Peníze a různé techniky jejich padělání

Bankéři tvrdí, že falešnou bankovku můžeme poznat vždy. Zásadní je papír, který není bankovkový. Už pohmatem bychom měli poznat jinou kvalitu. Pozor bychom si měli dát i na barvy a ochranné prvky. Pokud jde o papír, existují výjimky. Jak vysvětluje Miroslav Matějka z odboru ochrany platidel České národní banky, jsou to takzvané pozměněné peníze.

Matějka: Na rozdíl od padělání se nejedná o kompletně nové reprodukce, ale o pravé peníze, nějakým způsobem pozměněné, upravené tak, aby byly akceptovatelné jako peníze jiné. Nejčastější je změna nižší nominální hodnoty na vyšší, kde číselné a i slovní označení hodnoty je upraveno různým způsobem.

Nejčastěji se s tím můžete setkat u amerických dolarů. Je to dáno historicky, ale také tím, že dolary měly stejnou velikost bankovek a zabarvení pro všechny nominální hodnoty. Pokud někdo šikovně přepsal pětku na padesátku, bylo placení zfalšovanou padesátidolarovkou méně nápadné, než kdyby se o to pokusil s evropskými bankovkami. Od roku 1996 jsou postupně zaváděny dolarové bankovky nových vzorů, takže jejich padělání je těžší, ale s falešnými dolary se můžeme stále často setkat. I u nás se občas někdo pokusí pozměnit české bankovky.

Matějka: Jedná se o případy, které jsou na hranici komických situací, protože se nejedná zatím o nebezpečné případy, většinou primitivně připsané hodnotové číslice. Často se jedná o připsané nuly. Starším případem byla změna tisícikoruny na desetitisícovou bankovku.

Padělají se také mince. U nás se objevují padělky všech mincí od nominální hodnoty jedné koruny výše. Nejčastěji se falšují dvacetikoruny, v poslední době také hodně padesátikoruny.

Matějka: Loni se začaly vyskytovat nové padělky padesátikorun, jedná se asi o 20 kusů. U zahraničních měn to byly hlavně padělky pětimarek a desetifranků. Nyní se vyskytují padělky euromincí.

U nás byly zachyceny padělky jednoho a dvou eur, ale v dalších zemích Evropské unie se objevily i nižší hodnoty od 10 do 50 centů. Poznat falešné mince je obtížnější než u bankovek. Mince jsou drobnější a nemají tolik ochranných prvků.

Matějka: Základní rozdíly spočívají v barevných odchylkách, které bývají dány použitím jiných mincovních kovů a jiným reliéfem. Odchylky jsou i velmi malé, takže možnost jejich rozpoznání při běžném platebním styku je relativně malá.

Miroslav Matějka z odboru ochrany platidel České národní banky doporučuje ještě jeden trik. Pravé mince jsou zmagnetizované a ty falešné většinou nejsou. Ovšem pár padělatelů už své výtvory zmagnetizovalo, takže tato pomůcka by nám nebyla moc platná, i kdybychom nosili po kapsách magnet.