Petr Fiala: Lidé teď mají jiné starosti. Posunout volby by ale bylo legislativně obtížné. Musel by být vyhlášen stav nouze

Jak stát může pomoci lidem v postižených oblastech?

Pomoc probíhá od první chvíle. Na vyhodnocení bude ještě čas, ale už teď jsem rád, že celý systém krizového řízení funguje dobře. Dodáváme všechny věci, které jsou na místech potřeba, snažíme se obnovit dodávky elektrické energie, dodat pitnou vodu a zajistit zprovoznění komunikací.

Čtěte také

Mobilní týmy už dnes vyjedou do nejvíce zasažených oblastí. Budou vyřizovat žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc, upozorňuje Jurečka

Pak přejdeme do druhé fáze, kdy se budeme muset vyrovnat s následky škod. Udělali jsme několik kroků, které výrazně napomohou, od uvolnění materiálu, který je ve státní správě hmotných rezerv tak, aby o něj přímo mohly žádat obce, až po to, že jsme umožnili povolat armádu na pomoc postiženým oblastem.

Lidé v postižených oblastech se ptají, proč jste neodložili krajské i senátní volby na později?

Názory jsou různé. Většinový názor starostů postižených obcí je, že se volby mají konat v řádném termínu, že to zajistí. Samozřejmě lidé mají jiné starosti, ale hlavní problém je ten, že v české legislativě je velmi obtížné posunout volby. Není to rozhodnutí vlády. Vláda by musela vyhlásit na celém území nouzový stav, pro což objektivně nejsou důvody. A pak by musela Poslanecká sněmovna i Senát legislativně, tedy úpravou zákona, schválit odložení voleb. A na to bychom měli jen několik dní.

S organizací voleb pomůže postiženým obcím stát

Zásadní problém je také otázka legitimity, protože na většině území se volby konat prostě mohou. Soustředíme se proto spíše na to, abychom pomohli obcím, protože organizace voleb je záležitost obce. Pomoct chceme všem, kteří mohou mít s organizací problémy, ať už jde o dotištění volebních lístků, pomoc s obsazením volební komise nebo zajištění náhradních prostor tam, kde to je potřeba. Zatím to však vypadá, že mnoho obcí je schopno si toto zajistit samy vlastními silami.

Čtěte také

Mimořádná okamžitá pomoc? Nenecháme nikoho na holičkách, u lidí v hmotné nouzi dokážeme jít nad 70 tisíc, říká šéf Úřadu práce

Podle odhadů pojišťoven to zatím vypadá, že jde o druhou nejhorší živelní katastrofu po povodních v roce 2002. Nakolik to prohloubí schodek státního rozpočtu?

Musíme počkat na to, jaké jsou škody, a podle toho potom dál postupovat. Zřídili jsme pracovní skupinu v čele s ministrem financí, která už připravuje finanční nástroje pro to, abychom mohli pomoct odstraňovat následky škod. Rozsah povodně je skutečně dramatický. Určitě to překračuje i svým celoplošným rozsahem povodně z roku 1997.

Finanční podíl státu na celkových škodách bude kolem 20 %

Na druhé straně jsme ale na to byli mnohem lépe připraveni. Probíhala řada preventivních akcí, takže uvidíme, jaký rozsah škod ve skutečnosti je. Předpokládáme i na základě zkušenosti s předcházejícími přírodními katastrofami, že až budeme znát celkový rozsah škod, tak finanční podíl státu bude kolem 20 %. Na to musíme být připraveni, protože se bude jednat o desítky miliard korun. S velkou pravděpodobnosti se budeme snažit i upravit rozpočet ještě na letošní rok, abychom byli schopni potřebné finanční částky poskytovat.

Do jaké míry mohou tyto náklady zatížit rozpočet na příští rok?

Uvidíme na základě toho, co se nám podaří uvolnit z letošního rozpočtu. Rozhodně se ale budeme snažit opravit toho co nejvíce do konce letošního roku. A na to musíme mít finanční prostředky.

Čtěte také

Antivirus: Pozor na falešné charitativní sbírky. Kontrolujte číslo účtu a přispívejte velkým organizacím, radí redaktoři

Jakým způsobem dostat prostředky k těm, kteří je potřebují co nejrychleji?

Finanční prostředky se musejí spojit z několika zdrojů. Jednak jsou to prostředky obce, prostředky kraje, samozřejmě státu a pak jsou to prostředky pojišťoven a dary dobrovolníků. solidarita je úžasná a já za ni lidem děkuji.

Pokud jde o stát, budeme se soustředit na to, abychom mířili přímo na samosprávy, tedy na starosty a vedení kraje. Už teď je ale možné čerpat některé finanční prostředky. Ten, kdo přišel o všechno, má hmotnou nouzi, může čerpat okamžitou pomoc, a to bezprostředně v řádu hodin, která může dosáhnout až 73 000 korun, což lidem v nejhorší chvíli pomůže. Aktivovali jsme programy Živel 1 a živel 2, které jsou určeny pro přírodní katastrofy tohoto typu a ze kterých můžeme okamžitě poskytovat pomoc obcím, zejména těm malým, které si neporadí s milionovými náklady.

Kde na to všechno vzít? Uvažujete o zavedení tzv. povodňové daně?

Rád bych se jakékoli další dani vyhnul. Nejdříve musíme ale znát rozsah škod. Zatím tyto informace nemáme, protože někde ještě ani nebyla obnovena mobilní síť, takže neproběhla dostatečná komunikace.

Jaké poučení by si stát měl odnést z letošní pohromy?

Musíme vyhodnotit to, co nefungovalo dobře, ale to můžeme udělat až s určitým odstupem. Velice oceňuji, že si stát vzal poučení z povodní v roce 1997 a 2002. Investovaly se miliardy korun do protipovodňových opatření. Zlepšil se výrazně krizový systém. Máme mnohem lepší modely předpovědi počasí.

Čtěte také

Povodně byly předpovězeny velmi dobře. Musíme si ale uvědomit, že příroda někdy umí být silnější než my, upozorňuje meteorolog

To, co připravil hydrometeorologický ústav, se ukázalo jako pravdivé. My jsme podle toho postupovali v čase. Vypouštěly se nádrže, probíhala retence, měli jsme dost prostoru na zadržování vody všude tam, kde to bylo možné. Teď je potřeba se podívat na to, co nefungovalo, kde je potřeba třeba dostavět vodní nádrže tak, abychom zabránili podobným katastrofám.

Není na pováženou, že i v dnešní době dokáže živel takto obce odříznout?

To jsou všechno otázky, které jsou namístě. Ale na druhé straně voda je neuvěřitelně silný živel, a i když uděláme jakákoliv opatření, tak se vždycky může stát, že nás příroda překvapí. Pro nás to znamená, že se z toho musíme poučit a udělat co nejvíc pro to, abychom vodu dokázaly zkrotit i v takto obtížné situaci.

Zaznívají úvahy o vyvlastňování kvůli prevenci před povodněmi. Podpořil byste přísnější úpravu na tomto poli?

Počkejme na vyhodnocení toho, co je potřeba udělat. Význam regulace a retence tam, kde máme vodní nádrže a kde už na základě meteorologických modelů jsme schopni se na to připravit, je ale zcela nepopiratelný. Díky tomu byly teď škody mnohem menší. Pojďme se tedy bavit o tom, že všude tam, kde nádrže nemáme, je dostavíme a vytvoříme pro to legislativu.

Dokázali jsme upravit legislativu třeba pro to, abychom mohli stavět klíčové páteřní komunikace, silnice, železnice, zákon o strategických investicích, o liniových stavbách a podobně, a teď se musíme podívat na vodní díla. Tak, aby skupina lidí nemohla natrvalo zabránit tomu, aby se vodní nádrž postavila, což jak se ukazuje, ve finále zachraňuje nejenom miliardy majetku, ale hlavně lidské životy...