. Chceme je využívat do budoucna i v operacích a proto chceme, aby ten systém byl funkční. Ona jeho náhrada tak úplně jednoduchá není a ten systém je vázán na kompletní elektroniku, na avioniku letadla. Takže kdybychom chtěli říct jednoduše, tak vypovíme službu na tento systém a pořídíme tam jiný, tak by to mělo za následek zásahy do celé elektroniky letadla a to by možná vyvolalo ještě víc problémů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Věříte vůbec tomu pane generále, že budou CASY někdy fungovat naplno, tedy i s tím systémem pasivní ochrany, aby mohly být nasazeny ve vojenských misích v zahraničí?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
No já jsem přesvědčen, že řešení se dá najít ke všemu a pokud bude vůle a ta vůle tady je. My jsme připraveni na tom spolupracovat s výrobcem a předpokládám, že se to v nějaké dohledné době dá do pořádku. Ono vlastně ten systém spočívá ze tří podsystémů a jenom ve dvou z těchto třech podsystémů se jeví částečné problémy. Takže on ten systém, nedá se říct, že by vůbec nefungoval, ale jsou tam stále ještě, stále ještě problémy, které by mohly způsobovat chybná hlášení, což samozřejmě se může, se může projevit fatálně potom v operaci. Proto je třeba i tyto detaily odstranit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, pozvání dnes přijal náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel. Na konci ledna oficiálně skončila česká rekonstrukční mise v Afghánistánu v Logaru. Z oficiálních míst zněla chvála, ale přece zachytila jsem i kritické komentáře. Například ten, že výsledky se odvíjely od toho, jaký velitel byl zrovna v Afghánistánu. Jestli byl odvážný nebo jestli naopak se raději držel zpátky a že neexistovalo jednotné zadání, co vlastně armáda chce. Připouštíte, že chybělo?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Já musím říct, že jsem ten názor četl taky. Byl to názor subjektivní jednoho z vedoucích civilní části týmu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Který tam strávil rok.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Který tam strávil rok a samozřejmě je to jeho názor, já mu ho nemohu brát. Jinak všichni velitelé měli naprosto jasné zadání, jasný plán. Měli procedury standardní, podle kterých se řídili a jejich odvaha nebo menší odvaha je, jak říkám věcí subjektivní, protože primárně měli úkol, který museli plnit. A u toho se odvaha zase až tak neprojevuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli třeba jsme nebyli opravdu, jak zmiňuje dotyčný autor pan Zrno, že Češi byli pro Američany nevypočitatelnými partnery, protože jaksi chvíli byli odvážní, chvíli ne. Nevědělo se, jestli se na ně můžeme, tedy myslím očima spojenců, spolehnout do míry, kterou třeba splňoval ten předchozí velitel a ne ten současný. Nebyli jsme trochu problém v tomhle ohledu?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Já musím říci, že jsem se s tímto názorem konkrétně ve vztahu k Američanům setkal poprvé, protože já jsem v Afghánistánu byl zatím tedy jenom dvakrát, ale i před tím jsem měl možnost mluvit s celou řadou amerických kolegů a od žádného z nich jsem podobný názor nezaznamenal. Naopak většina z nich hodnotila spolupráci s našimi vojáky jako mimořádně spolehlivou a především ti naši vojáci, kteří jsou rozmístěni u výcvikových týmů, tak jejich přítomnosti a zkušeností si naopak američtí vojáci velice cení. Protože na rozdíl od amerických vojáků, kteří vzhledem k tomu počtu, jaký tam zabezpečují, jsou mnohdy v misích už dneska méně zkušení, tak naši mají za sebou třeba i 3 mise v Afghánistánu. Takže paradoxně to byli američtí vojáci, kteří chodili na zkušenou k těm našim. Takže já jsem opravdu se nesetkal s tím, že bychom byli pro naše americké spojence nevypočítatelnými partnery.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V Afghánistánu ale zůstávají Češi dál, i když v menším počtu, je to tak?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Je to tak, my tam do konce tohoto roku budeme mít přibližně asi 350 vojáků, naše přítomnost se bude postupně snižovat v souladu s plány i se spojenci a ke konci roku 2014 by naše přítomnost v Afghánistánu neměla přesáhnout 150 vojáků.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaká je tam vůbec bezpečnostní situace? Ono se mluví o tom, že není úplně klidná, ale není to eufemismus? Nedá se mluvit úplně o válce s povstalci, o tom že ten konflikt je opravdu vyhrocený?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Situace v Afghánistánu nebyla nikdy jednoduchá a není tam jednoduchá ani dnes. Dá se říci, že to povstání žije svým životem i přes tu dlouhodobou přítomnost spojenců, protože tak rozsáhlá země, tak členitá a tak etnicky různorodá, se opravdu nedá plně kontrolovat. O tom se přesvědčili v minulosti už i mnohé, mnohé velké státy. A i dnes ta situace tam úplně bezpečná není. Jsou místa, kde ta situace je bezpečná a je víceméně pod kontrolou, jako je Bagdád a nejbližší okolí. Jsou regiony i celé provincie, kde je minimum bezpečnostních incidentů. A pak jsou tam samozřejmě úseky, především ty hodně frekventované a ty které jsou blíž k Pákistánu, k územím obývaným, obývaným kmeny které jsou etnicky spřízněny s těmi jižními a jihovýchodním Afghánistánu, kde ty problémy jsou větší. A já mám za to, že ať už naše přítomnost bude trvat jakkoliv dlouho, tak ty problémy budou pokračovat i potom, co odejdeme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel. Ještě jednou připomenu někdejšího ministra obrany Alexandra Vondru. Ten při svém nástupu taky řekl, že jeho prioritou je, aby vojáci věděli, že je o ně postaráno a taky, aby společnost byla hrdá na svou armádu. Co se změnilo za těch necelých, za ty necelé tři roky, kdy toto Alexandr Vondra řekl. Jsou si vojáci jistější a mají pocit, že je na ně společnost hrdá?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Já myslím, že jistější si o něco málo mohou být, protože jsou si vědomi toho, že je přijímána celá řada kroků, které vedou nebo v brzké době povedou ke stabilnější situaci. Je v jednání nová legislativa, která teď je v mezirezortním připomínkovém řízení a měla by být schvalována v tomto roce, která se týká průběhu služby vojáků z povolání, která se týká úpravy jejich platových náležitostí, což by mělo dát vojákům jistě větší stabilitu. Tím, že bylo rozhodnuto o organizačních změnách, které se v tomto roce realizují, tak i v tomto ohledu se život vojáků vyjasní od očekávání a nejasností k situaci, kdy už vědí na čem jsou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A v čem jsou třeba nejistí? V čem je nejasno dosud především?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Ta nejistota spočívala v době do přijetí rozhodnutí těch zásadních. Jsou to zásadní existenční jistoty. Bude nadále existovat můj útvar, zařízení u kterého pracuji nebo nebude? Budou se snižovat počty, bude se redukce týkat přímo mě? Budou se snižovat platy, budou se odebírat některé náhrady? To jsou samozřejmě věci, které ty vojáky zajímají, protože je to, je to existence. Oni také mají rodiny, většina z nich k rodinám dojíždí. Dnes 7080% vojáků dojíždí do místa pracoviště, takže vedou takové dva životy. Takže to jsou věci, které samozřejmě jim na stabilitě nepřidají. Jakmile ale už vědí na čem jsou, tak byť někdy jsou ty zprávy pro ně ne úplně příznivé, ale aspoň ví, s čím mají počítat, což samozřejmě je trochu zklidní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaký je zájem o službu v armádě, profesionální službu?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
My musíme říci, že přes ty problémy, které jsou, tak nábor se nám daří plnit a zájemců máme stále ještě víc, než jsme schopni, jsme schopni absorbovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale pořád to nestačí, protože ubývá těch záloh, je to tak? Takže vláda před několika dny přijala novou koncepci mobilizace, ta by to měla nějakým zásadnějším způsobem změnit, abychom se jako republika mohli spolehnout na to, že je k dispozici dost lidí v zálohách?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Tak my máme zálohy dnes primárně dvou druhů. Jedna je takzvaná povinná záloha, což jsou vojáci, kteří skončí poměr v armádě a dalších 5 let ještě musí fungovat jako záložníci. A pak máme takzvanou aktivní zálohu, což jsou dobrovolníci, občané kteří chtějí sloužit jako, jako vojáci řekněme na částečný úvazek.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A je jich dost, kolik jich je takových lidí?

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
V dnešní době jich máme okolo 1100. Ten počet kolísá okolo těch 1100 už několik let. My máme pro ně vyčleněno asi 2500, 2700 míst a ta se samozřejmě nedaří naplnit, ale nedaří se naplnit primárně i z finančních důvodů. Protože i na ten provoz záloh máme určitou částku a nejsme schopni se prostě dostat přes ni. S tím, jak se bude snižovat počet vojáků v činné službě, tak je samozřejmě trend navýšit počet záloh, protože v době míru jsou ty zálohy samozřejmě levnější než vojáci v činné službě. A pro případ, že se nastane situace zhoršovat, tak by tito záložníci byli ti první, kdo budou navyšovat počty armády tak, aby byla schopna plnit více úkolů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A mělo by se Česko vyrovnat v tomto trendu, který je teď s válečnou hrozbou? Nebo je třeba skutečně posílit zálohy dostatečně nebo o hodně víc než jich máme teď.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
My dneska neuvažujeme válečnou hrozbu, která by se přímo bezprostředně týkala České republiky. My máme poměrně luxusní situaci v tom, že jsme členy dvou velkých organizací Evropské unie a NATO, které jedna má samozřejmě čistě bezpečnostní dimenzi a druhá má i bezpečnostní dimenzi. Z tohoto členství nám plynou samozřejmě některé výhody, ale i závazky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
I povinnosti.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Tak. A my proto předpokládáme, že v systému kolektivní bezpečnosti zajištění obrany je, začíná na hranicích těchto uskupení. Takže z toho vyplývá, že nastaneli někde krize, řekněme v hraničním státě kteréhokoliv z těchto uskupení, pak je naší povinností se podílet na obraně uskupení tak, aby se pokud možno ty problémy nedostaly až k nám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do studia dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu přišel náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel, děkuji za to, na shledanou.

Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády České republiky:
Děkuji, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pěkný páteční večer přeje Veronika Sedláčková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.